Volební porážku republikánů je třeba vnímat jako vlnu odporu proti Donaldu Trumpovi. I přes možné pokusy demokratů o navýšení pomoci Kyjevu drží klíčové trumfy – včetně uplatňování cel či rozhodování o přesunech jednotek NATO – nadále Bílý dům. Evropa se musí spoléhat na vlastní obranné a průmyslové kapacity.
Evropané by měli své naděje upínat k Mnichovské bezpečnostní konferenci, která by mohla pomoci znovu budovat mosty. Takový názor zazněl od amerických odborníků během webináře bruselského think-tanku European Policy Centre (EPC), jenž se konal po vítězství demokratů v Kongresu.
Spojené státy zahraniční politiku nezmění
To, že demokraté ovládli Kongres, neznamená, že se Amerika začne více orientovat na mezinárodní scénu. Právě toto zaznělo na webináři EPC, který se uskutečnil 4. listopadu, den po amerických volbách v polovině funkčního období. Evropané, kteří doufali, že ve Washingtonu najdou spojence, se od Javiera Carbonella, analytika EPC, a jeho dvou amerických hostů dozvěděli něco jiného.
Bruce Stokes z think-tanku German Marshall Fund poukázal na výsledky průzkumů mezi voliči odcházejícími z volebních místností. Největší skupina Američanů – 43 procent – si přeje, aby USA hrály ve světě menší roli. Mezi ně patří i 62 procent těch, kteří se sami označují za demokraty. „Očekávat, že v Kongresu zasedne demokratická většina, která bude aktivně prosazovat mezinárodní angažovanost, je podle mě přehnané,“ uvedl.
Amerika se zaměří na domácí problémy
Stokes očekává, že Amerika bude zaměřená na své vnitřní záležitosti. A to i přesto, že na Kapitolu mají nyní hlavní slovo demokraté. Evropa se v předvolební kampani objevila jen okrajově. Frances Burwellová, spolupracovnice think-tanku Atlantic Council, s tím souhlasí. O Ukrajině se vůbec nedebatovalo. Jedinými zahraničními tématy byly válka s Íránem – kvůli vysokým cenám – a také Kanada a Mexiko.
„Řekla bych, že výsledky voleb byly skutečně silnou vlnou odporu proti Trumpovi, jeho administrativě a její politice. Ale ne nutně vlnou podpory pro demokraty,“ uvedla Burwellová. Podle ní šlo především o volby namířené proti těm, kteří byli dosud u moci.
Verdikt nad jedním mužem
Stokes uvedl, že demokraté získali v Senátu převahu nejméně 54 ku 46 křeslům. Zvítězili v oblastech, kde to málokdo čekal. Například v Jižní Karolíně, Kansasu či Iowě. Kansas nezvolil demokratického senátora už od dob hospodářské krize. Poslední demokratický senátor z tohoto státu se narodil již v roce 1879. Voliči v poměru 71 ku 29 procentům uvedli, že hlasují proti Trumpovi, nikoli nutně pro demokraty.
Takové výkyvy voličských nálad Stokese znepokojují. Ve 14 z posledních 16 voleb došlo ke změně moci. Ať už ve Sněmovně reprezentantů, v Senátu, nebo v Bílém domě. Podle něj voliči jen málo chápou, jak obtížné je řídit demokracii. Tato nestálost by měla každého přimět k zamyšlení.
Vysoké životní náklady
Hlavním hybatelem voleb byly rostoucí životní náklady. Burwellová zmínila cenovou dostupnost, cla, ceny benzinu a přístup k imigraci, který voliči považovali za příliš radikální. Stokes poznamenal, že Američané si tentokrát zřejmě spojili cla s cenami zboží. Chtěli však nižší náklady, nikoli nutně změnu obchodní politiky.
Demokraté nyní musí ukázat výsledky. Nový Kongres zasedne 3. ledna, ale Trump má stále v rukou právo veta. Burwellová očekává, že jej bude využívat často. Přesto by podle ní měli demokraté prosazovat zákony – například obnovení dotací na zdravotní pojištění –, aby s nimi mohli vstoupit do volebního období končícího rokem 2028. „Musí přijít s pozitivním poselstvím.“
Klíčové karty drží prezident
Pro Evropu je prioritou obchod. „Nemyslím si, že by v oblasti obchodu přišlo pro Evropu nějaké skutečné ulehčení,“ varoval Stokes. Z čistě racionálního hlediska by Trump mohl cla snížit, aby zmírnil inflaci. „Kdyby to ale chtěl udělat, měl to provést ještě před volbami. Po volbách už to totiž nemá příliš velký dopad,“ vysvětlil.
Kongres má v této věci jen malé slovo. „Pokud jde o cla, karty drží v rukou prezident,“ připomenula Burwellová. Legislativní nástroje umožňují prezidentovi zasáhnout proti zahraničním vládám, které diskriminují americké společnosti.
Pokud vyšetřování zjistí, že ano, může Washington zasáhnout odvetnými opatřeními, obvykle cly. „Tato vyšetřování provádí výkonná moc a nevyžadují schválení Kongresem,“ uvedla členka Atlantické rady. Demokratická většina je nemůže jednoduše vypnout.
Dobrá vůle v Kongresu, ale …
Ohledně Ukrajiny je situace smíšená. Burwellová vidí v Kongresu dobrou vůli. „Myslím si, že v Kongresu existuje rezervoár dobré vůle vůči Ukrajině,“ řekla. Mnoho republikánů kvůli postoji Trumpovy administrativy mlčí. Očekává, že demokraté v podpoře Ukrajiny získají větší vliv.
Senátor Chris Coons z Delaware, známý internacionalista, pravděpodobně povede senátní výbor pro zahraniční vztahy. Kongres by mohl souhlasit s větší vojenskou a zpravodajskou podporou napadené zemi. O tom, zda k tomu ve skutečnosti dojde, však rozhoduje administrativa.
Kongres schválil miliardu dolarů pro Ukrajinu, což, pokud Stokes ví, nikdy americká vláda nesplnila. „Trump měl v minulosti tendenci vzdorovat Kongresu, i když Kongres schválí peníze,“ připomenul.
NATO je dalším problémem. Stokes poznamenal, že Amerika nemůže Alianci opustit bez souhlasu Kongresu. Kongresmani také omezili snižování počtu vojáků z Evropě. Trump by mohl být teoreticky zažalován. Ale i tak je podpora NATO mezi voliči Spojených států, kteří se identifikují jako republikáni, nejnižší za poslední dekády.
Hrozí impeachment?
Burwellová i Stokes pochybují, že se demokraté pokusí odvolat Trumpa. „Osobně si myslím, že by to byla obrovská chyba,“ řekl Stokes. Vyšetřování prezidenta má svou vlastní logiku. „Ale když začnete vyšetřovat administrativu, můžete odhalit věci, o kterých jste ani nevěděli, že je hledáte,“ řekl nicméně.
Některá šetření Kongresu by se ale mohla dotknout i Evropy. Burwellová popsala schůzku v Bílém domě, na které švýcarští obchodníci dali prezidentovi hodinky Rolex. Někteří to považují za pomoc s prosazováním americko-švýcarské obchodní dohody. Co se stane, když demokraté rozhodnou, že to byl znak korupce? „Nevím,“ řekla Burwellová.
Amerika také zakázala dovoz ruské nafty, takže není jasné, zda je prezidentova dohoda o naftě legální. Podle ní by vyšetřování obou záležitostí mohlo přimět Washington, aby se znovu více zaměřil na Ukrajinu. Existují však i rizika. Mnoho republikánů, jak poznamenala, si Ukrajinu stále spojuje s Hunterem Bidenem. „Veřejnost není vždy racionální,“ uvedla. Proto nelze vyloučit negativní reakci.
