Jejich útěk přes východní Německo patří k nejdramatičtějším příběhům československého protikomunistického odboje. Pět mužů se tehdy pokusilo dostat na Západ, dva padli do rukou východoněmeckých bezpečnostních složek a tři nakonec dorazili do Berlína. Teď zemřel poslední z nich – Josef Mašín.
Už jako chlapec se zapojil do odboje proti nacistům a později se se zbraní v ruce postavil komunistickému režimu. Zemřel ve věku 94 let v americké Santa Barbaře. Jeho úmrtí potvrdily Ekonomickému deníku dva zdroje.
Proti nacistům bojoval už jako dvanáctiletý
Josef Mašín se narodil 8. března 1932. Jeho otcem byl ruský legionář a československý podplukovník Josef Mašín, významný představitel protinacistického odboje. Patřil k organizaci Obrana národa a zpravodajské skupině Tři králové. Nacisté ho v červnu 1942 popravili.
Rodinné prostředí formovalo Josefa i jeho staršího bratra Ctirada od útlého věku. Oba vyrůstali v duchu vlastenectví a tradic spojených s odbojem. Do odporu proti nacistům se zapojili ještě během druhé světové války.
Na jaře 1944, když bylo Josefovi dvanáct let, se bratři vloupali na nádraží v Poděbradech do vojenského nákladního vlaku. Německá armáda v něm převážela stíhací letouny na frontu. Chlapci se pokoušeli stroje poškodit, aby ztížili jejich nasazení.
Josef Mašín později své tehdejší jednání popsal v rozhovoru pro Paměť národa: „Když tam jezdily německé vlakové transporty a vozily na frontu zbraně a letadla, tak jsme do toho mlátili sekyrkami a ničili jsme, co jsme mohli. Viděli jsme to jako pomoc spojencům.“
Za své postoje získali bratři uznání už po válce. V roce 1946 obdrželi od prezidenta Edvarda Beneše československou medaili Za chrabrost. Jejich matka Zdena Mašínová dostala za spolupráci s manželem Československý válečný kříž.
Po komunistickém převratu se postavil dalšímu režimu
Únorový komunistický převrat v roce 1948 pro bratry Mašíny znamenal začátek dalšího odporu. Rozhodli se bojovat proti novému totalitnímu režimu a kolem sebe vytvořili menší odbojovou skupinu. Její členové počítali s tím, že se v případě války mezi sovětským blokem a Západem připojí k protikomunistickému povstání.
Při přípravě využívali také zkušenosti, které Ctirad získal na podzim 1948 v záškodnickém kurzu. Ten se konal pod označením „pro zvýšení brannosti obyvatelstva“ a účastníci se v něm učili mimo jiné provádět sabotáže a potichu likvidovat nepřítele.
Skupina začala zkušebními akcemi, později přešla k rozsáhlejší sabotážní činnosti. Její členové chtěli narušit socialistické hospodářství a oslabit morálku členů komunistické strany i obyvatelstva. Sháněli zbraně a výbušniny z různých zdrojů, některé si také sami vyráběli.
Při přepadových akcích se pokoušeli získat především zbraně a peníze. Jejich činnost si vyžádala několik lidských životů. Sám Josef Mašín podle životopisného záznamu zastřelil dvě osoby.
Zatčení bratrů před prvním útěkem
V říjnu 1951, v předvečer prvního plánovaného pokusu o útěk, zatkly bezpečnostní složky oba bratry i jejich strýce Ctibora Nováka.
Josef Mašín strávil několik týdnů ve vazbě. Nakonec ho spolu se strýcem propustili pro nedostatek důkazů. Ctirad však zůstal ve vězení. V srpnu 1952 ho soud odsoudil k dvěma a půl roku odnětí svobody za napomáhání k opuštění republiky a nedovolené ozbrojování. Trest si odpykával na Jáchymovsku.
Po Ctiradově předčasném propuštění na amnestii v květnu 1953 se skupina definitivně rozhodla opustit Československo. Její členové chtěli vstoupit do americké armády a pokračovat v boji proti komunismu. Josef Mašín měl navíc útěkem vyřešit také hrozící nástup k Pomocným technickým praporům.
Pět mužů překročilo hranice, tři se dostali do Berlína
V říjnu 1953 vyrazili přes východoněmecké hranice Josef a Ctirad Mašínovi, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. Jejich cesta se změnila v dramatický útěk před rozsáhlou pátrací akcí. Uprchlíky pronásledovaly tisíce příslušníků východoněmecké armády a také sovětské jednotky.
Muži se opakovaně dostávali do kritických situací a z některých obklíčení se museli prostřílet. Ze skupiny pěti mužů se nakonec do Západního Berlína dostali pouze Josef a Ctirad Mašínovi a Milan Paumer. Zbyněk Janata a Václav Švéda padli do zajetí a později je popravili.
Poprava čekala také jejich strýce Ctibora Nováka. Matka bratrů Zdena Mašínová zemřela v roce 1956 ve vězení. Útěk trval téměř měsíc. Po dosažení Západního Berlína pobývali tři úspěšní uprchlíci určitou dobu v západním Německu a poté odcestovali do Spojených států. Všichni tři vstoupili do americké armády.
Pět let v americké armádě a nový život v USA
Josef Mašín, jeho bratr Ctirad i Milan Paumer sloužili v americké armádě pět let. Mezitím se však změnila mezinárodní situace a možnost války mezi sovětským blokem a Západem postupně ztrácela na aktuálnosti.
Po skončení vojenské služby proto Josef nějaký čas žil v Německu, konkrétně v Kolíně nad Rýnem, kde také obchodoval. Oženil se s Evou a společně vychovali dvě dcery.
V roce 1980 se rodina přestěhovala zpět do Spojených států. Usadila se v kalifornské Santa Barbaře, kde Josef Mašín žil až do konce života.
Jeho smrtí odešel poslední z trojice, která se po dramatickém útěku v roce 1953 dostala do Západního Berlína. Před ním zemřeli Milan Paumer a Ctirad Mašín. Příběh Josefa Mašína zachycuje také archiv Paměti národa, kde je dostupné jeho svědectví.
Na Josefa Mašína vzpomenou také na Vyšehradě
Na Josefa Mašína i další osobnosti, které se postavily nesvobodě, mají lidé vzpomenout také při Koncertu pro hrdiny. Ten se uskuteční 10. listopadu v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.
Hudební program bude věnovat těm, kteří riskovali vlastní životy v boji za svobodu. Po úmrtí Josefa Mašína tak připomene i posledního žijícího člena trojice, jejíž útěk přes východní Německo se stal jedním z nejznámějších příběhů československého protikomunistického odboje.
