O evropské servisní centrum pro nejmodernější střely protiraketového systému Patriot usilovalo několik zemí. Nakonec uspělo Polsko, které tím získá důležitou roli při údržbě raket používaných také v ukrajinské obraně proti ruským útokům.
Varšava má navíc ambici posunout spolupráci s americkým výrobcem ještě dál.
Polsko má servisovat střely PAC-3 pro Patrioty
Polsko se stane evropským centrem servisu střel PAC-3, které používají systémy protivzdušné a protiraketové obrany Patriot. Oznámila to Magdalena Sobkowiaková-Czarnecká, náměstkyně polského ministra obrany. Servisní středisko má zajišťovat údržbu dvou variant střel, PAC-3 MSE a PAC-3 CRI.
Projekt připravuje americká společnost Lockheed Martin, která tyto střely vyrábí. O umístění centra jednala s Polskem, Německem, Švédskem a Nizozemskem. Záměr se dostal do další fáze v červenci na okraj summitu NATO v Ankaře, kde strany podepsaly dopis o záměru spolupracovat.
starší PAC-3 CRI a PAC-3 MSE. Ilustrační foto: Lockheed Martin
Od té doby pokračovala jednání na politické i průmyslové úrovni. Americké delegace navštívily evropské zbrojní podniky, aby posoudily možnosti jednotlivých zemí. Mezi nimi byly také Vojenské závody elektroniky v polské Zielonce, které spadají pod státní skupinu PGZ. Už nyní tam vyrábějí součásti střel PAC-3 MSE.
Podle náměstkyně Sobkowiakové-Czarnecké získala polská nabídka nejvyšší hodnocení už při podání žádostí. Zdůraznila také, že výsledek nebyl samozřejmý a předcházely mu měsíce jednání a intenzivní práce celého týmu.
„Od samého začátku jsme byli ve stálém kontaktu s americkou stranou. Ten úspěch nebyl samozřejmý. Jde o výsledek mnoha měsíců jednání a těžké práce celého týmu,“ napsala na síti X.
Hodnota investice má dosáhnout přibližně jedné miliardy zlotých, tedy asi 5,5 miliardy korun.
Centrum má zkrátit čekání z měsíců na týdny
Význam projektu spočívá především v tom, že evropské země získají větší samostatnost při údržbě střel pro své systémy Patriot. Rakety z rodiny PAC-3 totiž musejí v pravidelných intervalech procházet certifikací a servisními úkony.
V současnosti tyto práce zajišťují provozy společnosti Lockheed Martin ve Spojených státech. Podle dodaných podkladů musejí střely přibližně deset let po výrobě projít servisem. Pokud se k tomu připočítá doprava a další související úkony, může celý proces v USA zabrat i několik měsíců, v krajním případě až více než rok.
Evropské servisní centrum má tuto dobu zkrátit na několik týdnů. To by mohlo zvýšit dostupnost střel a připravenost jednotek protivzdušné obrany, které je používají. Týká se to zejména evropských provozovatelů systémů Patriot vyzbrojených variantami PAC-3 MSE a PAC-3 CRI.
Právě rychlejší návrat střel do služby je jedním z hlavních důvodů, proč má podobné centrum pro evropské spojence význam. Země nebudou muset při každém takovém úkonu spoléhat výhradně na servisní kapacity ve Spojených státech.
Projekt zároveň posílí postavení Polska v evropském obranném průmyslu. Země už nyní vyrábí některé součásti střel PAC-3 MSE a servisní centrum může představovat další krok v rozšiřování této spolupráce.
Varšava chce časem vyrábět také celé střely
Polské ambice nekončí u servisu. Podle podkladů chce Varšava v delším časovém horizontu navázat na vybudování centra dalším krokem: zahájením výroby střel PAC-3 MSE v Polsku.
Zatím však nejde o potvrzenou součást aktuálně oznámené investice. Současný projekt se týká servisního centra. Přechod k výrobě střel představuje další cíl, který chce polská strana postupně prosazovat.
Určitý průmyslový základ už v zemi existuje. Vojenské letecké závody WZL1 vyrábějí startovací kontejnery a v Polsku vzniká také jedna ze sekcí střely PAC-3 MSE včetně manévrovacích motorů, označovaných zkratkami ACS/ACM.
Rozšíření těchto schopností by mohlo prohloubit zapojení polských podniků do dodavatelského řetězce amerického výrobce. Samotné servisní centrum však automaticky neznamená, že Polsko získalo dohodu o výrobě kompletních raket. Takový vývoj zůstává až dalším plánovaným krokem.
Zapojí se také Německo, Švédsko a Nizozemsko
Polsko nebude na projektu spolupracovat samo. Podle sdělení amerického ministerstva války mají Německo, Švédsko a Nizozemsko podporovat Polsko v oblasti dodavatelského řetězce.
Rozdělení rolí tak počítá s tím, že servisní centrum vznikne v Polsku, zatímco další partnerské země přispějí k zajištění potřebných dodávek. Americká strana označila rozhodnutí za „historické“ a spojila ho s koncepcí NATO 3.0.
Do výběru polské lokality se zapojili zástupci společnosti Lockheed Martin i americké vlády. Podle serveru Notes from Poland uvedl náměstek amerického ministra obrany Michael Duffey, že rozhodnutí umístit centrum na východním křídle NATO vysílá jasný signál. „Aliance je sjednocená, bere odstrašení vážně a je připravena podpořit slova činy,“ uvedl Duffey podle citovaného serveru.
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz poděkoval za podporu projektu mimo jiné prezidentovi Karolu Nawrockému, svým spolupracovníkům a všem, kteří se na přípravě podíleli. Vedoucí polského Úřadu národní bezpečnosti Bartosz Grodecki připomněl, že Nawrocki o servisním centru jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během 81. zasedání Valného shromáždění OSN.
O umístění centra v Polsku u amerických představitelů lobbovali jak zástupci vlády premiéra Donalda Tuska, tak prezident Karol Nawrocki.
Hit-to-kill
Střely PAC-3 MSE patří mezi hlavní protiraketové zbraně používané v systémech Patriot členských států NATO a partnerských zemí. Slouží především k ničení balistických raket, včetně taktických střel, jako je ruský Iskander-M. Dokážou však zasahovat také další vzdušné hrozby, například nadzvukové a manévrující střely, letouny a vrtulníky. Podle podkladů mohou čelit i některým balistickým střelám středního doletu a hypersonickým zbraním.
Tyto střely se používají na Ukrajině i na Blízkém východě. Už několik let tvoří také výzbroj polského systému protivzdušné a protiraketové obrany Wisła.
Jednou z jejich důležitých vlastností je aktivní radarová naváděcí hlavice a datové spojení. Díky nim nemusí konkrétní radar řízení palby nepřetržitě ozařovat cíl. Systém potřebuje pouze průběžně aktualizovat údaje o jeho poloze. To umožňuje střelám lépe využívat síťově propojené systémy velení a řízení, například IBCS.
PAC-3 MSE používá dvoustupňový raketový motor, který zvyšuje její schopnosti při ničení pokročilých hrozeb. Její dosah se podle charakteru cíle pohybuje od několika desítek kilometrů přibližně ke 100 kilometrům.
Starší varianta PAC-3 CRI má jednostupňový motor, menší dosah, nižší rychlost a omezenější manévrovací schopnosti. Obě varianty ničí balistické cíle přímým zásahem, označovaným jako hit-to-kill.
Výrobce připravuje i nové varianty PAC-3
Lockheed Martin v posledních měsících představil také dvě nové střely z rodiny PAC-3: PAC-3 ACE a PAC-3 EDGE. Každá míří trochu jiným směrem.
PAC-3 ACE má být jednodušší a levnější variantou. Její cena by se měla pohybovat přibližně mezi třetinou a polovinou ceny PAC-3 MSE. Výrobce ji navrhuje tak, aby se dala vyrábět s využitím jiné průmyslové základny než současná PAC-3 MSE. Právě proto se o ní hovořilo také jako o možném kandidátovi na evropskou výrobu.
PAC-3 EDGE naopak představuje technologicky ambicióznější konstrukci. Má více stupňů pohonu a nový naváděcí systém, přičemž její parametry mají překonat schopnosti PAC-3 MSE. Podle dodaných podkladů chce Lockheed Martin dosáhnout takzvané reziduální operační připravenosti této střely v roce 2031.
U současné PAC-3 MSE má výrobce jiný cíl. Přibližně do roku 2030 chce dosáhnout výrobní kapacity 2000 střel ročně.
Polsko posiluje svou roli na východním křídle
Polsko patří k zemím, které v poměru k hrubému domácímu produktu vynakládají na obranu nejvyšší částky. Zároveň představuje klíčové logistické centrum pro dodávky západní vojenské pomoci na Ukrajinu, která se brání ruské agresi.
Umístění evropského servisního centra pro střely PAC-3 tak zapadá do širšího obrazu polského zapojení do obrany východního křídla NATO. Přinese zemi významnou průmyslovou úlohu a může zkrátit dobu, po kterou evropské jednotky čekají na servis svých střel. Zásadní bude, kam se projekt posune dál.
