Záměr snížit cenu elektřiny je chvályhodný, ale posílení pravomocí Evropské komise odmítáme. Takový postoj zaujal senát k balíčku návrhů Komise k elektrifikaci a síťovým poplatkům. Senátorům vadí jak navržená harmonizace síťových tarifů, tak i možné omezení pravomocí členských států v otázce zdanění elektřiny. Tyto výhrady nalezneme v usnesení, které senát k návrhu přijal.
Hlavní body navržené evropské legislativy nejprve senátorům představil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Připomněl ambici Evropské komise zvýšit podíl elektřiny v celkové spotřebě energií ze současných 23 procent na 46 procent v roce 2040. Návrh prý jde správným směrem, ale je až moc ambiciózní. „Tento cíl podle mého názoru není možné splnit,“ prohlásil Havlíček.
Členské země proti Komisi
Co se týká části zaměřené na elektrické sítě, tady považuje vicepremiér za nereálné hned tři požadavky. Konkrétně se jedná o rychlost zavádění chytrých elektroměrů u odběratelů a také v úvodu již zmíněné posílení pravomocí evropských orgánů. To by se týkalo jak sladění síťových tarifů napříč Evropou, tak zdanění elektřiny.
Podle Karla Havlíčka narážejí tyto plány Evropské komise ve většině členských států na odpor. „Považujeme to za zásah do suverenity členských států a požadujeme vyjmutí tohoto bodu z návrhu. Tuto pozici sdílí naprostá většina členských zemí. Věřím, že se to podaří změnit,“ řekl Havlíček při vystoupení na plenárním zasedání senátu.
Projednání evropského balíčku k elektrifikaci a síťovým poplatkům bylo velmi rychlé. Odborně náročné téma větší pozornost senátorů nepřitáhlo. Do debaty se zapojil senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL), který přednesl dotaz, zda Česko odejde z lipské energetické burzy. Ministr Havlíček mu následně vysvětlil, jak to s obchodováním na energetických burzách je. Senátorka Hana Žáková (STAN) vyzdvihla vstřícnější postoj Evropské komise k jaderné energetice.
Jak to vidí odborníci
Stanovisko senátu a ministerstva průmyslu a obchodu odpovídá výhradám, které k plánům Evropské komise v oblasti elektrifikace a síťových poplatků mají čeští experti a energetici. „Navržené tempo zavádění chytrých elektroměrů je pro Českou republiku příliš rychlé, tedy i nákladnější. Zasahuje i velmi malé spotřebitele z řad domácností, u kterých je přínos jejich zavedení velmi omezený,“ uvedl před dvěma týdny výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.
Terčem kritiky ze strany odborné veřejnosti je také očekávání Komise, že flexibilita a digitální řešení zčásti nahradí investice do posilování sítí. „Obecně se v EU velmi přeceňuje vliv smartifikace sítí, ať už jde o dynamické tarify, obeznámenost se spotřebou či sdílení. Ono přeceňování je řádové,“ reagoval ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
Více elektřiny, méně plynu
Akční plán pro elektrifikaci, představený letos v červenci, si klade za cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové spotřebě energie na 32 procent v roce 2030 a dále na 46 procent k roku 2040. Evropská komise si od toho slibuje snížení nákladů na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně. Přednost má dostat výroba z obnovitelných zdrojů na domácí půdě. Šanci však má dostat také jaderná energetika, výslovně se návrh zmiňuje o modulárních reaktorech.
Zatím stále platí, že pořízení auta se spalovacím motorem je levnější než koupě elektromobilu. Stejně tak se více vyplácejí plynové kotle než tepelná čerpadla. „Elektřina často stojí třikrát více než plyn a připojení k rozvodné síti může trvat roky,“ uvádí Evropská komise. Chce proto elektřinu cenově zvýhodnit oproti plynu a ropným palivům.
