Schodek státního rozpočtu se na konci září prohloubil na 194,5 miliardy korun ze srpnových 186,1 miliardy. Jde o čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka. Loni stát ve stejném období hospodařil se schodkem 153,9 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy se podle ministerstva financí meziročně zvýšily o 2,7 procenta na 1,6 bilionu korun. K nárůstu přispěl zejména vyšší výběr povinného pojistného a vyšší příjmy z Evropské unie. Výdaje proti stejnému období loňského roku vzrostly o 4,8 procenta na 1,794 bilionu korun.
Celkové příjmy státního rozpočtu z daní zůstaly na loňské úrovni. Podle ministerstva je to dáno letošní změnou rozpočtového určení daní, na jejímž základě se zvýšil podíl obcí a krajů na výběru daní z příjmu fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Dopad na státní rozpočet za tři čtvrtletí ministerstvo vyčíslilo na 25,2 miliardy korun.
Nejrychleji rostla daň z příjmu fyzických osob
Nejrychleji rostoucím daňovým příjmem pro státní rozpočet byla daň z příjmu fyzických osob. Její inkaso se meziročně zvýšilo o 7,2 procenta na 147,7 miliardy korun. K nárůstu přispělo zejména zvýšení mezd a platů.
DPH přinesla do rozpočtu 308,1 miliardy korun, o 4,1 procenta víc než před rokem. Do vyššího inkasa se podle ministerstva promítají vyšší výdaje domácností. Výběr daně z příjmu právnických osob se meziročně zvýšil o 1,7 procenta na 178,5 miliardy korun.
Spotřební daně ovlivnilo dočasné snížení daně z paliv
Spotřební daně přinesly do rozpočtu 125,9 miliardy korun, o procento víc než před rokem. K nárůstu přispěl zejména vyšší výběr spotřební daně z tabákových výrobků a z lihu, jejichž sazby se letos zvýšily. Inkaso daně z minerálních olejů naopak meziročně kleslo o 0,7 procenta na 61,2 miliardy korun. Negativně se na tom projevilo dočasné snížení daně, ke kterému vláda na jaře přistoupila kvůli rychlému zdražování paliv.
Na povinném pojistném stát vybral 637,6 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Jeho růst je dán zejména zvýšením platů a mezd. Příjmy z EU meziročně vzrostly o 18,2 procenta na 116,4 miliardy korun.
Největší výdajovou položkou byly sociální dávky
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky. Stát na nich vyplatil 718 miliard korun, o 3,7 procenta víc než před rokem. Z této částky tvořily 554,3 miliardy výplaty důchodů. Z dalších dávek výrazně rostla podpora v nezaměstnanosti, na které stát vyplatil 20,5 miliardy korun, meziročně o 49 procent víc. Nárůst vychází ze změn pravidel podpory, které platí od začátku roku.
Kapitálové výdaje se proti loňsku zvýšily o 15,6 procenta na 172,2 miliardy korun. Z toho 67,8 miliardy tvořily transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které proti loňsku vzrostly o 4,4 procenta. Významný nárůst byl podle ministerstva také u investičních nákupů resortů obrany a vnitra.
Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun, který byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun):
| leden – září | saldo |
| 2012 | -71 412 |
| 2013 | -38 241 |
| 2014 | -34 391 |
| 2015 | -2 775 |
| 2016 | 82 274 |
| 2017 | 17 398 |
| 2018 | 16 775 |
| 2019 | -20 985 |
| 2020 | -252 667 |
| 2021 | -326 272 |
| 2022 | -270.880 |
| 2023 | -180 680 |
| 2024 | -181 749 |
| 2025 | -153 853 |
| 2026 | -194 531 |
