Miliardy korun byly vynaloženy na sanace starých ekologických zátěží, dosud však není zcela jasné, jak se zlikvidují. Finance neví, kolik na likvidaci potřebují, životní prostředí nemá aktuální seznam postižených lokalit. Vyplývá to ze závěru Nejvyššího kontrolního úřadu.
Katastrofální stav informovanosti o starých ekologických zátěžích (SEZ), k jejichž likvidaci se zavázal stát, zjistili kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle jejich kontrolního závěru odpovědná ministerstva neví, kolik peněz na celkovou sanaci budou potřebovat (Ministerstvo financí ČR- MF), případně jaké jsou aktuální SEZ a v jakém stavu sanace jsou (Ministerstvo životního prostředí ČR – MŽP).
„Výše garancí, o kterých MF pravidelně pololetně informuje vládu ČR, nevyjadřuje reálnou
potřebu finančních prostředků na odstranění SEZ. MF do doby ukončení kontroly NKÚ neznalo výši výdajů potřebných na odstranění SEZ a nezajistilo ani ucelený aktuální odborný odhad těchto výdajů,“ píší kontroloři ve svém závěru.
„Databáze ekologických zátěží, kterou vede MŽP, není dodnes úplná a neobsahuje aktuální
data. Úplnost a aktuálnost dat by měla zajistit inventarizace zátěží, která probíhá od roku
2009 a má být dokončena až v roce 2021, jako výstup realizace projektu financovaného
z operačního programu Životní prostředí s předpokládanými výdaji 113,252 mil. Kč,“ uvádí se v kontrolním závěru NKÚ.
Kontroloři prověřili nastavení systému pro likvidaci těchto zátěží a pro kontrolu také vybrali vzorek tří lokalit – laguny Ostramo a areály dřívějších podniků KARA Trutnov a ČKD ELEKTRONIKA. Kontrola ukázala, že likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc. Od zahájení procesu odstraňování ekologických zátěží v roce 1991 byla dokončena zhruba jen polovina naplánovaných akcí. U třetiny z nedokončených akcí sanace dosud ani nezačala, přitom o nich bylo rozhodnuto už v letech 1994 až 1998.
Ministerstvo financí také zaplatilo 136 milionů korun za stroj pro nepřímou termickou desorpci, u kterého se později ukázalo, že se pro práci v této lokalitě nehodí a zůstal bez využití.
340 milionů pro udržování špatného stavu
Podle NKÚ dosud nevyřešené sanace lokalit představují další výdaje pro stát. „Ministerstvo financí totiž dlouhodobě vynakládá peníze na některé lokality i předtím, než se přistoupí k sanacím, které mají ekologickou zátěž definitivně odstranit. Důvodem je, aby se jejich stav dále nezhoršoval. Na konci roku 2016 na tyto účely vynaložilo celkem 340 milionů korun, z toho téměř polovina se týkala areálu podniku OKK Koksovny, který se takto udržuje už 20 let. Proč definitivní sanace v této lokalitě nezačala, Ministerstvo financí nezdůvodnilo,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner. Není bez zajímavosti, že OKK Koksovny patří do skupiny Metalimex. Tu vlastnil Petr Otava, bývalý spolumajitel OKD (předtím, než byla prodána Zdeňku Bakalovi), Otava zemřel v roce 2015. O rok dříve časopis Forbes odhadl jeho majetek na 8,6 miliardy korun a zařadil ho na 13. místo mezi českými miliardáři. Skupinu nyní vede jeho syn Petr.
Příkladem dlouhé doby odstraňování starých ekologických zátěží jsou ropné laguny Ostramo. Vyřešení situace v této lokalitě trvá už 20 let a Ministerstvo financí za sanaci lagun dosud zaplatilo 2,8 miliardy korun. Navzdory tomu nebylo do konce kontroly ujasněno technické řešení pro dokončení sanace, známo není ani to, kolik dalších peněz bude potřeba pro dokončení, neznámý zůstává i termín, do kdy bude ekologická zátěž v této lokalitě definitivně odstraněna. V souvislosti s vyřešením situace lagun Ostramo Ministerstvo financí také zaplatilo 136 milionů korun za stroj pro nepřímou termickou desorpci, u kterého se později ukázalo, že se pro práci v této lokalitě nehodí a zůstal bez využití. „V důsledku nedostatečného dohledu státu na nakládání s vytěženými a zpracovanými kaly lagun Ostramo budou nezbytné další finanční výdaje, které jsou odhadovány na nejméně 40 mil. Kč,“ píše se v kontrolním závěru.
Ministerstvo financí za odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací zaplatilo do konce roku 2016 přes 60 miliard korun. Náklady na další sanace se však pohybují v řádu desítek miliard korun. V polovině roku 2017 měl resort pro tuto oblast k dispozici osm a půl miliardy korun, z toho šest a půl miliardy bylo vázáno na krytí už smluvně zajištěných závazků, jen dvě miliardy korun tak byly volné.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Jiří Reichl
O tématu jsme psali:
Další kolo kritiky „financí“ tentokrát za pomalé tendry na likvidaci ekologických zátěží
Za první polovinu roku stát zaplatil za likvidaci ekologických zátěží 388 milionů korun
Samosprávy mohou čerpat miliardové dotace na využití brownfieldů
