Dělostřelci už nemohou spoléhat na to, že je před odvetnou palbou ochrání samotná rychlost přesunu. Francouzská armáda proto mění organizaci baterií houfnic Caesar. Ty samé si pořizuje i česká armáda. Francouzská artilerie děla rozdělí do menších skupin, připraví nové podpůrné týmy a k ochraně palebných postavení využije také kovové konstrukce a klamné cíle.
Francouzský 68. africký dělostřelecký pluk tím reaguje na zkušenosti z moderního bojiště, kde drony umožňují dlouhodobě sledovat palebná postavení a následná protibaterijní palba může přijít velmi rychle. Pluk zároveň nechce rezignovat na jednu ze zásadních předností Caesarů. Tou je mobilita.
Na změnu upozornil odborný portál Defense News, který popsal reorganizaci francouzského dělostřeleckého pluku. Podle jeho informací se pluk 68e RAA rozhodl rozdělit dosavadní čtyřdělové sekce na menší dvoudělové skupiny. Celkový počet houfnic Caesar se zatím nemění.
Změna tak na první pohled může vypadat jako oslabení palebné síly jednotlivých jednotek. Velitel pluku plukovník Rémy Jaillet ale pro Defense News vysvětlil, že cílem je něco jiného: zvýšit dostupnost palby, rychlost reakce a především přežití dělostřelectva.
Čtyři děla už nestačí držet pohromadě
Francouzský 68e RAA dosud organizoval baterie jinak. Čtyřdělové sekce nyní reorganizuje na tři dvoudělové sekce. Počet samotných houfnic Caesar se přitom podle Defense News prozatím nemění.
Jaillet tuto změnu vysvětlil přímo. „Jakkoli se to může zdát kontraintuitivní, rozdělení sekcí do dvojic zvyšuje dostupnost palby, a tím i jejich schopnost rychle reagovat,“ uvedl podle Defense News v následné e-mailové odpovědi.
Menší a více rozptýlené jednotky podle něj zároveň zvyšují schopnost přežít a pokračovat v činnosti v prostředí, kde funguje intenzivní protibaterijní boj.
Francouzi přitom nechtějí rozptýlením děl přijít o možnost soustředit palbu. K tomu jim slouží systém řízení palby Atlas, který dokáže koordinovat více sekcí.
Výsledkem má být kombinace dvou zdánlivě protichůdných požadavků. Děla mají být od sebe dál kvůli vlastnímu přežití, zároveň ale musí být schopná společně zasáhnout určený cíl.
Každá baterie bude mít méně děl, ale pluk více baterií
Reorganizace 68e RAA má ještě jeden důležitý důsledek. Každá baterie bude mít méně děl, ale vznikne více baterií. Podle Jailleta však nejde o nový standard pro celou francouzskou armádu.
Velitel pluku zdůraznil, že novou organizační strukturu prosazuje právě 68e RAA. V současnosti ji proto nelze považovat za obecně platný model francouzského dělostřelectva. 68e RAA patří mezi šest francouzských dělostřeleckých pluků, které používají houfnice Caesar vyráběné společností KNDS.
Francouzský model bojeschopné brigády počítá s dělostřeleckým plukem vybaveným 16 samohybnými houfnicemi Caesar a osmi minomety MEPAC. Právě na úrovni jednotlivých palebných sekcí však podle francouzského pluku přichází zásadní změna. Nové uspořádání totiž nespoléhá pouze na rozdělení samotných děl.
Nový tým bude hledat pozice a stavět návnady
Francouzi vytvořili také samostatnou podpůrnou sekci dělostřelectva. Jejím úkolem bude vyhledávat všechna palebná postavení, připravovat klamné cíle a předem rozmísťovat munici.
To představuje změnu proti dosavadnímu systému. Každá palebná sekce měla vlastní malý průzkumný prvek. Nově se mají činnosti související s přežitím, přesunem a přípravou palebného nasazení soustředit pod jednoho velitele podpůrné sekce.
Jaillet podle Defense News uvedl, že cílem je znovu vytvořit „dynamický manévr dělostřelectva“. Pod jeden prvek se tak soustředí funkce spojené s přežitím, manévrem a koordinovaným rozmístěním.
Dosavadní systém podle něj stavěl na dvou autonomních palebných sekcích, které si samy připravovaly přesun i vlastní ochranu. Nové uspořádání má tato omezení překonat.
Velitel 68e RAA zároveň přirovnal nový prvek k průzkumným sekcím, které existovaly ve francouzském dělostřelectvu v minulosti. Tentokrát však dostávají nové schopnosti, především v oblasti klamání protivníka.
Caesar bude čekat v „bublině neprůhlednosti“
Jedním z nových prvků je způsob, jakým mají houfnice čekat na palebný úkol. Caesar se v prostoru rozmístění ukryje v takzvané „bublině neprůhlednosti“. Jaillet tím označuje prostor, který má být co nejlépe ukrytý a zároveň má vysílat co nejméně zjistitelných signálů. Cílem je snížit možnost odhalení před zahájením palby.
Podpůrná sekce mezitím připraví místa pro doplňování munice a rozmístí klamné cíle. Součástí ochrany budou také kovové klece, do nichž může samohybná houfnice zacouvat.
Nejde tedy jen o rychlejší přesun samotného děla. Francouzi chtějí připravit celý systém, který zkomplikuje protivníkovi vyhledání skutečného palebného postavení.
Právě tato část reorganizace podle Defense News ukazuje, jak výrazně se mění požadavky na přežití dělostřelectva. Děla musí nejen rychle vystřelit a odjet, ale také ztížit protivníkovi možnost určit, kde přesně se nacházejí.
Novou strukturu už Francouzi vyzkoušeli
Nové organizační uspořádání nezůstalo pouze na papíře. 68e RAA ho letos vyzkoušel na vojenském cvičišti Canjuers na jihu Francie. Další test přišel během rozsáhlého francouzského cvičení Orion 2026, které skončilo na konci dubna.
Zkušenosti z obou akcí umožnily pluku upravit samotnou strukturu i jednotlivé prvky. Šlo například o ochranné kovové klece a klamné cíle. Podle Jailleta přejde první baterie Caesarů na novou strukturu natrvalo v příštím roce. Ostatní baterie ji budou následovat.
Francouzská armáda už zároveň letos v srpnu použila Caesary při střelecké soutěži zaměřené na spolupráci dronů a dělostřelectva v Rumunsku. Houfnice tehdy střílely z připravených zahloubených postavení. Jaillet však tuto zkušenost nepovažuje za obecný vzor. Podle něj šlo o konkrétní případ, který by se neměl změnit v obecné pravidlo.
Hlavní zbraní Caesaru zůstává pohyb
Pro francouzského velitele je důležitá především mobilita. „Podstatou Caesaru je poskytovat přežití prostřednictvím mobility,“ řekl Jaillet.
Tento přístup souvisí také s jeho pohledem na zkušenosti z války na Ukrajině. Statická frontová linie a vysoká průhlednost bojiště vedly podle něj k velmi obranné taktice, která pak často využívá připravená postavení. Ta však vyžadují rozsáhlé ženijní prostředky a dlouhou přípravu.
Jaillet proto nepovažuje statická postavení za konečné řešení. „Nejsou všelékem. Musíme být schopni přijmout dynamičtější přístup,“ uvedl.
Právě tady se podle francouzského velitele ukazuje smysl reorganizace. Dělostřelectvo se má rozptýlit, zůstat obtížněji zjistitelné a současně si zachovat schopnost rychle soustředit palbu.
Drony změnily především vyhledávání cílů
Podle Jailleta představuje největší změnu způsobenou masovým rozšířením dronů právě vyhledávání cílů. Za skutečný zlom přitom nepovažuje až válku na Ukrajině. Podle něj přišel už během války v Náhorním Karabachu v roce 2020.
Ázerbájdžán tehdy podle francouzského velitele využíval integrované systémy vyhledávání cílů a jejich ničení. Drony předávaly informace o cílech prostřednictvím rychlých komunikačních systémů. Dělostřelectvo pak mohlo reagovat a zahájit palbu.
Jaillet tento princip přirovnal k moderní podobě dřívější spolupráce mezi letectvem a dělostřelectvem. Letoun pozoroval cíl a pomáhal upravovat dělostřeleckou palbu. Drony tuto vazbu výrazně urychlily a vytvořily novou souhru mezi senzorem a střelcem.
Právě rychlost přenosu informací dnes rozhoduje o tom, jak dlouho zůstane dělostřelecká jednotka schopná reagovat. Jakmile protivník její pozici odhalí, čas na změnu postavení se zkracuje.
Atlas propojí více sekcí
Francouzský 68e RAA proto nespoléhá jen na změnu organizace. Důležitou úlohu má také technika. Systém řízení palby Atlas, který pluk používá, dokáže spolupracovat se systémy na úrovni brigády. Defense News uvádí například systém velení a řízení SitaWare.
Podle Jailleta však současné schopnosti nestačí. Francouzské dělostřelectvo podle něj potřebuje další možnosti, které propojí senzory a prostředky schopné působit proti cíli napříč bojištěm.
Mění se proto také struktura spojovacích, pozorovacích a koordinačních týmů. Dříve šlo spíše o samostatné prvky, které lze zjednodušeně popsat jako vozidlo s týmem uvnitř. Nově se mají schopnosti kombinovat. Tým má spojovat obrněné vozidlo s pozemními prostředky, radarem a drony.
Cílem je vytvořit pružnější celek, který dokáže nejen získat informace o cíli, ale také je rychle předat systému řízení palby a následně zajistit odpovídající reakci.
Francouzi věří Caesarům i novým MEPACům
Jaillet zároveň podle Defense News hodnotí pozitivně vybavení svého pluku. Vedle houfnice Caesar zmínil také minomet MEPAC, který právě vstupuje do služby. Mezi další prostředky patří pozemní sledovací radar Murin od společnosti Thales a průzkumný dron DT46 od společnosti Delair.
„Pro pozemní dělostřelectvo a vyhledávání cílů jde o kvalitní vybavení, které se osvědčilo v operacích,“ řekl Jaillet. Současně ale dodal, že technologické zlepšování nemá konce. „Bojiště se rozšiřuje, takže musíme zvýšit dosah a zlepšit schopnost reagovat,“ uvedl.
Tato slova podle Defense News dobře vystihují směr, kterým se francouzský 68e RAA vydává. Nejde o opuštění mobilního dělostřelectva ani o návrat k výhradně statickým postavením. Francouzi chtějí spojit mobilitu, rozptýlení, klamání protivníka, rychlé získávání cílů a schopnost soustředit palbu.
Co to znamená pro české Caesary?
Francouzské zkušenosti mohou mít význam také pro české prostředí. Česká armáda by měla získat houfnice Caesar také, přičemž podle dodaného podkladu se jejich dodávky protahují a dosud neproběhly potřebné vojskové zkoušky.
Z francouzského příkladu je patrné, jaké otázky kolem samohybných houfnic řeší jejich francouzský uživatel. Nejde pouze o dostřel nebo přesnost. Stejně důležitá je totiž schopnost dělostřelectva přežít průzkum i útoky dronů, protibaterijní palbu a rychle měnit vlastní rozmístění.
