Hlavní město Praha postupně rozjíždí sdílení elektřiny. Zatím si elektřinu vyměňují jen městské příspěvkové organizace a další městské instituce mezi sebou. Do zakládání energetického společenství se však Pražané neženou – kvůli finanční a administrativní náročnosti. Volí jednodušší cestu, a sice sdílení mezi aktivními zákazníky.

Jak na středeční tiskové konferenci zmínil pověřený šéf Pražského centra obnovitelné energie (PCOE) Zbyněk Petruška, tato jednodušší forma sdílení naráží na limity dané zákonem. Podle energetického zákona si totiž smí mezi sebou přeposílat elektřinu nejvýše jedenáct odběrných či výrobních míst aktivních zákazníků. Město Praha chce tento limit posunout až na 60 registrovaných míst.

Pojďme rozvolnit zákon

Zastupitelstvo hlavního města Prahy využilo svého práva a podalo návrh na úpravu energetického zákona. Novela obsahuje pouze jeden bod – rozšíření počtu míst se sdílením elektřiny. Zmíněné rozvolnění pravidel se má vztahovat výhradně na případy, kdy skupinu sdílení tvoří územní samosprávný celek, jím zřízené příspěvkové organizace či jiné právnické osoby pod jeho rozhodujícím vlivem.

Jenže jak tomu bývá u návrhů předložených někým jiným než vládou či vládními poslanci, tak tento zákon od června bez povšimnutí leží ve sněmovně a stále neprošel ani prvním čtením. Stanovisko vlády k návrhu vedení města Prahy bylo neutrální.

Zbyněk Petruška, pověřený ředitel Pražského centra obnovitelné energie, vystoupil na konferenci Ekonomického deníku o úsporách energie. Foto: Radek Čepelák

Zapojili divadlo i botaniku

Jak dále řekl Zbyněk Petruška, Praha v současné době sdílí elektřinu z fotovoltaických elektráren mezi 130 odběrnými či výrobními místy. „V současnosti funguje 14 skupin sdílení a díky jejich zapojení zůstávají přetoky nevyužité elektřiny do sítě pod dvěma procenty,“ upozornil Petruška. Pod PCOE spadá 64 fotovoltaik o celkovém výkonu 2,43 megawattu (MW), přičemž do konce roku má přibýt další 1 MW nového výkonu.

Fotovoltaiky již vyrostly na střechách škol, center sociálních služeb, služeben městské policie, ale také na budově Divadla pod Palmovkou či v areálu Botanické zahrady. V plánu je také instalace solárních panelů v pražské Zoologické zahradě. Limitujícím faktorem je nosnost a kvalita střech; PCOE podle Petrušky instaluje fotovoltaiku jen tam, kde je to bezpečné.

Instalace první střešní fotovoltaiky v Brně v rámci projektu komunitní energetiky. Foto: SAKO Brno

Hlavní město tak zvolilo opatrnější cestu než vedení Brna, které chtělo rozjet solární boom na střechách ve velkém stylu. Původní plán vedení města z roku 2022 zahrnoval 650 střešních fotovoltaik o celkovém výkonu 40 MW. Jenže firmě SAKO Brno Solar podařilo se dokončit jen zlomek chystaných projektů, a to při silně ztrátovém hospodaření.

Růst o 140 procent za jediný rok

Zájem o sdílení elektřiny postupně roste. Podle údajů Elektroenergetického datového centra (EDC) si Češi v srpnu mezi sebou vyměnili 23 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Meziročně to bylo o 140 procent více. Celkový objem sdílené elektřiny dosáhl od spuštění systému před dvěma lety 183,5 GWh.

Ke konci srpna evidovalo EDC skoro 50 tisíc zájemců o sdílení elektřiny; většinou si mezi sebou přeposílali přebytky ze střešních fotovoltaik. Nejvíc je takzvaných aktivních zákazníků – téměř 29 tisíc. Kromě toho lidé mohou sdílet elektřinu v rámci 1197 bytových domů a 238 energetických společenství.