České zdravotnictví má podle majitele zdravotnického holdingu AKESO Sotiriose Zavalianise především problém s efektivitou. Na 6. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví kritizoval příliš hustou síť nemocnic, způsob využívání personálu i pravidla, která podle něj brání změnám.
Do českého zdravotnictví podle Zavalianise směřuje velké množství peněz, jejich využití ale neodpovídá výsledku. Poskytovatelé každý rok dostávají další prostředky, aniž by se současně dostatečně řešila, jaký výkon a jakou kvalitu za ně systém získává.
Za jeden z hlavních problémů považuje šéf AKESA způsob řízení. „Nechali jsme zdravotnictví řídit především doktory a jiné profese do této práce nevstoupili. Nemáme projektové manažery a další profese, které by do řízení patřily,“ řekl během diskuse.
Příliš mnoho nemocnic
Další rezervu vidí Zavalianis v samotné struktuře nemocniční sítě. Česko má při zhruba 11 milionech obyvatel příliš mnoho poskytovatelů. Každá nemocnice přitom znamená náklady na budovy, energie, vybavení i personální zajištění.
V jednotlivých krajích podle něj vedle sebe funguje několik zařízení, jejichž kapacity nejsou vždy využívány tak, aby odpovídaly vynaloženým nákladům. „Mělo by dojít k radikální redukci poskytovatelů,“ uvedl otevřeně.
Za pravdu mu dal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, který souhlasí s potřebou racionalizace sítě při zachování dostupnosti péče a větší orientace na kvalitu. „V roce 2028 bude valorizace zmrazena podle stávající legislativy, takže tohle přání může naplnit poměrně rychle,“ dodal s odkazem na novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Nejde o nedostatek lidí, ale o jejich využití
Zavalianis zároveň odmítá představu, že hlavním problémem českého zdravotnictví je nedostatek pracovníků. Podstatná je především organizace jejich práce.
V jedné z nemocnic například zaměstnává hned 25 neurologů. Tento počet není dán množstvím pacientů, ale potřebou pokrýt služby. Výhrady má i k využití práce sester. Podle interních statistik, které zmínil, připadá na odbornou péči méně než desetina jejich pracovní doby. Značnou část času naopak zabírá administrativa.
„Způsob, jakým fungují nemocnice, je totálně neefektivní a musí dojít k jeho racionalizaci. My jsme nyní úplně rozdělili akutní péči od plánované péče, kde nemusí být neustále tolik personálu,“ uvedl způsob, jakým se situaci rozhodli řešit v holdingu AKESO.
Pravidla změny často znemožní
Jenže ani poskytovatel, který se pokusí organizaci práce změnit, nemá vždy volné ruce. Na změny narážejí akreditační požadavky, personální pravidla i způsob úhrad.
Jako příklad uvedl požadavek na minimální počet lůžek některých oddělení. Pokud má nemocnice na určitém oddělení nízkou obložnost, dávalo by podle něj smysl kapacitu změnit nebo ji začlenit do společného lůžkového fondu. Akreditační pravidla však mohou takové řešení znemožnit.
Podobně podle něj současné nastavení úhrad vytváří motivace, které mohou být z pohledu celého systému kontraproduktivní. „Zbytečně zveme pacienty na kontroly, aby nám zdravotní pojišťovny kvůli PURO (průměrná úhrada na unikátního pojištěnce, pozn. red.) nezkrátily platby,“ popsal.
Soukromý sektor investuje, systém ho ale brzdí
Soukromý sektor by měl podle Zavalianise dostat výraznější prostor pro své projekty. Tvrdí, že soukromí poskytovatelé dokážou investovat a reagovat rychleji než stát. Například právě AKESO bez dotací investovalo značné prostředky do psychiatrické péče. Nyní také dokončuje v Praze rozsáhlou polikliniku zaměřenou na prevenci.
Čtěte také:
- Nová klinika s velkou ambicí. AKESO a FTVS chystají unikátní projekt pohybové medicíny
- Dělat psychiatrii jinak. V Berouně nabízejí sestrám růst i práci bez stereotypu
- Jak AKESO využívá umělou inteligenci. Pacient vyplní dotazník doma, lékaři to ušetří půlku času
Větší zapojení soukromého sektoru připustil v úvodním bloku summitu také premiér Andrej Babiš (ANO). V souvislosti s plánovanou novou nemocnicí v Praze nevyloučil účast soukromých subjektů. Zároveň ale zdůraznil, že provoz nemocnice má zůstat v rukou státu.
Jenže zatímco na jedné straně je na soukromé subjekty vyvíjen tlak, aby zkvalitňovaly péči, na straně druhé jim to systém neulehčuje. Problém Zavalianis vidí při začleňování nových projektů do systému veřejně hrazené péče.
Investor totiž může vybudovat celý projekt za miliardy korun, následně ale musí o zařazení jednotlivých služeb jednat s pojišťovnami postupně a s každou zvlášť. Ani u rozsáhlého zdravotnického projektu tak podle Zavalianise není předem jasné, jaké odbornosti a výkony bude možné skutečně poskytovat a hradit z veřejného zdravotního pojištění.
Centralizace ano, ale status nesmí být navždy
Zavalianis se v debatě vyjádřil také k centralizaci vysoce specializované péče. Její směřování podporuje, a to podle svých slov bez ohledu na vlastní podnikatelské zájmy. Koncentrace péče podle něj může vést k vyšší úrovni poskytovaných služeb.
Současně ale upozornil na riziko, že jednou přidělený status centra zůstane prakticky neměnný. Preferoval by systém, v němž se postavení jednotlivých pracovišť může v čase měnit podle toho, zda splňují stanovené podmínky a zda se neobjeví jiný poskytovatel, který je dokáže naplnit lépe.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na to reagoval slovy, že taková možnost v systému existuje. „Pokud zdravotní pojišťovny sezdají, že někde chtějí nové centrum nasmlouvat, protože je potřeba například z hlediska dostupnosti, mohou přijít na ministerstvo. Pokud se dohodneme, tak se samozřejmě pracoviště centrem stát může,“ řekl.
Poděkování za podporu summitu patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP, společnostem AKESO, Roche, Sanofi, Novartis, MSD, Zentiva, Medicalc, AbbVie, Takeda, Sprinx Pharma, Tiscali Media a Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník, Česká justice a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.
