Kdo má dostávat unijní zemědělské dotace? Otázka, na kterou se Komise a národní vlády snaží zatím neúspěšně najít odpověď. Návrh na omezení dotací podle výměry půdy a zastropování pro obří agropodniky naráží na tvrdý odpor ve střední a východní Evropě. Napětí v české politice zvyšuje krok Evropské komise, která dočasně zmrazila miliony korun pro Agrofert kvůli nevyřešenému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
Vlády jednotlivých členských zemí Unie požadují větší flexibilitu pro výplatu zemědělských dotací. Neshodnou se ale v tom s evropským komisařem pro zemědělství Christophem Hansenem. Ten varoval, že by příliš velká autonomie jednotlivých zemí mohla podkopat samotný koncept společné zemědělské politiky (SZP). Rozpory se ukázaly po jednání Rady EU ministrů zemědělství. Ministři doufají, že se jim nakonec podaří dospět ke kompromisu.
Kdo má dostávat dotace?
Nadále panují neshody ohledně toho, kdo by měl zemědělské dotace dostávat, zda by měly být platby větším agropodnikům zastropovány a jak velkou svobodu mají mít národní vlády při tvorbě vlastních systémů podpory.
Hansen již dříve varoval před uplatňováním přístupu „výběru podle libosti“ u SZP. Poukázal na nezbytnost zachování společných standardů, které zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž mezi zemědělci a ochrání jednotný evropský trh.
Definice aktivního zemědělce
Jádrem sporu je jednoduchá, avšak politicky citlivá otázka. Kdo by měl dostávat zemědělské dotace z EU? Zatímco evropský komisař zastává názor, že budoucí SZP by měla upřednostňovat aktivní zemědělce a postupně omezovat značné objemy peněz vyplácených především na základě vlastnictví půdy, část unijních zemí se obává, že by změny ve výplatě dotací mohly vést k nerovnosti.
Hansen vyzval k přesnější definici pojmu „aktivní zemědělec“, která by mohla vyloučit například investory žijící v zahraničí. Podporuje rovněž reformy, jejichž cílem je postupné snižování plateb největším příjemcům a případné zastropování částky, kterou mohou obdržet.
Vyšší limity
Evropský komisař naznačil, že je ochoten jednat o vyšších limitech, než se přistoupí ke snižování výplaty peněz. Mnoho národních vlád se domnívá, že zemědělská podpora musí být lépe zacílena. Zásadně se ale liší v názoru na to, zda by Brusel měl určovat způsob, jakým se tak stane.
Německo nesouhlasí s povinným stanovením stropů a místo toho usiluje o větší flexibilitu. Maďarsko, Slovensko, Švédsko, Estonsko a Česko se zasazují o to, aby měly členské státy větší pravomoc ohledně toho, jak ke snižování podpory dochází.
Drobní farmáři versus velké podniky
Hlavním problémem je, že evropské zemědělství se v jednotlivých členských státech značně liší. Systém, který je účinný v zemích, jejichž zemědělský sektor je složený převážně z malých rodinných farem, může přinést zcela odlišné výsledky než v zemích, kde dominují velké komerční zemědělské podniky. Jak z hlediska celkové produkce potravin, tak i tvorby pracovních míst.
Slovensko nabídlo nejdůraznější varování. Jeho zástupce uvedl, že pokud by se navrhovaná pravidla pro snížení stropu zavedla v jeho současném zemědělském systému, podpora by se pravděpodobně snížila přibližně o dvě třetiny, z 2,8 miliardy eur (68,3 miliardy korun) na jednu miliardu eur (24,4 miliardy korun). Slovenská vláda tvrdí, že velké komerční agropodniky zaměstnávající větší počet lidí a byly by reformou neúměrně poškozeny.
Dopady klimatické změny
Boj o rozdělování dotací se zostřuje, protože evropští zemědělci čelí rostoucím nákladům spojeným s extrémním počasím. Hansen tvrdí, že je nutné systém i kvůli klimatické změně upravit. Unie podle něj potřebuje zvýšit investice do odolnosti, ochrany vodních zdrojů a ochrany půdy.
Do rozhodnutí o reformě společné zemědělské politiky (SZP) na období po roce 2027 zbývají necelé tři měsíce. Čas na dosažení shody se rychle krátí. Irsko, které předsedá Radě EU, si přeje, aby ministři zemědělství dospěli k předběžnému obecnému postoji na svém zasedání plánovaném na 26. a 27. října. Ještě předtím – v rámci příprav na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. října – hodlá předsednictví předložit revidovaný vyjednávací dokument k příštímu dlouhodobému rozpočtu EU.
Agrofert a dotace
Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování. Přerušení proplácení části dotací je podle českého ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Uvedl to po pondělním jednání v Bruselu, kde jednali unijní ministři zemědělství.
Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle Komise nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Jde o to, kdo nakonec zaplatí účet, pokud Evropská komise výdaje na dotace pro Agrofert neuzná, reagoval na Šebestyánovo vyjádření ministr zemědělství stínové vlády ODS Petr Bendl. „Ministr zemědělství má chránit peníze českých daňových poplatníků. Pokud místo toho hledá argumenty, proč dál posílat peníze Agrofertu navzdory výhradám Evropské komise, musí vysvětlit, čí zájmy vlastně hájí,“ napsal na síti X Bendl.
