Mark Carney vyzval k vytvoření hluboké strategické aliance mezi Kanadou a Evropskou unií. Moderní suverenita podle něj vyžaduje bezpečný přístup k umělé inteligenci, polovodičům, platebním systémům i vesmírným technologiím. Tedy k oblastem, v nichž ani jedna strana není soběstačná.
„Suverenita jde nad rámec schopnosti se uživit, mít dostatek paliv a bránit se,“ řekl 17. září v Evropském parlamentu kanadský premiér Mark Carney. „Nyní vyžaduje bezpečný přístup k umělé inteligenci, polovodičům, kritickým minerálům, platebním systémům, technologiím čisté energie, vakcínám a vesmírné komunikaci. Máme v těchto strategických schopnostech významné mezery,“ vysvětlil.
A přišel s průlomovým návrhem. Evropa by měla s Kanadou úzce spolupracovat, aby svou zranitelnost snížila ve formě „aliance pro budoucnost“. Příští summit EU-Kanada, naplánovaný na 29. a 30. října 2026 v Montrealu, by měl tyto návrhy převádět do konkrétních projektů.
Zásobník suverenity
Mezi oblasti, kde je spolupráce nejdůležitější, patří umělá inteligence, vědecký výzkum, výroba čipů a platební systémy. Liší se svými technickými detaily. Každá ale představuje oblast, kde ani jeden z partnerů není soběstačný. Závislost na jediném dodavateli, ať už na státě nebo korporaci, vytváří zranitelnost.
„Instituce, které jsme zdědili, jsou organizovány podle geografie,“ řekl Carney. Naznačil, že by nová aliance neměla čekat na komplexní smluvní architekturu. Měla by paralelně budovat funkční partnerství napříč každou strategickou oblastí.
Argument spočívá na upřímném zhodnocení kolektivní slabosti. Evropa i Kanada se často při posilování strategických schopností spoléhá na „jednotlivé národy nebo jednotlivé společnosti“. Tato závislost vytváří zranitelnost. Cílem není replikovat každou schopnost na obou stranách Atlantiku. Jde ale o vybudování dostatečných kapacit a diverzifikaci zdrojů.
Evropská tržní síla
Evropa přináší tržní sílu a pokročilou výrobu. Její obranná průmyslová základna se rychle zvětšuje. Kanada zase disponuje velkým potenciálem v oblasti energií a zásob nerostných surovin.
Má také rozsáhlé kapacity v oblasti umělé inteligence, kvantových počítačů a vesmírných technologií. Kanadský superklastr Scale AI a evropské gigatovárny na umělou inteligenci, financované v rámci programu Digitální Evropa, by se mohly propojit. To by mohlo pomoci zvýšit výpočetní kapacity pro menší firmy a vést k založení výzkumných center na obou stranách Atlantiku.
„Kanada a Evropa mohou spojit síly, aby vyvinuly bezpečnostní protokoly pro umělou inteligenci, koordinovaly společné standardy a posílily transparentnost. To vše při vývoji aplikací, aby naše vlády a naše firmy mohly lépe sloužit našim občanům,“ navrhl Carney.
Produkce čipů
Také otázka výroby polovodičů je zásadní. Evropská produkce čipů je nadále silně závislá na dodavatelích vzácných surovin. Kanada má ložiska více než 34 kritických minerálů. Patří mezi deset nejdůležitějších producentů pro energetickou transformaci a výrobu čipů. Aliance kombinující kanadské nerostné bohatství s evropskými pokročilými výrobními a zpracovatelskými kapacitami by uzavřel kruh, který ani jeden z partnerů nedokáže uzavřít sám.
Cílem evropského nařízení o čipech je dvojnásobný podíl kontinentu na globálním trhu s polovodiči na 20 procent do roku 2030. Nařízení se zaměřuje na mobilizaci evropských veřejných a soukromých investic a budování pilotních výrobních linek.
Integrovaný finanční trh
V oblasti platebních systémů a finančních služeb jsou ambice kanadského premiéra nejrozsáhlejší. „Kanada a Evropa by měly zvážit prozkoumání integrovaného trhu finančních služeb, aby rozšířily výběr a snížily náklady pro naše občany, zlepšily přístup ke kapitálu pro naše firmy a zároveň si zachovaly naši světově vedoucí finanční odolnost,“ zdůraznil.
Kanada by také měla s EU výrazněji propojit výzkum v rámci programu Horizont Evropa. „Členství Kanady v příštím programu Horizont po roce 2027 by nám umožnilo sdílet zdroje, spolupracovat na rozvoji moderních technologií a využívat naše výzkumné ústavy a univerzity světové úrovně,“ řekl.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v reakci na Carneyho projev řekla, že podporuje spolupráci mezi evropskými a kanadskými univerzitami i vědeckými institucemi. „Pokud se zeptáte našich mladých lidí, s čím si spojují Evropskou unii, řekla bych vám, že Erasmus je první věc, kterou zmiňují. A program Horizont je druhá věc,“ prohlásila.
