Jedna silnice se uzavře a na objížďce čekají další zákazy, podobným situacím má zabránit nový centrální registr dopravních omezení, který připravuje Centrum dopravních informačních systémů (Cendis). Staronový šéf podniku Jan Paroubek v rozhovoru popsal, kdo bude do systému zapojený.
V Centru dopravních informačních systémů ministerstva dopravy působí Jan Paroubek od roku 2016. Státní podnik po odvolání tehdejšího ředitele Jana Chovance od roku 2019 i vede.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) vás po vítězství ve výběrovém řízení 9. září oficiálně jmenoval do čela podniku, jaký je to rozdíl z hlediska řízení Cendisu?
Pro mě skoro žádný. Z pohledu mé práce se po sedmi letech moc nezměnilo. Vnímám to spíše jako signál pro naše zaměstnance. Je to, řekněme, stabilnější pozice s určitým mandátem.
Měl jste ve výběrovém řízení protikandidáty?
Řízení se účastnili čtyři uchazeči. A z těchto čtyř jsem uspěl já.
Předkládal jste vizi, kam chcete, aby podnik směřoval?
Ano, součástí výběrového řízení byla i prezentace strategie státního podniku. Musím říct, že v tom byla samozřejmě moje pozice trošičku jednodušší než ostatních uchazečů. Věděl jsem přesně, co po nás zákazník a zakladatel chce a jakým způsobem pracujeme. Musím říci, že jsem si ani nedokázal úplně představit, jak takový úkol může plnit někdo, kdo chod státního podniku nezná.
A co zákazník chce?
Jsou tady rozběhnuté projekty, které se týkají zejména digitalizace a plnění zákona o právu na digitální služby. To se u nás zhmotňuje nejen do Portálu dopravy, ale týká se to i některých dalších projektů. Jde například o dálniční známky nebo systém Jednotného tarifu. Provozujeme také Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě. Informační systémy propojujeme se sběrnicí ISSS, která je určena pro sdílení dat v rámci veřejné správy.
V jaké fázi proces aktuálně je?
Termín je do února příštího roku. Řeší se to zejména s ohledem na priority a na využívání jednotlivých systémů, ať už občany nebo podnikatelskými subjekty. Prioritu mají projekty s největším dopadem z pohledu digitalizace. Ostatní se řeší následně.
IT část je nejvýznamnější
Kam by měl podnik směřovat kromě digitalizace?
Cendis má kromě IT části i část, která se věnuje vzdělávání nebo řeší logistiku a sklady, distribuuje některé materiály důležité pro resort dopravy. Máme ještě další menší služby, ale IT je nejvýznamnější. Současná vláda má zájem na tom, aby se IT projekty řešily efektivněji. Schválila usnesení, aby i jiné resorty primárně využívaly státní podniky, jako je Cendis nebo Nakit. A aby IT projekty řešily společně. Předpokládáme, že se na nás kromě ministerstva dopravy začnou s žádostmi o řešení IT problémů obracet i další resorty.
Co to bude pro Cendis znamenat?
V tuto chvíli nejsem schopen říci, nakolik to bude využíváno nebo nebude. Máme optimalizované kapacity pro to, abychom plnili to, co chceme dělat pro náš rezort.
To znamená, že byste museli nabírat lidi?
Přesně tak.
Cendis se aktuálně podílí na přípravě další legislativy pro plně automatizovaná vozidla. Jak daleko její příprava je? Po českých silnicích už mohou od letoška legálně jezdit vozy, které za určitých podmínek samy řídí, přestože řidič musí zůstat připraven převzít kontrolu.
To je otázka hlavně na ministerstvo dopravy, které je hlavním gestorem přípravy legislativních předpisů, jež se týkají autonomních vozidel. My poskytujeme poradenství a technologickou podporu. S ostatními subjekty, které jsou do toho zapojeny, zejména Ředitelství silnic a dálnic, řešíme inteligentní dopravní systémy a obecně využívání dat a sdílení mezi vozidly. Ten problém je širší. Autonomní provoz se netýká pouze automobilů, ale i kolejových vozidel.
Jak je na autonomní provoz Česko připravené?
Jde hlavně o určení odpovědnosti za to, co se na silnici děje, a o vztah výrobce vozidla, správce dat a řidiče. Legislativa by měla přesně říci, kdo je odpovědný a za jaké situace, které mohou v běžném životě nastat.
A co řidiči, jsou připraveni?
Jsme národ, který se s novými technologiemi vyrovnává docela dobře a rychle. Věřím, že by si na to řidiči rychle zvykli a že by to uměli využívat.
Na českých silnicích je už také nově možné používat asistenční systém Tesla FSD Supervised, který nabízí částečnou automatizaci řízení. Systém druhé úrovně autonomie zvládá část úkonů sám, řidič ale nese plnou odpovědnost. Přijdou i další technologické stupně, kde už řidič potřeba nebude, co se tím změní?
Řidiči se budou moci v rámci cesty věnovat i něčemu jinému než jen řízení. Čas budou moci využít částečně k práci a nechci to úplně říci, ale možná k odpočinku. Budou mít zvýšenou pohodu cestování. V tuto chvíli ale takové vozidlo nemám a nedokáži si úplně představit, jestli bych byl ze začátku zcela klidný, kdybych svěřil své zdraví a život přístroji. Věřím, že bych si na to ale rychle zvykl.
Čtěte také: Kdy zmizí řidiči? Nejde jen o puštění volantu. Po autech přijdou autonomní vlaky
Cendis se podílí i na přípravě Centrálního registru dopravních omezení, jak bude fungovat?
Máme hotový prototyp, prochází prvním testováním. Hlavní výhoda systému je v tom, že propojuje několik, řekněme subjektů, ať jsou to obce nebo kraje a ministerstvo, které schvalují dopravní omezení. Často se děje, zjednodušeně řečeno, že jeden neví o tom, co dělá druhý nebo to nemusí vědět přesně.
Nedochází k dobré koordinaci mezi jednotlivými uzavírkami a mohou nastávat velice nepříjemné situace, kdy jeden orgán udělá uzavírku nebo nějaké omezení a na objízdné trase máme od jiného orgánu jinou uzavírku. Může to způsobovat dopravní komplikace. A v tom jednom systému všichni uvidí všechno. Pokud je plánovaná nějaká uzavírka a koliduje s jiným záměrem, bude možné řešit priority.
Co ještě registr umožní?
Schvalovací proces bude zahrnovat všechny dotčené organizace, kterých se plánování uzavírek a jejich realizace týká. Systém bude vědět o tom, kde jsou, a bude poskytovat otevřená data poskytovatelům různých služeb, které souvisí s plánováním provozu. Uvidí do toho všichni.
I řidiči?
I řidiči a bude možné si zobrazovat uzavírky v reálném čase, případně tak, jak jsou plánovány při zadání data. Samozřejmě budeme poskytovat data i poskytovatelům služeb, jako je Waze nebo Google Maps, aby je mohli používat a zpracovávat do svých navigací.
Kdy by měl být registr funkční?
Myslím, že v horizontu dvou let. Počítá se i s pilotním provozem.
Spravujete zároveň Portál dopravy, kam ho chcete v příštích letech posunout dál?
Převratná novinka byla v loňském roce, když jsme začali posílat řidičské průkazy do výdejních boxů. Očekává se, že stejná služba začne v polovině roku 2027 fungovat s registračními značkami automobilů. V oblasti řidičských průkazů a vozidel budeme mít pokryto dost velké portfolio služeb. Máme i agendy z vodní dopravy či letectví. Služeb, které v portálu nejsou, je ale ještě hodně.
Co vám chybí?
Například u železniční dopravy jsou to licence strojvedoucích. To je agenda, kterou má Drážní úřad a kterou budeme integrovat. Máme tady i Námořní úřad České republiky a průkazy vůdců malého plavidla. To jsou služby, které se dotýkají menšího množství lidí. Pak je řada služeb, které by se týkaly podnikatelů. Jde například o eurolicence pro dopravce v autobusové dopravě.
Jak Cendis reaguje na evropské plány na jednotné přeshraniční železniční jízdenky a sdílení dat?
Na úrovni Evropské unie v tuto chvíli nějaké myšlenky jsou, ale nemají konkrétní rozměr. Co se týká rozvoje systému jednotného tarifu, tak my se nyní orientujeme zejména na Českou republiku. Byli bychom rádi, aby se ze železniční dopravy platnost jízdenek rozvinula i na další druhy dopravy.
To znamená, aby šel tento tarif využít na to, co je ve veřejné dopravě v objednávce státu. Tedy i na autobusy. Přejedete například do Pardubic, přestoupíte na autobus dále do Vysokého Mýta a pojedete na jednu jízdenku. Byli bychom strašně rádi, kdyby se to povedlo do roku 2029.
