Švédské a finské stíhačky v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem zachytily ruské vojenské letouny. Podle finského letectva šlo o první společnou operační identifikační misi vzdušných sil obou zemí. Ruskou formaci tvořil letoun Tu-134 a stíhačky MiG-31 a Su-30.
Mise byla součástí širší finsko-švédské spolupráce při monitorování a ochraně vzdušného prostoru obou zemí. Uvedlo to letectvo v prohlášení. Síly rychlé reakce obou severských zemí lokalizovaly a identifikovaly ruskou formaci tvořenou dopravním letounem Tu-134 a stíhačkami MiG-31 a Su-30.
Podle finského ministerstva šlo o první společnou operační „identifikační misi“ vzdušných sil Finska a Švédska.
Reakce švédského premiéra
„Baltské moře nebylo nikdy tak zranitelné jako dnes – ale zároveň nebylo nikdy tak dobře chráněno jako právě teď,“ napsal k operaci na síti X dosluhující švédský premiér Ulf Kristersson.
Finský záliv se nachází ve východní části Baltského moře mezi Finskem a Estonskem. Na východě zasahuje k ruské Leningradské oblasti.
Opakované narušování vzdušného prostoru
Země sousedící s Ruskem v uplynulých měsících zaznamenaly několik případů narušení svého vzdušného prostoru, zejména bezpilotními prostředky. Ve středu vletěl do polského vzdušného prostoru z Kaliningradské oblasti ruský vojenský vrtulník Mi-8, který jej po 42 vteřinách opustil. Polské nebe tento týden pomáhaly střežit i české JAS-39 Gripen.
Dvojice českých stíhaček odstartovala na rozkaz aliančního velitelství z Pardubic a převzala úkol hlídkovat ve vzdušném prostoru našeho spojence. Situace se nakonec obešla bez jejich zásahu a letouny se po splnění úkolu bezpečně vrátily na českou základnu.
Také v oblasti Baltského moře v posledních letech napětí prudce vzrostlo. Stíhačky severských zemí pravidelně vzlétají k zachycení ruských letadel. Finské úřady 2. září oznámily vyšetřování „možného narušení územní celistvosti“ poté, co byl na břehu ostrova v souostroví Porvoo ve Finském zálivu nalezen vyplavený dron.
Členství v NATO a další spolupráce
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 opustily Švédsko i Finsko svou dlouholetou politiku vojenské neutrality. Obě země vstoupily do NATO.
Finsko ve středu v sídle OSN v New Yorku podepsalo s Ukrajinou dohodu o posílení spolupráce v oblasti dronů a příslušných obranných kapacit.
Helsinki se také rozhodly připojit se k francouzskému programu pokročilého jaderného odstrašení. V březnu ho nabídl evropským zemím francouzský prezident Emmanuel Macron.
