Experiment ukázal, že by se státu vyplatilo dát člověku bez domova 100 000 korun. Pokud by totiž tuto podporu doprovázela i práce sociálního pracovníka, stát by na tom vydělal. Podrobná data představil výzkumný tým New Leaf Česko a Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Tři měsíce života člověka na ulici stojí podle autorů výzkumu stát v průměru skoro 50 000 korun na jednoho bezdomovce. Nejdražší přitom není sociální práce ani policie, ale hospitalizace v nemocnicích. Uvádí zmíněná práce.
Z dat vyplývá, že stát za určitých okolností může na veřejných službách ušetřit, pokud dá člověku bez domova 100 000 korun. Podmínkou je propojení peněz se sociální prací.
„Nejde ale o to dát lidem peníze a očekávat, že tím problém zmizí. Peníze samy o sobě situaci nevyřeší. Dají však člověku šanci ji změnit, pokud je propojíme se sociální prací a nenecháme ho v tom samotného,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu New Leaf Česko a Katedry sociální práce FF UK Melanie Zajacová.
Nejdražší je hospitalizace v nemocnicích
Nejdražší složkou péče o lidi na ulici nejsou podle výzkumníků sociální pracovníci, azylové domy ani policie, ale hospitalizace v nemocnicích. Lůžkovou péči během sledovaných tří měsíců využilo 17 procent účastníků, ale vytvořili tím 43 procent veřejných nákladů na ně.
U hospitalizovaných lidí činil průměrný výdaj za tři měsíce 124 184 korun na osobu. Výdaje jsou u lidí bez domova extrémně koncentrované. První desítka lidí, kteří nejvíce čerpají pomoc, vytváří přes 50 procent všech veřejných nákladů na bezdomovce. Zároveň to znamená 82 procent zdravotních nákladů z rozpočtu pro bezdomovce.
Cílená podpora přináší úspory
Cílená podpora nejrizikovější skupině podle dat přináší největší systémové úspory. Intenzivní sociální práce veřejné náklady nezvyšuje. Naopak u skupiny s výlučným sociálním pracovníkem byly veřejné náklady v průměru o 4878 korun nižší než u celé kontrolní skupiny.
U skupiny, která dostala peníze a sociální práci, klesly zdravotní náklady o 5231 korun na člověka, zatímco čerpání levnější sociální podpory vzrostlo o 3186 korun. „Vidíme tak jasný přesun čerpání veřejných služeb od drahé lůžkové péče v nemocnicích k včasné a levnější sociální podpoře,“ dodala Zajacová.
Celkové náklady dosahují miliard
Celkové náklady spojené s bezdomovectvím a bytovou nouzí podle dat z koncepce sociálního bydlení ČR ministerstva práce dosahují 8,2 miliardy korun ročně. Zahrnují zdravotnictví, záchranky, sociální služby, policii i vězeňství. Jeden člověk bez domova za rok reálně spotřebuje veřejné služby za 200 000 korun, vyplývá z výzkumu New Leaf Česko.
Podle oficiálních dat ministerstva práce za rok 2025 žije v ČR 11 641 lidí bez střechy nad hlavou. Přímá spotřeba veřejných nákladů na ně činí 2,33 miliardy korun. Zbývajících 5,87 miliardy korun ročně podle Zajacové jde na systém a na to, aby tito lidé přímou pomoc dostali.
