Vlny horka a sucha zasáhly 16 členských států nadprůměrnou silou. Evropští farmáři vyčíslili ztráty po letošních devastujících požárech na téměř 688 miliard korun. To vyvolalo mezi evropskými poslanci kritiku příliš pasivního přístupu ostatních unijních institucí, ale také spory ohledně unijní klimatické politiky.
Během letních měsíců část evropského kontinentu doslova lehla popelem. Na unijním území shořelo téměř 700 tisíc hektarů půdy. Evropští zemědělci vyčíslili ztráty ve výši 28,3 miliardy eur (688 miliard korun). Nyní roste kritika unijních institucí, že reagují až v momentě, kdy k přírodním katastrofám dojde.
Velmi obtížné léto
„Velmi obtížné léto pro celou Evropu,“ popsala poslední měsíce Hadja Lahbibová, evropská komisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení. Žijeme v době, kdy rostoucí dopady změny klimatu zvyšují rizika spojená s horky, suchem a lesními požáry.
Komise varuje, že klimatické změny již dopadají na zdraví obyvatel, zemědělství, domácnosti, podniky i klíčovou infrastrukturu napříč celým evropským blokem. Šestnáct členských států letos už hlásí, že rozsah vyhořelých ploch je vyšší než jejich dlouhodobý národní průměr. Zemědělství v celé Unii rovněž čelí ztrátám, které tento průměr výrazně převyšují, uvedla Lahbibová.
Do popředí se dostává prevence
Rozprava v Evropském parlamentu ukázala na širokou shodu v jedné klíčové věci. Evropa nemůže spoléhat pouze na reakce v nouzových situacích. Lahbibová vysvětlila, že Komise usiluje o posílení prevence, připravenosti, reakce i obnovy v rámci celého cyklu lesních požárů. Poukázala na nástroje, jako je satelitní program monitorování Země Copernicus, systémy včasného varování před suchem a mechanismus civilní ochrany Unie.
Koordinační centrum EU pro reakce na mimořádné události letos už koordinovalo nasazení 40 leteckých prostředků. Osmnáct pozemních týmů poskytlo zúčastněným zemím analýzu rizik a pomoc s přípravou. Navíc 777 hasičů ze 14 zemí už bylo předem rozmístěno v oblastech s vysokým rizikem.
Toto léto byla aktivní i vzdušná flotila rescEU, která zahrnovala 18 letadel a pět vrtulníků, včetně prvního vrtulníku financovaného výhradně z unijních prostředků. Lahbibová varovala, že náklady na budoucí katastrofy porostou, pokud vlády neposílí preventivní opatření.
Potlesk pro hasiče
Evropští poslanci napříč politickými skupinami vzdali hold hasičům, dobrovolníkům, zemědělcům a záchranářům, kteří bojovali s požáry a chránili místní komunity. „Neměli bychom jim jen děkovat, měli bychom jim také platit,“ prohlásil například Pascal Arimont (EPP/Belgie).
Poslanec Grégory Allione (Renew/Francie) dodal, že by se na nasazení hasičů a dobrovolníků nemělo zapomínat, až se zase ochladí. Komisařka Lahbibová také podpořila užší spolupráci v oblasti výcviku a připravenosti hasičů. Vysvětlila, že Komise již propojila mladé dobrovolníky z celé EU a chce, aby si jednotlivé země mohly snáze předávat poznatky a odborné zkušenosti.
Klimatická politika rozděluje
Rozprava brzy přerostla v širší spor o klimatickou politiku. Poslanci z řad levice, Zelených a liberálů poukazovali na to, že letošní léto ukázalo, jakou cenu platíme za pomalou reakci na změnu klimatu. Vyzvali evropskou exekutivu, aby vypracovala komplexnější strategii přizpůsobení se změně klimatu a vyčlenila rozpočtové prostředky na jejich realizaci.
Poslankyně Lena Schillingová (Zelení/Rakousko) uvedla, že středeční projev předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie by měl k poslednímu létu přistupovat jako k mimořádné situaci, nikoli jako k běžné politické události.
Poslanec Kai Tegethoff (Zelení/Německo) to formuloval velmi pregnantně: „Změna klimatu se bude projevovat jako série katastrof, které sledujete na telefonu. Záběry budou vznikat stále blíže vašemu bydlišti, až nakonec budete tím, kdo je natáčí.“ Jiní poslanci však oponovali s tím, že Zelená dohoda zatížila zemědělce a průmysl dodatečnými náklady, aniž by jim na oplátku nabídla odpovídající ochranu.
