Slova moldavské prezidentky Maii Sanduové a návrh zákona v rumunském parlamentu vrátily do hry debatu o sjednocení obou zemí. Pro zranitelné Moldavsko představuje Rumunsko jako člen NATO a EU bezpečnostní pojistku před ruským vlivem. Vzájemné fúzi ale brání nevyřešený konflikt v proruském Podněstří, chybějící jasná většina v moldavských průzkumech i ostré výhrůžky z Moskvy.
Myšlenka unie Moldavska s Rumunskem se vrátila poté, co moldavská prezidentka Maia Sanduová letos v lednu prohlásila, že by hlasovala pro sjednocení, pokud by se konalo referendum. Popsala to jako způsob, jak posílit křehkou moldavskou demokracii proti ruskému vlivu. Rumunsko tento záměr oživilo tím, že místní parlament přijal návrh zákona, který vyzývá k „naléhavým“ jednáním s Kišiněvem.
Ještě tam nejsme
To ale ještě neznamená, že vznik rumunsko-moldavské unie je na spadnutí. Ukazuje to ale, že tato debata zapadá do širšího strategického rámce. Moldavsko se cítí zranitelné a ohrožené zejména ze strany Ruska.
Naopak roli Rumunska jako člena NATO i EU vnímá jako možnou bezpečnostní záruku. Moldavská prezidentka Sanduová nicméně stále hovoří o vstupu její země do Unie jako o prioritě. Rumunský prezident Nicușor Dan také řekl: „Pokud jde o sjednocení, ještě tam nejsme.“
Analytik Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) Denis Cenusa tvrdí, že načasování prohlášení Sanduové bylo záměrné. „Je velmi pravděpodobné, že Kišiněv signalizuje Bukurešti a Bruselu, že všechny možnosti jsou na stole,“ uvedl. Její prohlášení zaznělo během rozhovoru s britskými novináři, zaměřeného na mezinárodní publikum, nikoli na domácí čtenáře.
Zásadní rozdíl
Pro samotný evropský blok je rozdíl mezi unií s Bukureští a přistoupením k EU nesmírně důležitý. Moldavsko již pokročilo v přístupových rozhovorech a tato jednání pokrývají také právní a bezpečnostní oblasti. Analýza CEPA uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu „zesílila bezpečnostní rozměr otázky integrace“, zatímco Moldavsko zůstává vystaveno riziku prostřednictvím Podněstří.
Vedoucí představitelé na summitu EU-Moldavsko letos v červnu diskutovali o „prohloubení bezpečnostní a obranné spolupráce mezi EU a Moldavskem“, včetně podpory moldavských ozbrojených sil. EU už podpořila Moldavsko prostřednictvím Evropského mírového nástroje.
Evropský blok Moldavsku v letech 2021 až 2025 přidělil 197 milionů eur (4,7 miliardy korun) na modernizaci jeho ozbrojených sil.
Rumunsko ale také signalizovalo přímější vojenskou pomoc. Náčelník rumunského obrany uvedl, že Bukurešť bude Moldavsko i nadále vojensky podporovat a pomáhat posilovat jeho obranné kapacity.
Pozor na Podněstří
Spojení Moldavska s Rumunskem ale vyvolává řadu otázek. Jejich unie by umístila nevyřešené bezpečnostní problémy celého regionu do právního a politického perimetru států EU a NATO, protože Rumunsko je obojím. To by okamžitě vyostřilo otázky ohledně hranic, neutrality a toho, jak naložit s ruskými silami v Podněstří.
Think-tank CEPA navíc uvádí, že pouze 29 procent Moldavanů podporuje ukončení moldavské státnosti ve prospěch připojení k Rumunsku. Ačkoli jiné průzkumy uvádějí vyšší podporu, v rozmezí 38 až 47 procent v závislosti na metodice. Rumunští obyvatelé jsou spojení mnohem více nakloněni. V květnu s unií souhlasilo 72 procent respondentů.
Mohlo by vás zajímat
Skutečné třecí plochy
Zásadním sporným bodem je území. Podněstří zůstává nejtěžší právní a bezpečnostní překážkou. Jakékoli sjednocující uspořádání by muselo řešit územní otázky Moldavska, menšinovou autonomii a mezinárodní závazky.
Rusko k těmto plánům nezůstalo zticha. Moskva prezentuje myšlenku rumunsko-moldavské unie jako zábor území ze strany Severoatlantické aliance. Tajemník ruské Rady bezpečnosti Sergej Šojgu v dubnu varoval, že Rusko „podnikne všechny nezbytné kroky“ k ochraně svých občanů v Podněstří. Ruská státní média označují proevropské vedení Kišiněva za „rumunské fašisty“ a předpovídají občanskou válku, pokud ke sjednocení dojde.
Kremelská provokace
Samotná Sanduová označila krajně pravicový rumunský parlamentní návrh zákona za „kremelskou provokaci, jejímž cílem je zdiskreditovat unionismus“.
Praktický závěr je jednoznačný. Možnost moldavské unie s Rumunskem znovu nabrala na obrátkách, protože válka na Ukrajině zdůraznila zranitelnost malých států. Obranné a právní rámce EU mají ale jinou logiku: nejprve hlubší integrace s evropským blokem a případná ústavní unie s Rumunskem pouze tehdy, když si ji Moldavané sami jasně zvolí.
