Dluhy českých domácností rychle rostou. Za pouhý rok se jejich celkový objem zvýšil o 16 procent a na konci června dosáhl 4,43 bilionu korun. Zdaleka největší část peněz si Češi půjčují na bydlení, rychle však přibývají také spotřebitelské úvěry. Nejvíce hypoték mají lidé mezi 35 a 44 lety a právě u této generace začíná rychleji růst i krátkodobé zadlužení.
Celkové zadlužení obyvatel Česka dosáhlo na konci prvního pololetí 4,43 bilionu korun, meziročně tak vzrostlo o 16 procent. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které zveřejnila společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Naprostou většinu dluhu představují peníze, které si domácnosti půjčily na bydlení. Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření dosáhly na konci června 3,7 bilionu korun. Meziročně jejich objem vzrostl o 17,1 procenta.
Tempo, jakým se Češi kvůli bydlení zadlužují, je přitom nejvyšší od začátku roku 2022.
„Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zrychluje od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí loňského roku jsou meziroční nárůsty dvojciferné. Za první dvě čtvrtletí letošního roku se objem dluhu na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy Kč,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Za půl roku dalších 333 miliard na bydlení
Rychlost růstu ukazuje srovnání s celým minulým rokem. Jen během letošních prvních šesti měsíců vzrostl objem dluhu na bydlení o částku, která odpovídá téměř 90 procentům nárůstu za celý loňský rok.
Zajímavé přitom je, že zatímco objem hypoték prudce roste, lidí, kteří úvěr na bydlení mají, naopak dlouhodobě ubývá. Aktuálně jde meziročně o pokles v řádu nižších tisíců klientů. Ve srovnání s koncem června 2021 má ale úvěr na bydlení přibližně o 60 tisíc lidí méně.
Mohlo by vás zajímat
V praxi se tak stále větší objem dluhu koncentruje mezi menší počet domácností. Svou roli v tom hrají ceny nemovitostí i výše nově poskytovaných hypoték.
Stovky miliard si Češi půjčili na spotřebu
Vedle bydlení roste také zadlužení kvůli běžné spotřebě. Objem spotřebitelských úvěrů se meziročně zvýšil o 12,2 procenta na 723,6 miliardy korun.
Jen od začátku letošního roku tak spotřebitelský dluh narostl o dalších 47,8 miliardy korun.
Na rozdíl od hypoték zde roste také počet zadlužených lidí. Na konci druhého čtvrtletí mělo nějaký spotřebitelský dluh meziročně o 30 257 lidí více, což představuje nárůst o 1,3 procenta.
Rozdíl je patrný také u problémových půjček. Celkový objem nespláceného dluhu dosáhl 37,2 miliardy korun. Z toho pouze 4,7 miliardy připadá na úvěry na bydlení, zatímco 32,5 miliardy korun tvoří nesplácený dluh na spotřebu.
Právě spotřebitelské půjčky tak představují drtivou většinu peněz, s jejichž splácením mají dlužníci problémy.
Nejvíce dluží generace mezi 35 a 44 lety
Největší část úvěrů na bydlení připadá na lidi ve věku 35 až 44 let. Jde typicky o období života, kdy domácnosti pořizují vlastní nemovitost a zároveň financují péči o rodinu.
U stejné generace se však letos objevuje i další trend. Na konci druhého čtvrtletí u ní nadprůměrným tempem vzrostl objem krátkodobých úvěrů. O 16 procent se meziročně zvýšil také její nesplácený spotřebitelský dluh, tedy rychleji než v celé populaci.
Přes rychlý růst zadlužení zatím registry neukazují na plošný problém domácností se splácením. „Přestože aktuálně zejména u hypoték rostou úrokové sazby, zvyšují se zároveň i příjmy klientů bank a nebankovních institucí,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Podle něj se průměrná mzda proti začátku roku 2021 zvýšila přibližně o 40 procent, zatímco modelová splátka hypotéky vzrostla zhruba o třetinu. Podíl nesplácených úvěrů proto stále zůstává pod jedním procentem celkového zadlužení.
Problémy se liší podle krajů
Vývoj ale není stejný ve všech částech republiky. Zatímco v celém Česku objem nespláceného dluhu na bydlení meziročně o procento klesl, v některých regionech zamířil opačným směrem.
V Libereckém kraji se nesplácený dluh na bydlení zvýšil meziročně o 16 procent, v Královéhradeckém kraji o 11 procent.
Celkově tak Češi dluží výrazně více než před rokem, zatím však většinou své závazky zvládají splácet. Nejrychleji přibývají stovky miliard korun spojených s bydlením, zatímco největší část problémových dluhů vzniká u půjček na spotřebu.
