Ministr zahraničí Petr Macinka na tradiční poradě s velvyslanci prohlásil, že Rusko invazí na Ukrajinu zásadně poškodilo evropskou bezpečnost. Podle něj má Česko jasný zájem na tom, aby se vojenská agrese nestala úspěšným nástrojem mezinárodní politiky. Dokud ale trvá, má Česko se spojenci dál používat účinné nástroje ekonomického tlaku na Rusko.

Dokud agrese pokračuje, bude ČR se spojenci nadále používat nástroje ekonomického tlaku na Rusko tam, kde jsou účinné. Odpovědná politika by podle Macinky neměla soutěžit v gestech. Měla by naopak vytvářet podmínky pro bezpečný a udržitelný mír a hájit přitom bezpečnostní zájmy Česka.

Jedna hrozba nesmí zakrýt ostatní

Ministr upozornil, že jedna bezpečnostní hrozba nesmí zakrýt všechny ostatní. „Bezpečnost Evropy ovlivňuje také nekontrolovaná masová migrace, energetická závislost, technologické zaostávání, ztráta konkurenceschopnosti, rozpad české soudržnosti nebo naše schopnost zajistit vlastní obranu,“ uvedl.

Ve svém projevu na první poradě velvyslanců v roli ministra Macinka řekl, že ČR s nástupem nové vlády nemění své základní geopolitické ukotvení v Evropské unii a NATO. Kontinuita ale podle něj neznamená kontinuitu každé politiky nebo názoru.

Mandát ke změně

„Naše nová česká vláda dostala od občanů mandát některé věci změnit. Přejít od aktivismu zpět k diplomacii, od moralizování k vyjednávání, od politiky gest k politice výsledků, od automatického přejímání postojů k vlastnímu úsudku,“ prohlásil.

Za jeden z hlavních úkolů české zahraniční politiky Macinka označil ekonomickou diplomacii. Velvyslancům a velvyslankyním mimo jiné řekl, že od nich neočekává bezchybnost, ale úsudek, aktivitu a výsledky.

Realismus, reciprocita a diverzifikace

Zahraniční politika musí podle ministra stát na realismu, reciprocitě a diverzifikaci. „Potřebujeme více trhů a ekonomických partnerů, bezpečné dodavatelské řetězce a přístup k energiím, surovinám a technologiím. A potřebujeme vztahy i s těmi částmi světa, které úplně nesdílejí všechny naše názory,“ dodal.

Nejdůležitějším spojencem Česka mimo Evropu a pilířem transatlantické bezpečnosti podle něj zůstávají Spojené státy. Zároveň je ale podle Macinky potřeba vnímat, že se jejich strategická pozornost čím dál více obrací do Indo-Pacifiku, k Číně a k soupeření velmocí.

Babiš chce Srbsko v Schengenu

Premiér Andrej Babiš (ANO) na poradě s českými velvyslanci podpořil rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Vyslovil se také pro jejich začlenění do schengenského prostoru bez ohledu na členství v unii. Za budoucí členy EU označil Černou Horu a Albánii.

Rozšíření schengenského prostoru dal premiér Andrej Babiš do souvislosti s účinným bojem proti nelegální migraci. Ilustrační foto: Úřad vlády

Babiš uvedl, že podle jeho očekávání se Černá Hora stane 28. členem Evropské unie v roce 2028. „Pevně doufám, že konečně v roce 2028 se stane 28. členem Evropské unie Černá Hora,“ řekl premiér.

Premiér také uvedl, že schengenský prostor by se měl rozšiřovat rychleji než samotná EU. „Mělo by to být podstatně jednodušší. Dávno jsme měli mít v Schengenu země západního Balkánu, včetně Srbska,“ řekl.