Politický rozkol mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho bývalým ministrem obrany Mychajlem Fedorovem vyvolává napříč evropskými metropolemi obavy. Evropská komise požaduje jasné odpovědi, co se na ukrajinské politické scéně děje.
Spory mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a odvolaným ministrem obrany Mychajlem Fedorovem začaly jako domácí záležitost. Nyní ale zajímají celou Evropskou unii a její instituce.
Evropská komise totiž Kyjev silně politicky, ekonomicky i vojensky podporuje, koordinuje s ním zadávání obranných zakázek a je v polovině přístupových rozhovorů. Krize vedení v Kyjevě je v širším smyslu problémem i pro evropský blok.
Jen šest měsíců ve funkci
Fedorov, bývalý ministr digitální transformace, kterému se připisuje zásluha za rozvoj ukrajinské produkce dronů a dalších obranných technologií, působil na ministerstvu obrany pouze šest měsíců. Jeho odvolání vyvolalo protesty po celé Ukrajině. Prezidentská kancelář tento krok nijak nevysvětlila.
Ukrajinský Kyjev Independent po jeho odvolání zdůraznil hněv veřejnosti a první výzvy k pouličním protestům. Příběh se rychle dostal na titulní stránky světových médií a bruselská média zveřejnila titulky, jako „Fedorov požaduje volby“.
Korupce a systémové selhání
V devítiminutovém projevu na YouTube pětatřicetiletý exministr obvinil Zelenského administrativu ze systémových selhání a korupce.
„Demokracie není luxus v době míru. Demokracie je součástí toho, za co dnes bojujeme,“ řekl. Zpochybnil tím logiku neomezené válečné vlády. „Nesmíme nechat Putina rozhodovat o tom, kdy si Ukrajinci mohou zvolit vládu. Ukrajinská demokracie nesmí záviset na dobré vůli Kremlu,“ zdůraznil odvolaný ministr.
Zaútočil i na vedení země. „Je obzvláště nebezpečné, když si společnost vypěstuje pocit, že hlavním kritériem pro jmenování není profesionalita, ale osobní loajalita k systému,“ uvedl.
Brusel čte signály
Agentura Reuters napsala, že Zelenského vládní a armádní rošády „staví pokladníka EU do úzkých“. Další média informovala, že Evropská komise byla odvoláním oblíbeného a schopného ministra zaskočena. Navíc by to mohlo poškodit stále těsnější spolupráci na vývoji dronů, ale také celého evropského zbrojního průmyslu. Několik hlavních měst členských zemí už s Kyjevem uzavřela bilaterální obranné dohody.
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius podle agentury Reuters zdůraznil dlouhodobý pozitivní pracovní vztah s Fedorovem a potřebu zachovat tok financování. Zástupci Unie také plánovali se Zelenského přímo zeptat, co jej k zásadním změnám ve vládě vedlo. Znamenalo by to ojedinělý a ostrý diplomatický signál.
Již tak napjatý vztah
Epizoda s Fedorovem nepřišla z ničeho nic. Někteří diplomaté popsali vztahy mezi EU a Ukrajinou jako napjaté kvůli tlaku Kyjeva na rychlé přistoupení k Unii. Bývalý ukrajinský vládní úředník agentuře Reuters řekl, že vztahy Bruselu a Kyjeva jsou od začátku války s Ruskem na nejhorší úrovni.
Veřejná výzva k uspořádání voleb od Fedorova a současné mlčení Zelenského nutí Brusel si klást otázky, na které by během války raději nechtěl hledat odpovědi. Zelenskyj dlouhodobě tvrdí, že se volby nemohou konat během „horké fáze“ války. Což je postoj, který Ukrajinci drtivou většinou podporovali.
„Jak by měl stát fungovat, když válka trvá roky? Co když válka bude pokračovat další rok? Dva? Tři?“ ptá se ale Fedorov. Vyzval k právnímu a realistickému mechanismu pro obnovení demokratického procesu i uprostřed vleklého konfliktu. Včetně volebního práva pro vojáky, občany žijící v zahraničí a lidi ve frontových oblastech.
