Vrtulníky Venom a Viper se po červencové tragické nehodě v Náměšti nad Oslavou postupně vrátí do vzduchu. Armáda začne obnovovat jejich provoz po dokončení mimořádných technických kontrol, přijetí organizačních opatření a proškolení posádek. Vyšetřování pádu vrtulníku Venom, při kterém zemřela jedna vojákyně a další čtyři vojáci utrpěli zranění, přitom ještě není u konce.
O postupné přípravě vrtulníků platformy H-1 k obnovení provozu rozhodl velitel vzdušných sil Petr Tománek. Armáda o tom informovala na síti X.
Vyšetřovatelé pracují s několika verzemi
„Toto rozhodnutí vychází z doporučení orgánů ministerstva obrany, které tragickou nehodu z 23. července 2026 vyšetřují. Ačkoliv vyšetřovací komise nadále pracuje s několika verzemi příčin a konečné závěry dosud nebyly formulovány, dosavadní zjištění umožňují stanovit podmínky pro bezpečný návrat techniky do letového provozu,“ uvedla armáda.
Přesná příčina tragické nehody tedy zatím známá není. Armáda plánuje výsledky zveřejnit v plném rozsahu po definitivním uzavření vyšetřování. „Bezpečnost leteckého personálu zůstává absolutní prioritou,“ dodala.
Vojáci zastavili provoz všech vrtulníků UH-1Y Venom a AH-1Z Viper po nehodě, která se stala 23. července na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku.
Vrtulník americké výroby s pěti vojáky na palubě se zřítil při přistávání během návratu z rutinního výcvikového letu. Podle dosavadních informací spadl z výšky zhruba 50 metrů. Jedna vojákyně při nehodě zemřela, další čtyři vojáci byli zraněni.
Nehodu vyšetřuje Vojenská policie
Zřícením stroje se zabývá Vojenská policie. Případ vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, za které v případě prokázání viny hrozí podle trestního zákoníku až deset let vězení.
Okolnosti neštěstí prověřuje také komise ministerstva obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) krátce po nehodě uvedl, že příčiny tragédie nelze předjímat.
Nynější rozhodnutí ještě neznamená okamžitý návrat celé flotily do běžného provozu. Jednotlivé stroje se budou vracet do vzduchu postupně až po splnění stanovených podmínek. Vedle mimořádných technických kontrol armáda počítá s organizačními opatřeními a proškolením posádek.
Mohlo by vás zajímat
Česko pořídilo dvanáct amerických vrtulníků
Armáda na základně v Náměšti nad Oslavou provozuje vrtulníky Mi-171Š, UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Stroje Venom a Viper tvoří americkou vrtulníkovou platformu H-1.
Česko v roce 2019 koupilo osm vrtulníků Venom a čtyři stroje Viper. Poslední dva vrtulníky dorazily předloni v červnu. Smlouvu na jejich pořízení podepsal v prosinci 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Odborníci ze Spojených států, odkud vrtulníky pocházejí, do loňského roku zajišťovali také výcvik českého personálu na nových strojích.
Venomy a Vipery pomáhaly chránit Polsko
Armáda letos vrtulníky platformy H-1 poprvé nasadila také při ochraně polského vzdušného prostoru. Česká vrtulníková jednotka Heli Unit působí v sousední zemi na základě bilaterální dohody od loňského září.
Nasazení českých vojáků bylo reakcí na zhoršenou bezpečnostní situaci související s průnikem ruských bezpilotních letounů.
Červencové pozastavení provozu Venomů a Viperů se proto netýkalo pouze vrtulníků na českém území. Zasáhlo také stroje nasazené na pomoc při ochraně Polska. Jejich návrat do provozu nyní umožní postupné obnovení činnosti celé české flotily H-1.
