Vlny veder drtí evropské hospodářství a mohou vymazat roční ekonomický růst celé EU. Podle nejnovější analýzy Triodos Bank klesá produktivita práce v neklimatizovaných provozech až o pětinu, kolabuje lodní doprava a sucho odstavuje vodní i jaderné elektrárny. V Česku musela přerušit provoz většina malých vodních elektráren. Růst cen energií i obilí může spustit novou vlnu inflace.
Po sobě jdoucí vlny veder mohou podle analýzy nizozemské Triodos Bank zveřejněné začátkem srpna zničit ekonomický výkon Evropské unie v hodnotě 180 až 208 miliard eur (4,4 až 5 bilionů korun). To se rovná jednomu procentu ročního hrubého domácího produktu celého bloku.
Na ekonomické dopady extrémních teplot si už stěžují manažeři většiny velkých firem. Podle analytické společnosti AlphaSense se termíny spojené s extrémním horkem, suchem a požáry objevily v každém desátém videohovoru u evropských společností s tržní hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů (21 miliard korun). Ekonomický šok zasáhl maloobchodníky, výrobce, dopravce i zemědělce.
Vítězové a poražení
Některé firmy ale na extrémních teplotách vydělávají. Finanční ředitel společnosti Groupe SEB uvedl, že společnost v Evropě v červnu prodala o 30 procent více ventilátorů než v předchozím roce. Červen byl měsícem s nejvyšším prodejem opalovacích přípravků v historii německé společnosti Beiersdorf, řekl její generální ředitel deníku Financial Times.
Vysoké teploty ale negativně ovlivňují produktivitu pracovníků. Společnost Allianz Research zjistila, že každý stupeň nad 30 °C snižuje hodinovou produktivitu práce přibližně o tři procenta a zvyšuje spotřebu energie o 1,2 procenta.
V nejteplejších dnech ztrácí venkovní činnost a práce v neklimatizovaných budovách až dvacet procent efektivní pracovní doby. Klimatizaci má přitom pouze každý pátý dům v EU.
Nejhůře je postižena Francie
Dopady jsou nerovnoměrné v rámci jednotlivých evropských zemí. Francie čelí největšímu ročnímu poklesu HDP ve výši 1,4 procentního bodu. Itálie, Španělsko a Německo ztrácejí 0,6 až 1,0 procentního bodu.
Extrémní teploty ovlivňují také účty za elektřinu. Dodatečná poptávka po chlazení vytlačila velkoobchodní ceny elektřiny ve Francii a Německu na večerní maxima nad 500 eur za megawatthodinu. Vysoké teploty donutily jaderné a vodní elektrárny omezit výrobu, což dále snižuje produkci elektřiny v EU.
Mohlo by vás zajímat
V Česku muselo devět z deseti malých vodných elektráren pozastavit výrobu elektřiny. „V provozu zůstávají hlavně elektrárny pod velkými přehradami, kde lze díky řízeným odtokům ještě udržet potřebný průtok. Na většině českých řek ale voda nestačí ani pro základní provoz,“ vysvětlil Vladimír Zachoval, předseda Cechu malých vodních elektráren.
Dopady na ceny potravin
Extrémní počasí má samozřejmě dopady i na úrodu. Evropské sdružení zastupující obchod s obilovinami a krmivy Coceral snížilo svou prognózu objemu evropské sklizně. Celková produkce obilí v EU a Spojeném království činí 286,6 milionu tun, což je meziroční pokles o 23,4 milionu tun. Analytici varují, že „klimatická inflace“ by mohla příštím roce vytlačit růst cen potravin v eurozóně nad tři procenta.
I průmysl čelí narušení dodavatelských řetězců. Nízký stav vody na Rýně donutil lodě plout pouze s dvacetiprocentní kapacitou, což zvýšilo přepravní sazby ze 45 eur (1 089 korun) na 70 eur (1 694 korun) za tunu. Společnost Thyssenkrupp oznámila omezení výroby ve svých ocelárnách.
Makroekonomický obraz je znepokojivý. Horko zvyšuje ceny energií a potravin a zároveň zpomaluje ekonomický růst. Jedná se stagflační mix, který je pro Evropskou centrální banku nepříjemný. Německá pojišťovna Allianz předpovídá, že tvorba fixního kapitálu by mohla v nejvíce exponovaných ekonomikách klesnout o osm procent. Extrémní horko může v Evropě vymazat ekonomický růst za celý letošní rok.
