Rozhodnutí americké administrativy zmírnit kapitálové požadavky pro tamní banky dostalo Evropu pod silný tlak. Zástupci evropského finančního sektoru volají po rychlé reformě a vyrovnání podmínek s konkurenty ze Spojených států. Evropská komise sice navrhla odložení přísnějších pravidel, Evropská centrální banka ale varuje, že ústup od kapitálových standardů může ohrozit stabilitu trhu.
Slawomir Krupa, generální ředitel francouzské Société Générale SA a prezident Evropské bankovní federace, souhlasí s bankovní deregulací ve Spojených státech, ke které přistoupil americký prezident Donald Trump.
Americké banky totiž tvrdě bojovaly proti hrozícímu 16procentnímu navýšení kapitálových požadavků, což by podle některých přišlo až na 160 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). A vyhrály. Trumpova administrativa toto zvýšení odmítla, zmírnila bankovní dohled a slíbila, že finanční domy osvobodí od toho, co považovala za nadměrná omezení od hypoteční a finanční krize po roce 2008. Celá Wall Street oslavovala. Evropské banky vývoj na druhé straně Atlantiku pozorně sledovaly a vyčkávaly.
Čekání bylo příliš dlouhé
Krupa se domnívá, že čekání už trvá příliš dlouho. „Myslím, že jsme ztratili dva roky,“ řekl s odkazem na úsilí evropských bank o dosažení smysluplné reformy. Ve veřejných vystoupeních se on a další generální ředitelé snaží skrýt svou frustraci. Evropské banky nadále obchodují se slevou oproti svým americkým konkurentům, i když se rozdíl zmenšil. Menší úleva přišla minulý měsíc.
Evropská komise zveřejnila balíček návrhů, které by mohly uvolnit stovky miliard eur kapitálu a posílit likviditu evropských bank. Otevřela také dveře změnám v částech globální kapitálové dohody. „Je to poprvé po letech rozhodný krok správným směrem,“ řekl Krupa agentuře Bloomberg o návrzích.
Odložení pravidel pro obchody
Nejkonkrétnějším výsledkem je odložení části nových globálních pravidel EU, známých jako Fundamental Review of the Trading Book (FRTB), dokud nebude jasno v plánech Spojených států. FRTB zvyšuje kapitálové požadavky pro obchodování, což je oblast, kde evropské banky přímo konkurují americkým bankám.
Předčasné přijetí by evropské věřitele znevýhodnilo. Minulý měsíc na konferenci o hospodářských výsledcích Deutsche Bank její generální ředitel Christian Sewing uvedl, že podporuje zaměření na „zjednodušení a růst“.
Jak vysoká má být spodní hranice?
Ústředním bodem debaty je výše kapitálové spodní hranice u regulace rizik. Jde o pravidlo, jehož cílem je zabránit bankám v manipulaci s interními modely rizik za účelem snížení kapitálových požadavků. Podle rámce Basel III nemohou banky klesnout pod 72,5 procenta požadavků vypočítaných podle standardizovaného přístupu.
Spojené státy ale uvedly, že toto pravidlo nebudou uplatňovat, což má omezený dopad na domácí trh, protože americké banky nepoužívají interní modely k výpočtu úvěrového rizika. Pro evropské banky, které je používají, je v sázce mnohem více.
Příliš velké riziko?
Ochota Komise přezkoumat kapitálové spodní hranice potěšila evropské zástupce bankovního sektoru. Znepokojila ale australského ekonoma Neila Esho, který v březnu odstoupil z funkce generálního tajemníka Basilejského výboru pro bankovní dohled, který určuje globální pravidla a standardy pro stabilitu a bezpečnost bank po celém světě. Varoval, že kopírování amerického přístupu by bylo příliš velkou změnou. Úplné opuštění pravidla by pro evropské banky znamenalo „katastrofu“.
Evropští regulátoři sdílejí část těchto obav. Velkou překážkou pro plány Komise zůstává Evropská centrální banka. Její členové se domnívají, že spodní hranice pro regulaci rizik by měla zůstat tak, jak je. Maria Luis Albuquerqueová, evropská komisařka pro finanční služby odpovědná za realizaci balíčku reforem, rozpory uznala. „Budeme muset také vést důkladný dialog s našimi orgány dohledu a musíme najít správnou rovnováhu,“ řekla.
