Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo rozsáhlou novelu zákona o zaměstnanosti, která má od příštího roku výrazně změnit systém podpory pro osoby se zdravotním postižením (OZP). Resort práce sází na efektivitu a automatickou valorizaci, ministerstvo financí ale varuje před růstem výdajů.
Příspěvek na samotné vytvoření pracovního místa pro handicapované by mohl výrazně klesnout. U běžně postižených by se mohl snížit z dosavadního osminásobku na maximálně 1,5násobek průměrné mzdy, u lidí s těžším handicapem pak z dvanáctinásobku na 2,5násobek.
Konec nerealistických očekávání?
Podle ministerstva práce mají žadatelé v současnosti nerealistická očekávání. Vyšší podpora, která dříve existovala při vytvoření desítky a více pozic, by se proto měla zrušit. Data úřadu ukazují, že v minulých dvou letech vzniklo 125 pozic za celkem 8,7 milionu korun. Stát tak v průměru na jedno místo poskytl zhruba 69 450 korun (asi 1,4násobek průměrné mzdy).
Snížení finanční podpory má vyvážit mírnější podmínka. Doba, po kterou musí handicapovaný zaměstnanec na podpořené pozici povinně pracovat, by se tak měla zkrátit ze současných tří let na jeden rok až dva.
Naopak u provozních nákladů se počítá s nárůstem. Roční podpora by se mohla zvednout ze současných 48 tisíc korun až na dvojnásobek průměrné mzdy. Tyto peníze mají pokrýt mzdy asistentů, náklady na dopravu nebo nezbytné úpravy pracoviště.
„Cílem navrhované právní úpravy je zejména zpřesnit, zefektivnit a lépe zacílit jednotlivé formy podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a posílit jejich předvídatelnost,“ uvedlo k návrhu MPSV.
Navázání na minimální mzdu
Zásadní změna se týká firem na chráněném trhu práce, kde tvoří handicapovaní více než polovinu zaměstnanců. Stát jim dnes proplácí 75 procent mzdových nákladů, maximálně však 18 600 korun měsíčně. Nově by se tento strop odvíjel od 0,8násobku minimální mzdy.
Při očekávaném zvýšení minimální mzdy na 24 900 korun by tak příspěvek automaticky vzrostl na 19 920 korun. Výdaje státu na tuto podporu loni činily 13 miliard korun, pro příští rok je resort odhaduje na 14,6 miliardy korun.
Spor o automatickou valorizaci
Právě automatický růst výdajů je hlavním důvodem nesouhlasu ministerstva financí. Vadí mu, že by mandatorní výdaje rostly bez ohledu na možnosti rozpočtu, o částce by nerozhodovala vláda a v době recese a konsolidace se musel měnit zákon.
Integrační fond se má podle návrhu změnit na fond reinvestice zisku. Dosud musí integrační podnik fond vytvořit z vlastního kapitálu a dávat do něj aspoň polovinu zisku. Nově by vkládal víc než polovinu zisku, pokud by ho měl. Úprava se týká i využití peněz z fondu. Podle ministerstva novela „popírá i většinu koncepce“ integračního fondu a reinvestiční funkce zaniká.
