Česká armáda letos míří výrazně nad původní náborový plán. Do služby už nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu celkem 2 997 lidí, přestože původní plán počítal s přijetím lehce přes 2 tisíce vojáků. Za vysokým číslem se ale skrývá ještě jeden problém, který armáda nebude moci dlouho odkládat. Nejde totiž jen o doplňování početních stavů, ale také o generační obměnu.
A právě proto bude podle ministra obrany Jaromíra Zůny (SPD) klíčových několik příštích let.
Armáda už překonala letošní náborový plán
Česká armáda letos nabírá výrazně více lidí, než původně plánovala. K 2 997 vojákům, kteří už nastoupili nebo mají rozhodnutí o nástupu, se přitom ještě může přidat další výrazná část letošního náboru. Klíčové období totiž podle ministra obrany Jaromíra Zůny přijde na podzim.
Právě tehdy do armády tradičně nastupují čerství absolventi škol. Resort proto očekává, že letošní výsledky náboru ještě výrazně posílí. „Dosáhneme mimořádně dobrých výsledků v letošním roce, pokud jde o doplňování armády, a vysoce překonáme i objemy těch nárůstů, které byly za předchozí čtyři roky předchozí vlády,“ uvedl Zůna.
Armáda původně počítala s přijetím 2 250 lidí. Současných 2 997 tedy představuje vyšší počet, než s jakým resort pro letošní rok původně pracoval. Zůna zároveň upozornil, že letošní čísla nelze vnímat pouze jako prosté doplnění početních stavů.
Do hry vstupuje i generační obměna
Ministr při hodnocení náboru zdůraznil význam demografického vývoje. Armáda podle něj musí reagovat také na své vlastní věkové složení. Právě personál proto resort označil za jednu ze svých priorit pro nadcházející roky. „Pokud jde o demografický vývoj, samozřejmě o něm víme. Proto jsme stanovili, že personál je prioritou v těchto letech, protože co neuděláme do roku 2029, 2030, budeme potom už obtížně dohánět,“ řekl Zůna.
Vedle demografie ale podle něj existuje ještě další významný faktor, o kterém se veřejně příliš nemluví. Jde o generační obměnu vojáků.
Profesionalizaci armády schválili v roce 2002. Armáda už tehdy fungovala jako poloprofesionální síla. Část vojáků, kteří do systému vstoupili v této době, se nyní dostává do věku, kdy armáda musí počítat s jejich obměnou. „Dochází ke generační obměně vojáků, takže my i s tímto faktorem musíme pracovat. To znamená, že nedoháníme pouze doplňování, ale i generační obměnu. Takže letos nám armáda i omládne,“ uvedl ministr.
Mohlo by vás zajímat
Právě tato skutečnost podle jeho slov komplikuje pohled na samotná náborová čísla. Armáda totiž nepotřebuje pouze získávat nové vojáky kvůli růstu početních stavů, ale zároveň musí nahrazovat vojáky, kteří ze služby postupně odcházejí.
Letos se konala už čtrnáctá přísaha
Zůna zároveň uvedl, že ve Vyškově se uskutečnila 14. letošní vojenská přísaha. Do tohoto počtu se započítávají také přísahy po absolvování dobrovolných vojenských cvičení.
Samotný počet přísah proto nepředstavuje počet nově přijatých profesionálních vojáků. Letošní celkový počet lidí, kteří už nastoupili nebo mají rozhodnutí o nástupu, podle ministra činí 2997. Podstatná část letošního náboru navíc teprve může přijít. „Klíčové období pro nábor je na podzim,“ uvedl Zůna s poukazem na tradiční nástup čerstvých absolventů škol.
To znamená, že letošní konečný výsledek náboru bude záviset také na tom, kolik mladých lidí po dokončení škol do armády skutečně nastoupí.
Armáda počítá se 2 procenty HDP
Vedle personální otázky se při slavnostní přísaze řešilo také financování armády. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že armáda má podle něj zajištěné financování na úrovni dvou procent HDP. Vláda má zároveň podle jeho slov schválit rozpočet na příští rok do konce září. „Rozpočet bude schválen vládou do 30. září, ale je úplně jasné, že armáda dostane ty dvě procenta HDP,“ řekl Babiš.
K 1. srpnu podle premiéra sloužilo v ozbrojených silách 30 907 vojáků. Podklady zároveň připomínají vývoj aliančních závazků v oblasti obranných výdajů. Spojenci v roce 2014 přijali závazek dosahovat do roku 2025 výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. Podle dodaných údajů tehdy reagovali na anexi Krymu.
Na loňském summitu v Haagu pak přijali nový cíl, podle něhož mají do roku 2035 dosáhnout pěti procent HDP, přičemž přímé obranné výdaje mají tvořit 3,5 procenta. Česká republika loni dvouprocentní závazek nesplnila a ani letos s jeho splněním vláda zatím nepočítá. V rámci spojenců přitom Česko podle těchto podkladů v obranných výdajích zaujímá poslední příčky.
Nová koncepce armády čeká na rozpočtový rámec
Zůna se při slavnostní přísaze vyjádřil také k přípravě nové koncepce armády. Podle ministra je dokument v zásadě hotový a už prošel projednáním na Bezpečnostní radě státu. K dokončení nyní zbývají už jen finální úpravy, které podle Zůny čekají na jasný rozpočtový rámec.
Rozpočet tak nebude důležitý pouze pro samotný provoz armády a její personální doplňování. Jeho nastavení má podle ministra souviset také s dokončením nové koncepce armády.
Nábor řeší zároveň dva problémy
Letošní čísla podle poskytnutých podkladů ukazují na dvě paralelní potřeby české armády. První představuje doplňování personálu. Armáda původně plánovala přijmout 2250 lidí, zatímco nyní má 2997 lidí, kteří už nastoupili nebo mají rozhodnutí o nástupu. Druhou představuje generační obměna, která souvisí s věkovou strukturou současného personálu.
Právě proto Zůna upozorňuje na roky 2029 a 2030. Pokud se armádě nepodaří personální otázku řešit nyní, později podle něj bude mnohem obtížnější vzniklý problém dohnat. Letošní výsledek navíc ještě není definitivní. Podzim může náborová čísla posunout výrazně výše, protože právě v tomto období tradičně přicházejí do armády absolventi škol.
Vedle personálního doplňování bude zároveň pokračovat příprava nové koncepce armády a řešit se bude rozpočtový rámec. Podle Babiše má vláda příští rozpočet schválit do 30. září a armáda má podle jeho slov získat financování na úrovni dvou procent HDP.
Česká armáda tak podle dodaných údajů vstupuje do období, kdy musí současně nabírat nové lidi, nahrazovat část dosavadních vojáků a řešit budoucí podobu svých ozbrojených sil.
