Zemní plyn z bohatých podmořských ložisek u kyperského pobřeží by mohl začít proudit do evropských domácností a průmyslu již v březnu 2028. Uvedl to kyperský ministr energetiky Michael Damianos v rozhovoru pro agenturu AP.
Podle Damianose se východní Středomoří rychle stává alternativním zdrojem energie pro Evropu, která kvůli válce Ruska proti Ukrajině a nepokojům na Blízkém východě hledá nové zdroje.
Partnerství a cesta přes Egypt
Francouzská společnost TotalEnergies a italský koncern Eni minulý měsíc definitivně potvrdily, že budou pokračovat v rozvoji ložiska zemního plynu Cronos u jižního pobřeží Kypru. Půjde o historický milník – vůbec poprvé bude plyn z této oblasti dodáván přímo na evropské trhy.
Plán počítá s výstavbou potrubí, které propojí ložisko Cronos s infrastrukturou u obřího egyptského ložiska Zohr, vzdáleného 105 kilometrů. Práce by měly začít ještě letos a potrvají přibližně 18 měsíců. Z Egypta pak bude plyn v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG) přepravován tankery do Evropy.
Efektivní řešení za miliardy eur
Využití egyptské infrastruktury je podle těžařského konsorcia ekonomicky nejvýhodnější cestou. Celkové náklady se odhadují na 1,73 miliardy eur (přibližně 42 miliard Kč). To je zhruba polovina částky, kterou by si vyžádal rozvoj jiných ložisek bez možnosti napojení na stávající sítě.
Dohoda sice garantuje dodávky celého objemu z ložiska Cronos – více než 85 miliard metrů krychlových – do Evropy, obsahuje však klauzuli, která umožňuje Egyptu ponechat si až pětinu objemu pro vlastní domácí potřebu.
Středomoří jako plynová velmoc
Ložisko Cronos je pouze jedním z šesti nalezišť v kyperské ekonomické zóně. Další dvě ložiska, Glaucus a Pegasus, v nichž operují giganti ExxonMobil a QatarEnergy, by měla začít s těžbou do roku 2033. Podle ministra Damianose navíc ExxonMobil plánuje svůj průzkum v kyperských vodách dále rozšiřovat.
Slibný potenciál má i ložisko Aphrodite, objevené před 15 lety. O jeho rozvoji pod taktovkou společnosti Chevron se rozhodne v létě 2027. Tento plyn by měl směřovat primárně na egyptský trh, přičemž aktuálně probíhá arbitráž o podíl, který z ložiska náleží Izraeli.
Propojení s Evropou
Damianos také uvítal vstup francouzské investiční společnost Meridiam do projektu Great Sea Interconnector, podmořského elektrického kabelu. Ten má propojit evropskou energetickou síť s Kyprem a později i Izraelem. Projekt by ukončil energetickou izolaci Kypru a Izraele. Zároveň by mohl podpořit iniciativu IMEC – novou obchodní a dopravní trasu, která má propojit Indii s Evropou přes Blízký východ. Budoucnost projektu podmořského kabelu ale komplikuje nejistota ohledně nákladů. Ty mají podle dřívějších odhadů činit 2,2 miliardy USD (46,2 miliardy Kč).
Zpráva Evropské investiční banky, která má být zveřejněna v příštích měsících, by měla náklady upřesnit. Pro Kypr je to důležité, protože podle stávající dohody by tamní odběratelé elektřiny museli pokrýt až 63 procent nákladů na výstavbu kabelu, což by mohlo výrazně zvýšit ceny elektřiny.
Kyperská vláda se snaží získat další soukromé investory a zvažuje také dodatečné financování z fondů EU, aby snížila náklady, které by jinak nesly kyperské domácnosti. EU již na projekt přislíbila 658 milionů eur.
