Ještě před několika lety se zdála vojenská rovnováha na Korejském poloostrově relativně stabilní. Podle nové analýzy ale Severní Korea rychle přebírá zkušenosti z války na Ukrajině a za podpory Ruska a Číny ve velkém rozšiřuje výrobu dronů. Díky tomuto tempu může získat v letech 2028–2029 nad Jižní Koreou zásadní vojenskou převahu.
Analytické centrum Solid Info dospělo k závěru, že tempo severokorejského přezbrojování výrazně roste. Sériová výroba odpalovacích zařízení, přísun vojenských technologií a dodávky komponentů vytvářejí podmínky pro budoucí převahu Pchjongjangu v oblasti bezpilotních systémů, masivní palebné síly a taktických jaderných nosičů.
Válka na Ukrajině jako bojová laboratoř
Podle analýzy přenesl Pchjongjang zkušenosti z rusko-ukrajinské války přímo do výcviku a operační doktríny Korejské lidové armády. Do ledna 2026 se aktivních bojových operací zapojilo více než 12 000 severokorejských vojáků. Další více než 3 000 příslušníků absolvovalo specializované bojové mise zaměřené na získání praktických zkušeností, které mají po návratu využít při výcviku dalších jednotek v KLDR.
Severokorejské jednotky během nasazení získaly zkušenosti s leteckým a dělostřeleckým průzkumem, řízením palby i působením v prostředí intenzivního nasazení FPV dronů a prostředků elektronického boje. Vojáci se podle analýzy naučili působit v malých rozptýlených skupinách, zkracovat dobu mezi odhalením cíle a jeho zasažením a využívat postupy obrany proti bezpilotním prostředkům.
Rusko-ukrajinská válka se tak podle autorů analýzy změnila pro Pchjongjang v reálné bojiště, na kterém může ověřovat nové organizační postupy ještě před jejich zavedením do vlastní armády. Po návratu části vycvičených operátorů a důstojníků do Severní Koreje mají tyto zkušenosti sloužit jako základ pro další změny ve výcviku a vedení bojových operací.
Pchjongjang buduje výrobní základnu pro éru dronů
Severní Korea podle analýzy nepřipravuje pouze změny ve vojenské doktríně. Současně vytváří rozsáhlou průmyslovou infrastrukturu, která má umožnit sériovou výrobu bezpilotních systémů. Vývoj a testování dronů soustředí do Komplexu bezpilotních leteckých technologií, jehož součástí je specializovaný Institut dronů a další uzavřené provozy.
Výrobní systém rozdělila mezi několik lokalit. V oblasti Panhjon oddělila výrobu draků letadel od finální montáže, integrace elektroniky a letových zkoušek. Sedm nových hangárů širokých přibližně 40 metrů vytváří infrastrukturu potřebnou pro rozšíření výroby velkých bezpilotních prostředků.
Významný komplex vzniká také v Kusongu. Na začátku roku 2026 zde Severní Korea dokončila montážní budovu dlouhou 225 metrů a následně ji propojila se dvěma dalšími objekty.
Celý výrobní celek dosahuje délky přibližně 415 metrů. Satelitní analýzy spojují tento areál s rozšiřováním severokorejského programu bezpilotních prostředků. Pchjongjang tím vytváří rozptýlenou výrobní základnu určenou pro sériovou produkci dronů různých kategorií a doletů.
Mohlo by vás zajímat
Od dronů k pozemním robotům
Podle analýzy Solid Info se Severní Korea nesoustředí pouze na výrobu průzkumných a útočných dronů. Pchjongjang buduje kapacity pro sériovou výrobu celé škály bezpilotních systémů – od taktických průzkumných prostředků přes úderné drony až po vyčkávací munici a větší stroje určené k působení hluboko v prostoru protivníka.
Současně vytváří výrobní základnu pro pozemní robotické systémy (UGV). Ty mohou v budoucnu plnit průzkumné, dopravní, ženijní i úderné úkoly v prostředí intenzivního nepřátelského ostřelování.
Analýza upozorňuje, že kombinace vzdušných a pozemních bezpilotních platforem může změnit způsob vedení bojových operací. Takové systémy by mohly snížit potřebu nasazovat vojáky při průzkumu opevněných pozic, dopravě munice nebo při pokusech o průlom připravené obrany.
KLDR zatím nepředstavila autonomní rojové útoky, ale struktura vyvíjených systémů podle autorů studie ukazuje, že Pchjongjang se na podobný způsob vedení války připravuje.
Severní Korea zkoumá i propojení dronů s jadernými hlavicemi
Jedním z nejcitlivějších závěrů analýzy je možnost spojení bezpilotních prostředků s nízkovýkonnými jadernými hlavicemi. Pchjongjang podle studie zkoumá možnost využít takové systémy k ničení silně opevněných postavení.
Právě opevněná obrana Jižní Koreje, kterou Soul buduje od konce Korejské války, by podle autorů analýzy mohla čelit novému typu hrozby. Podle studie by podobné prostředky mohly snížit význam rozsáhlé sítě opevnění a zároveň omezit potřebu vysílat vlastní vojáky do nejtěžších bojových situací.
S touto oblastí může podle autorů souviset také zařízení Plant No. 11 v Hamhungu, kde Severní Korea vyrábí balistické střely řady Hwasong-11 (KN-23).
Rusko přináší zkušenosti z války, Čína výrobní možnosti
Analýza rozlišuje úlohu dvou hlavních partnerů Severní Koreje. Rusko podle ní poskytuje především bojové zkušenosti, výcvik operátorů a poznatky získané během války proti Ukrajině. Moskva zároveň umožňuje Pchjongjangu získávat zkušenosti s reálným použitím bezpilotních systémů a elektronického boje.
Čína naopak podle autorů studie poskytuje přístup ke komponentům a technologiím potřebným pro rozšíření výroby. Jde například o: motory, optické systémy, mikrokontroléry, elektronické desky, kompozitní materiály a výrobní zařízení. Spojení ruských zkušeností z bojiště a čínské průmyslové základny podle analýzy výrazně urychluje rozvoj severokorejského programu bezpilotních prostředků.
Válka levných systémů proti drahé technice
Zatímco Severní Korea rozšiřuje výrobu levných bezpilotních prostředků, Jižní Korea podle analýzy pokračuje v posilování tankových a obrněných jednotek. Právě tento rozdíl označuje studie za jedno z hlavních rizik. Na bojišti zahlceném drony totiž klasická těžká technika rychle ztrácí část své dosavadní výhody a odolnosti.
Levné útočné prostředky mohou podle autorů studie přinutit protivníka využívat výrazně dražší systémy pro jejich odhalování, ničení a následnou obnovu schopností. Tento rozdíl vytváří podle Solid Info asymetrickou výhodu.
Pchjongjang by se v případném konfliktu mohl pokusit přinutit Soul k dlouhodobému vyčerpávajícímu boji, ve kterém by levné prostředky systematicky spotřebovávaly dražší obranné kapacity Jižní Koreje.
Rozhodující mohou být roky 2028 až 2029
Celkový závěr analýzy Solid Info je jasný. Pokud současný vývoj bude pokračovat stejným tempem, může Severní Korea v letech 2028 až 2029 získat vojenskou převahu nad Jižní Koreou v několika klíčových oblastech.
Autoři studie tento odhad spojují především s rychlostí sériové výroby odpalovacích zařízení, rozšiřováním výrobních kapacit, přísunem vojenských technologií a dodávkami komponentů z Číny. Výhodu má podle analýzy představovat především kombinace bezpilotních systémů, prostředků masivní palebné síly nebo taktických nosičů jaderných zbraní. Pchjongjang tak buduje model války, ve kterém by levné a početné prostředky mohly zatěžovat obranu Jižní Koreje výrazně dražšími reakcemi.
Podle studie by Severní Korea mohla v případném konfliktu využít asymetrický přístup. Místo soupeření s Jižní Koreou v počtu a kvalitě klasické techniky by se zaměřila na masové nasazení levnějších systémů, které by měly vyčerpat schopnosti protivníka.
Nová rovnováha sil na Korejském poloostrově?
Analýza Solid Info upozorňuje, že nejde pouze o jednotlivé nové zbraňové systémy. Podle autorů vzniká širší změna vojenského přístupu Severní Koreje. Od klasické masové armády k propojení bezpilotních prostředků, robotických systémů, elektronického boje a modernizovaných raketových schopností.
Pchjongjang podle studie přebírá zkušenosti z ukrajinského bojiště a současně buduje vlastní výrobní infrastrukturu, která má umožnit rychlé rozšíření těchto schopností.
Rozhodující otázkou podle analýzy nebude pouze počet vojáků nebo tanků, ale schopnost vyrábět a nasazovat velké množství levných a účinných systémů. Právě v této oblasti vidí Solid Info možnou budoucí výhodu Severní Koreje nad Jižní Koreou.
