Zápach usychajících vodních řas a zbytků živočichů, loďky na suchu, voda ustupující od břehů. Každý den o něco dále. Hladina jednoho z italských jezer Lago Maggiore je na konci července níž o několik desítek centimetrů. Ilustruje to situaci, kterou zažívají i další evropské státy, včetně České republiky.
V Česku je aktuálně stav hydrologického sucha podle hydroložky Petry Grüsserové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přibližně na 40 procentech vodních toků. Na mimořádně podnormální úrovni jsou i hladiny podzemních vod v mělkých vrtech.
Kvůli přetrvávajícímu teplému počasí a dlouhodobému srážkovému deficitu navíc hladiny povrchových vod neustále klesají nebo stagnují na velmi nízkých hodnotách. Ani další předpověď počasí navíc nedává příliš prostoru pro optimismus. ČHMÚ už vydal varování před extrémními teplotami, které ve čtvrtek 30. července opět přesáhly 40 stupňů Celsia.
Problémy má Vltava, Labe i Ohře
Podle hydroložky hydrologické a půdní sucho zasahuje Česko nerovnoměrně. „Obecně lze říci, že sucho je více v Čechách než na Moravě. Mezi nejpostiženější oblasti patří povodí Vltavy, dolního Labe a Ohře, naopak nejméně zasaženými oblastmi jsou povodí Odry a Moravy po soutok s Dyjí,“ poznamenala. Situace je podle Grüsserové kritická především na menších tocích a potocích po celé zemi, kde nedochází k nadlepšování vodou z přehrad.
Pod úrovní ukazatele sucha jsou podle mluvčího Povodí Labe Aleše Prokopce aktuálně některé části středního a dolního Labe. Problémy jsou i na horním Labi, jde o Hostinné, Vestřev, Stanovice.
Sucho zasahuje i části řeky u Mělníka, Střekovova, Ústí nad Labem a Děčína a na středním Labi Brandýs nad Labem, Kostelec nad Labem a Němčice. Letošní situace se podle Prokopce už blíží podmínkám z let 2015 a 2018, která patří k nejsušším rokům v novodobé historii a pro vodohospodáře jsou podle něj měřítkem závažnosti sucha.
„Příčinou je nepříznivá až neutěšená meteorologická situace, velmi nízké úhrny srážek a velmi horké počasí. Když už zaprší, srážky se mnohdy do toků ani nedostanou, zasáknou do půdy, odpaří se,“ dodal. Špatná situace panuje podle něj jak v povodí samotného Labe, tak i v povodích jeho přítoků. Připomněl, že Česko je „střechou Evropy“, to podle Prokopce znamená, že co na našem území nenaprší, to nemáme.
Mohlo by vás zajímat
Dlouhodobý nedostatek srážek
Stejné příčiny jmenuje i hydroložka Petra Grüsserová. Za poklesem vodních hladin stojí podle ní dlouhodobý deficit srážek, kdy vody v zimě a na jaře nespadlo tolik, aby se mohla doplnit zásoba podzemní vody. Enormní výpar vody z půdy a celkově ze všech vodních ploch způsobují vysoké teploty a vlny veder.
„Jednou z příčin je také dřívější nástup jara a teplejší zimy. Sníh na horách taje příliš brzy a voda odteče z krajiny v době, kdy ji vegetace ještě plně nevyužije a v létě pak chybí. Dalším faktorem je bezpochyby také nevhodný stav krajiny způsobený antropogenními zásahy,“ doplnila.
Odstavená elektrárna
Nedostatek vody v krajině má podle hydroložky vliv jak na přírodu, tak ekonomiku. Popsala i dopady. Kvůli tomu, že v řekách klesá koncentrace kyslíku a stoupá teplota vody, hynou ryby. Ve stojatých vodách se masivně šíří sinice a dochází ke znečištění. Je i nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata na pastvinách.
„Nedostatek vláhy oslabuje stromy, které pak snadněji podléhají škůdcům. Vodní elektrárny mohou omezovat výrobu kvůli nízkým průtokům. Jaderné a uhelné elektrárny mohou mít potíže s chlazením, pokud teplota odebírané říční vody překročí kritické limity,“ upozornila. S tím se potýká už v Maďarsko. Země už kvůli nízkému průtoku Dunaje oznámila odstavení jaderné elektrárny Paks. Kvůli nízkým hladinám řek zároveň stojí i lodní doprava.
Jak se na opakovaná sucha připravit? Odborníci podle hydroložky doporučují komplexní systémová řešení. Je potřeba se soustředit na výraznější zadržování vody v krajině, obnovu mokřadů nebo revitalizaci toků do původních meandrů, změnit zemědělské postupy i strukturu lesů, efektivněji hospodařit s vodou ve městech. Dojít by mělo i k většímu propojování vodárenských soustav.
Podobná doporučení zmínil i Prokopec, doplnil je o to, že by si mohly například průmyslové podniky samy budovat retenční nádrže pro zachytávání srážkových vod.
