Plavební stupeň Děčín, jeden z nejdiskutovanějších infrastrukturních projektů v Česku, má dostat zelenou. Podle aktuálních plánů vlády by se mělo začít stavět v roce 2029. Ambiciózní dílo má zajistit celoroční splavnost Labe až k německým hranicím a vyjde na osm miliard korun. Čtvrtina této částky padne na unikátní ekologické kompenzace.
Děčínský jez má vyřešit kritický úsek řeky od Ústí nad Labem po státní hranici. Náklady na stavbu se v současnosti odhadují na šest až osm miliard korun. Novinářům to ve středu po jednání se saskými partnery potvrdil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Klíčovým krokem bude předložení dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), které ministerstvo plánuje na přelom září a října. Samotná kompenzační opatření by měla být realizována v roce 2028, tedy rok před zahájením hlavní stavby. „Plavební komora pomůže zadržet vodu v krajině a zvedne hladinu spodních vod. Počítá se také s využitím vodní elektrárny,“ uvedl ministr Červený.
Stěhování lesa i biotopů
Projekt se však dlouhodobě potýká s kritikou kvůli dopadům na přírodu. Dřívější studie Národního parku České Švýcarsko varovala před zánikem vzácných bahnitých náplavů, které jsou podle ekologů nenahraditelné. Resorty životního prostředí, zemědělství a dopravy proto nyní pracují na detailní studii, jak tyto ztráty vyvážit.
„Rybáři se nebudou muset bát, počítá se s oboustranným rybím přechodem. Dva biotopy budou přesunuty po řece na jiné místo. Je tu ještě malý kousek lesa, který už víme, kam máme přesunout,“ vysvětlil ministr s tím, že cílem je minimalizovat zásah lidského díla do přírody.
Arnika: Je to neekonomický nesmysl
Odpor ekologických organizací však trvá. Podle nich projekt, jehož příprava od 90. let spolkla již 600 milionů korun, nedává ekonomický smysl. „Bylo už několikrát prokázáno, že projekt je neekonomický. Nebude to mít žádné přínosy,“ tvrdí mluvčí organizace Arnika Luboš Pavlovič.
Kritizuje také argument o ekologické dopravě: „Než se zboží dostane na řeku, musí se budovat přístavy a další infrastruktura. Navíc je záhadou, jak by to posunulo dopravu do Hamburku, když německá strana v minulosti vyloučila, že by zvedla hladinu Labe. Trasa by se tak jezem v Děčíně prodloužila pouze k hranicím.“ Podobné pochybnosti v minulosti vyjádřil i Nejvyšší kontrolní úřad.
Mohlo by vás zajímat
Sasko v údivu, doprava sází na dekarbonizaci
Saský ministr životního prostředí Georg-Ludwig von Breitenbuch neskrýval překvapení nad tím, že Česko v projektu hodlá pokračovat. „Zvykli jsme si, že řeka je po většinu roku nesplavná,“ poznamenal. Záměr nicméně vnímá pozitivně z pohledu ekonomiky i cestovního ruchu.
Z původních plánů, které zahrnovaly i jez v Malém Březně, nakonec sešlo a pracuje se pouze s děčínskou variantou. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (SPD) je investice nezbytná pro přesun nákladu ze silnic na vodu a pro celkovou dekarbonizaci. Přestože suché roky mohou splavnost omezit, i v nepříznivých podmínkách by mělo být Labe splavné výrazně více dní než dosud – místo současných minim by se mělo dosáhnout alespoň 200 dní v roce.
Lodní doprava v útlumu
Potřeba stabilizace vodní cesty přichází v době, kdy český lodní průmysl hlásí propady. V prvním čtvrtletí letošního roku přepravili rejdaři 116 tisíc tun nákladu, což je meziroční pokles o více než 60 tisíc tun. Po řece se v současnosti vozí hlavně nadrozměrné strojírenské výrobky, jako jsou generátory a transformátory, nebo stavební materiál.
Urychlení výstavby je prioritou současné vlády a figuruje i v jejím programovém prohlášení. Termín zahájení v roce 2029 nedávno potvrdilo i Ředitelství vodních cest.
