Už to skoro vypadalo, že v Česku vypukne bateriový boom. Tedy že každý, kdo má pár volných milionů korun a pozemek, se vrhne do stavby bateriových úložišť energie. Opakování podnikatelského šílenství, které zavládlo v letech 2009 a 2010 okolo investic do solárních elektráren, však nejspíš nenastane. A to kvůli opatrnému postoji bank.
Podle zdrojů z prostředí energetiky se na trhu pohybují stovky bezradných podnikatelů, kteří zkoušejí prodat připravený projekt bateriového úložiště. Někdy i se stavebním povolením. Důvod? Banka jim neposkytla úvěr na financování výstavby. Jenže velcí hráči v energetice mají většinou své vlastní projekty, kterým dávají přednost. Kupujícím se tak může stát spíše některý z finančních investorů, mezi něž patří fondy kvalifikovaných investorů.
Financování fondem místo banky
Jedním z těchto zájemců je fond BHS Energy & Battery Fund. „Se zájemci řešíme různé modely. Buďto jejich projekt koupíme, nebo zakládáme společný podnik. Ve smlouvě je nastavena nějaká exitová strategie. Po určité době, kdy se nám splatí naše investice, tak buď odcházíme z celého projektu, nebo tam zůstáváme jako minoritní spolumajitel,“ vysvětluje obchodní ředitel BHS Energy & Battery Fund Michal Jakšík.
Jenže ne každý projekt je vhodný k odkoupení. Řada projektů má podle Jakšíka nedostatky, jako je prodražení vyvolané příliš dlouhou přípojkou k síti či špatnou dopravní dostupností. Další pak zvolí nevhodný typ baterie nebo narazí při certifikaci zařízení u provozovatele distribuční sítě. Nejčastější jsou však potíže se získáním bankovního úvěru.
Úvěr dostanou jen někteří
Komerční banka každého zájemce o úvěr na bateriové úložiště energie (BESS) důkladně prověřuje. „Je pravda, že náš apetit financovat tento typ projektů není neomezený a na volnou část limitu máme násobně větší množství zájemců. Proto v posledních měsících přistupujeme k financování samostatně stojících BESS projektů podstatně selektivněji než dříve,“ upozornil Pavel Beran, který má v Komerční bance na starosti projekty v energetice.
Komerční banka je obecně vstřícnější k projektům, jež kombinují BESS s výrobním zdrojem, jako je fotovoltaika. K samostatně stojícím úložištím energie jsou naopak skeptičtější. Podobně se vyjádřila na dotaz Ekonomického deníku také UniCredit Bank. „Pořízení BESS podporujeme pouze u již zavedených a ekonomicky silných společností, a to primárně za účelem diverzifikace jejich příjmů,“ dodala mluvčí Moneta Money Bank Tereza Ryšanová.
Mluvčí České spořitelny (ČS) Filip Hrubý připomněl, že ČS je k moderní energetice vstřícná a financuje celou řadu bateriových úložišť. Příkladem může být již dokončovaný projekt Katemo Group na Teplicku za 1,2 miliardy korun. „Trh skladování elektřiny nicméně nevyhnutelně směřuje k saturaci,“ upozornil Filip Hrubý. ČS tedy úložiště dál financuje, ale je opatrnější než dříve.
Prostor pro baterie zůstává
Michal Jakšík zmínil, že se rychle obsadil prostor k využití lukrativního trhu – poskytování služeb výkonové rovnováhy společnosti ČEPS. V takovém případě byla odhadovaná návratnost investice do ukládání energie nejkratší – do čtyř let. Nyní již úspěch BESS nestojí na jednom zdroji příjmů, vedle služeb pro ČEPS se jedná o obchodní flexibilitu a další funkce. Michal Jakšík očekává, že zájem investorů o stavbu BESS vydrží minimálně do chvíle, kdy se návratnost vložených peněz protáhne na víc než osm let.
Jenže příležitost k využití bateriových úložišť není jen ve „velké“ energetice. Po reformě tarifů za použití sítě vzroste zájem ze strany velkých a středních podniků. „Myslím si, že do budoucna malá baterka bude patřit do každého průmyslového podniku. Od začátku příštího roku tady máme novou tarifní strukturu a firmám to může přinést významnou finanční úsporu v platbách za rezervovaný příkon a špičky ve spotřebě,“ doplnil Michal Jakšík.
Bateriový boom a jeho dopady
Jak Ekonomický deník v minulých měsících informoval, zájem o bateriová úložiště raketově roste. Do jejich výstavby se vrhají velké a známé energetické skupiny, ale i noví ambiciózní hráči v oboru. Rozmach oboru mezitím pomáhá růstu českých společností, které zajišťují výstavbu těchto zařízení. Bohumínská firma GAZ Energy se zapojila dokonce do výroby bateriových článků, i když s využitím komponentů z Číny.
Méně nadšeni jsou z bateriového boomu regionální distributoři elektřiny. Ti byli doslova zaplaveni tisícovkami žádostí o schválení připojení BESS k síti. Například ČEZ Distribuce loni přijala 6384 žádostí o připojení baterií s celkovým výkonem 170 gigawattů (GW). To je extrémní množství, odpovídající výkonu 80 temelínských jaderných elektráren. Často se však jedná o zcela spekulativní žádosti generované s pomocí umělé inteligence.
