Prudký skok v cenách ropy po amerických a izraelských útocích na Írán přinesl ruskému rozpočtu neočekávaný zisk ve výši 1,2 bilionu rublů (324 miliard korun). Pro Kreml šlo o zásadní finanční injekci v momentě, kdy se ruský federální deficit vyšplhal na dvojnásobek loňské úrovně a rezervní Fond národního bohatství se ocitl téměř na dně.
Jakýkoli raketový útok na Teherán nepřímo pomáhá Moskvě platit za válku na Ukrajině. Spojení vede přes trh s ropou. Když USA a Izrael zaútočily na Írán, cena ropy Brent prudce vzrostla. Před útokem to bylo 69 dolarů za barel, 20. března 112 dolarů za barel.
Stovky miliard navíc
Zvýšila se také cena ruské ropy Urals. Její cena vyskočila z 55 dolarů za barel z 25. února na 125 dolarů ze 7. dubna, uvádí analýza Marka Dabrowského, externího spolupracovníka bruselského think-tanku Bruegel. Nyní se obchoduje na úrovni 73 dolarů.
Ruské federální příjmy z prodeje černého zlata vzrostly z 393,3 miliardy rublů (106,2 miliardy korun) v lednu na 855,6 miliardy rublů (231 miliard korun) v dubnu. Při porovnání příjmů za březen až červen s průměrem za leden až únor Dabrowski vypočítal neočekávané zisky ve výši 1,2 bilionu rublů (324 miliard korun). To znamená zhruba 0,5 procenta ruského HDP, jak předpovídá Mezinárodní měnový fond pro rok 2026. Je to úleva pro ruský rozpočet, který je pod velkým tlakem.
Bod zlomu rozpočtu
Vyšší příjmy přišly ve vhodnou chvíli. Do konce května dosáhl ruský federální deficit 6 bilionů rublů (1,6 bilionu korun), což je 2,6 procenta HDP. Dvojnásobek loňské úrovně. A také již výrazně překročil 3,8 bilionu rublů (jeden bilion korun), který byl plánován na celý rok 2026, uvedly Financial Times.
Lednová zpráva Dabrowského zjistila, že v letech 2022 až 2025 ruská ekonomika a veřejné finance prokázaly vysokou úroveň odolnosti navzdory rostoucím nákladům války. „Fiskální účty, ačkoli jsou pod tlakem, zůstaly pod kontrolou,“ napsal.
Výdaje na obranu raketově rostou
Vojenské výdaje podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) vzrostly z 3,6 procenta HDP v roce 2021 na 7,1 procenta v roce 2024. Tyto výdaje jdou na úkor sociální politiky, vzdělávání a finanční podpory regionů. Aby vláda tento výpadek nahradila, zvýšila daň z příjmu fyzických osob na progresivní sazbu až 22 procent pro osoby s vysokými příjmy. Zvýšila také daň z příjmu právnických osob z 20 procent na 25 procent.
Fond národního bohatství, ruská rezerva na horší časy, je už silně vyčerpán. Jeho likvidní aktiva činila v polovině roku 2026 jen 3,4 bilionu rublů (0,9 bilionu korun), což je zlomek předválečné úrovně.
Půjčky nad rámec pravidel
Ruský parlament se rychle přizpůsobil zhoršení situace. V červnu trvalo pouhých 72 hodin, než ministerstvo financí získalo pravomoc utratit více a půjčit si nad rámec zákonného dluhového stropu. Formálně nemuselo přepracovat rozpočet nebo získat souhlas parlamentu, uvedl britský deník Financial Times. Ruské ministerstvo financí přiznalo, že na horší podmínky musí reagovat každý den.
Nesplacené firemní dluhy vzrostly mezi únorem 2022 a říjnem 2025 o 86 procent, a to v důsledku vládou řízených úvěrů. Podle federálního zákona musí vybrané banky poskytovat zvýhodněné financování obranných zakázek. A dotovat tím válečné úsilí prostřednictvím vyšších marží účtovaných civilním dlužníkům.
Budou chybět biliony rublů
Ministr financí Anton Siluanov se k rozpočtovým tlakům vyjádřil otevřeně. Varoval, že armáda a bezpečnostní složky by letos mohly potřebovat další 2 biliony rublů (0,5 bilionu korun), přičemž „negativní scénář“ předpokládá překročení rozpočtu až o 4 biliony rublů (1,1 bilionu korun). S podobným schodkem počítá i v letech 2027 a 2028. „Naše rezervy nejsou nekonečné,“ uvedl Siluanov.
Neočekávané zisky z prodeje ropy kvůli konfliktu s Íránem už začaly slábnout. V polovině června uzavřely USA a Írán memorandum o ukončení války. Do 2. července cena ropy Brent klesla zpět na 72 dolarů za barel a ropa Urals na 51 dolarů. Nyní ale cena ropy na světových trzích po útocích Spojených států na íránské cíle opět roste.
