Pod záminkou snadného přivýdělku hledají neznámí verbíři na komunikační platformě Telegram lidi ochotné plnit jednoduché technické úkoly. Nabídky však podle rozsáhlé investigace vedou k úplně jiným akcím, ze kterých mrazí – k organizovaným žhářským útokům na armádní techniku NATO, kritickou infrastrukturu nebo ukrajinské organizace.
Síť, která původně cílila výhradně na ukrajinské území, začala podle zjištění novinářů masivně oslovovat lidi přímo uvnitř Evropské unie. Informoval o tom portál Vot Tak.
Od jednoduché práce k nabídkám na teror
Ruská síť náborářů, která podle investigace hledala prostřednictvím Telegramu vykonavatele sabotáží na Ukrajině, rozšířila své aktivity také do dalších evropských zemí. Podle zjištění novinářů nabízí potenciálním vykonavatelům lákavé odměny ve výši 1500 až 3000 dolarů za úkoly spojené se zapálením vojenské techniky NATO, zastoupení ukrajinských organizací nebo objektů kritické infrastruktury. Na jaře roku 2026 začala síť aktivně vyhledávat i spolupracovníky v zemích EU. Náboráři své nabídky rafinovaně maskují jako jednoduchou technickou práci, lehký přivýdělek nebo činnost se stabilními platbami a flexibilním rozvrhem.
Po prvním kontaktu však zájemcům otevřeně sdělují, že se jedná o nelegální činnost, a následně jim posílají podrobné instrukce včetně ceníku jednotlivých úkolů. Peníze náboráři zasílají na kryptoměnovou peněženku nebo bankovní kartu do hodiny po provedení útoku a zaslání potvrzovacího videa. Podmínkou vyplacení odměny je totiž natočení celého incidentu pomocí aplikace Timestamp Camera. Za každého nově získaného vykonavatele sabotáže navíc síť vyplácí odměnu 100 dolarů.
V Litvě nabízeli peníze za žhářský útok na vozidlo NATO
Jedním z klíčových případů, které investigace detailně popisuje, je komunikace s uživatelem Telegramu vystupujícím pod jménem Jan Pol. Novinář portálu Vot Tak, který se vydával za obyvatele Litvy hledajícího práci, dostal přímou nabídku zapálit vojenské vozidlo NATO. Náborář mu podle zveřejněné komunikace doporučil, aby si nejprve ověřil cíl a pořídil videozáznam. „Udělej průzkum, natoč to na video – pošlu to šéfovi. A potřebuješ tři litry benzínu – polít čelní sklo, kola a kapotu,“ instruoval novináře Jan Pol. Za zapálení vozidla nabídl 1500 dolarů bez dalšího vyjednávání, pokud najatý „operativec“ provede útok podle požadavků.
Později stejný kontakt nabídl také peníze za získání informací o vojenském prostoru NATO poblíž litevského města Pabradė, kde požadoval například videozáznam vojáků a techniky. „Dokážeš se nějak dostat blíž k prostoru? Trochu to natočit. Mluvil jsem se šéfem, říkali, že ti mohou něco přihodit, pokud poskytneš průzkum toho prostoru, co tam je,“ uvedl náborář. Další nabídka se týkala údajných důkazů, že Ukrajina z území Litvy vypouští drony proti Rusku, za což sliboval 500 dolarů. Tato nabídka přišla 15. května a pouhé čtyři dny poté ruská zahraniční rozvědka veřejně prohlásila, že Ukrajina plánuje vypouštět bezpilotní prostředky proti ruským cílům z území pobaltských států.
V Polsku nabízeli tisíce dolarů za zapalování lokomotiv a center pomoci
Na začátku června 2026 se podle novinářů objevily nabídky také pro Polsko. V chatu Vratislav/Služby/Práce/Polsko uživatel vystupující jako Valera zveřejnil nabídku jednoduché práce s volným rozvrhem bez kanceláře a dress code. Za těmito slovy se však skrýval nábor k nebezpečné sabotáži. Úkoly zahrnovaly zapálení vozidel s ukrajinskými registračními značkami, lokomotiv, základnových stanic mobilních operátorů nebo center pro sběr humanitární pomoci Ukrajině.
Za některé z těchto úkolů odměna dosahovala až 3000 dolarů. V jednom případě náborář nejprve požadoval získání informací o ukrajinských organizacích, místech shromažďování humanitární pomoci a centrech pro nábor dobrovolníků. Po schválení cíle vydal pokyn k zapálení budovy, přičemž za nahrávku žhářského útoku slíbil právě 3000 dolarů.
V Lotyšsku vybrali za cíl ukrajinský spolek
Podle investigace nabídla síť v Lotyšsku totožnou částku – 3000 dolarů – za zapálení kanceláře Konfederace ukrajinských komunit Viche v Rize. Náborář zájemci rovnou poskytl fotografie budovy a videozáznam z dřívějšího průzkumu místa.
Další lotyšská nabídka cílila na zapálení vozidla NATO. Za tento konkrétní úkol síť nabízela odměnu 1500 dolarů. Na samotném území Ukrajiny pak ceník obsahuje 500 dolarů za zničení vysílače mobilní sítě, 1000 dolarů za zapálení vozidla náborového centra či luxusního auta a až 7000 dolarů za útok na budovu policie.
Kdo ve skutečnosti ovládá afghánské telefonní číslo?
Podle investigace Vot Tak založil někdo profil náboráře Jana Pola na telefonní číslo z Afghánistánu. Novináři však upozorňují, že poslední zprávy v perštině z tohoto účtu v telegramových kanálech zmizely už v říjnu 2019. Korespondentovi portálu Vot Tak se ruskojazyčný náborář představil jako Saša. Tvrdil, že dříve žil v Kyjevě a později se přestěhoval do Žytomyru, kde se nyní ukrývá, protože ho úřady vedou v pátrání.
Tento muž, který se stará o komunikaci se stovkami zájemců, začal okamžitě nabízet úkoly spojené se sběrem informací v Litvě, jakmile zjistil, že jeho protějšek bydlí blízko výcvikového prostoru Pabradė. Od začátku roku 2026 se na Telegramu objevilo více než 20 milionů takových inzerátů. Jen 12. května systémy zaznamenaly přibližně 10 000 identických nabídek v ruštině a ukrajinštině, přičemž většina odkazovala právě na Jana Pola.
Mohlo by vás zajímat
Účty s indickými a íránskými čísly za pár dolarů
Samotné nabídky často nešíří přímo hlavní náboráři, ale využívají k tomu rozsáhlou distribuční síť dalších telegramových účtů, které existují jen několik dní a následně mizí. Vot Tak analyzoval několik desítek těchto profilů. Většina nesla ruská jména a příjmení, avšak novináři nenalezli ani jeden distribuční účet propojený s ukrajinským telefonním číslem. Více než 80 procent profilů naopak vykazuje spojení s čísly z Indie, Íránu a arabských zemí.
Investigace odhalila také samostatnou skupinu, která nakupuje staré telegramové účty s minimálně desetiletou historií. Uživatel vystupující pod přezdívkou Partizan novinářům sdělil, že tyto prověřené profily vykupuje od Arabů za 12 až 15 dolarů a masivně je používá k šíření inzerátů v diskusních skupinách pro uživatele z Polska, Německa, USA, Spojených arabských emirátů či Thajska.
Případ v Pardubicích a zatýkání na maďarské hranici
Chobotnice náborářů projevila zájem také o Českou republiku, kde jeden z kontaktů sháněl elektrické zapalovače vhodné pro výrobu improvizovaných výbušných zařízení. Pouhý měsíc po této konverzaci vypukl požár v obranném zařízení v Pardubicích, které se podílelo i na výrobě pro Ukrajinu. Novináři však tuto souvislost uvádějí striktně jako jednu z vyšetřovacích teorií, přičemž prověřují možnost, zda za útokem stály ruské zpravodajské služby.
Že hybridní hrozba reálně stoupá, potvrzuje i další zpráva portálu Militarniy. Podle ní policie 7. července 2026 zadržela dva lidi na hranici Srbska a Maďarska. Podle předběžných informací tito jedinci připravovali sabotážní operaci v Německu, kterou měli vykonat na základě přímého zadání ruských zpravodajských služeb.
