Statisíce Čechů čeká rozhodnutí, které může ovlivnit jejich budoucí důchod. Ministerstvo financí chce zrušit staré penzijní fondy, které garantují nezáporné zhodnocení peněz. Kdo by měl peníze převést už teď a kdo může ještě zůstat? Mnoha lidem se nevyplatí čekat ani jeden další rok, říká poradce prezidenta a bývalý předseda důchodových komisí Vladimír Bezděk.
V roce 2036 mají definitivně skončit staré – takzvané transformované – penzijní fondy. V těch přitom leží stovky miliard korun. Jak by se podle vás měli lidé, kteří si v nich spoří, zachovat? Vyplatí se čekat až do roku 2036, nebo je lepší převést peníze do některé z modernějších variant hned?
Záleží především na věku účastníka a jeho investičním horizontu. Byl jsem poměrně překvapený, když jsem zjistil, že pořád ještě asi 30 až 40 procent účastníků transformovaných fondů je mladších 50 let. To znamená, že jde o lidi, kteří mají investiční horizont ještě minimálně deset, spíše patnáct až dvacet let. A pokud má někdo před sebou ještě takto dlouhou dobu spoření, pak se mu zůstávat v transformovaném fondu byť jen o jeden další rok – natož deset let – rozhodně nevyplatí. Přichází totiž o potenciální výnosy. Ty jsou totiž v novějších účastnických penzijních fondech obvykle vyšší.
Lidé mladší padesáti let by proto měli velmi vážně uvažovat o tom, že své prostředky co nejdříve převedou do doplňkového penzijního spoření a zvolí si alespoň vyváženou investiční strategii, případně dynamickou nebo nově nabízenou strategii životního cyklu.
O kolik více mohou lidé vydělat, pokud zvolí některou novějších variant penzijního spoření?
Transformované fondy mají dlouhodobý výnos zhruba jedno až dvě procenta ročně. Když se podíváme na dlouhodobé výsledky dynamických strategií za posledních deset let, pohybovaly se v průměru kolem šesti procent ročně. Vyvážené strategie dosahovaly přibližně tří až čtyř procent. Právě tento rozdíl v průměrném ročním výnosu představuje hlavní potenciální přínos pro klienta.
Češi jsou ale podle investičních průzkumů spíše konzervativní investoři. A právě transformované fondy jim vycházejí vstříc díky garanci nezáporného výnosu. Nenahrává právě toto nastavení spíše tomu, aby zůstali v transformovaných fondech co nejdéle?
Tu garanci nevolí penzijní společnosti, ukládá jim ji stát zákonem. Je to nastavení systému od roku 2013, kdy vznikla dnešní podoba transformovaných fondů. A ano, máte pravdu, Češi jsou obecně spíše konzervativní investoři.
Na druhou stranu v posledních letech možná i díky vysoké inflaci před čtyřmi lety vidíme na investičním trhu určitý posun. Stačí se podívat na vývoj retailového kolektivního investování, na fondy kvalifikovaných investorů nebo na to, jak se část peněz přesunula z běžných účtů alespoň na spořicí účty, které v posledních dvou letech nabízely zhodnocení vyšší než inflace. Něco se tedy mění. Myslím si, že pokud o tom budeme dostatečně mluvit, řada klientů transformovaných fondů si včas uvědomí, že pokud mají před sebou ještě patnáct let spoření, nedává smysl strávit z nich deset let v transformovaném fondu jen proto, že bude zrušen až v roce 2036.
Není tedy právě naopak rok 2036 až příliš vzdálený termín?
Rozumím tomu, proč ministerstvo financí zvolilo desetileté přechodné období. Část problému totiž do té doby sama zmizí. Netýká se to sice lidí mladších padesáti let, kteří v systému zůstanou i po roce 2036, ale většina účastníků transformovaných fondů je starší padesáti let a během těch deseti let z něj přirozeně odejde do důchodu. Opticky se tak problém zmenší.
Otázkou je, zda by nešlo i v transformovaných fondech uvažovat o investicích do jiných typů aktiv, než jsou dosud běžné. Mohlo by jít například takzvaná reálná aktiva, tedy například bytové projekty nebo projekty sociálních služeb, které by peníze z transformovaných fondů pomohly státu financovat. Vzhledem k jejich ekonomickému profilu, relativní jistotě výnosů a nízkému kolísání ceny by mohla přinést transformovaným fondům vyšší výnos.
Pro klienty, kteří by z nějakého důvodu chtěli zůstat až do úplného konce systému v roce 2036, by to mohlo znamenat, že výnos nebude jedno až dvě procenta ročně, ale třeba tři až čtyři procenta. To už by alespoň mírně překonávalo inflaci.
Mohlo by vás zajímat
Ani když lidé přejdou se svým spořením do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, nic je nenutí, aby zvolili dynamickou strategii. Nehrozí tedy paradoxně, že stát je připraví o výhody, které staré fondy nabízely, ale jejich úspory budou dál zhodnocovat pomalu?
Pokud jsem návrh správně pochopil, prostředky, které v transformovaných fondech zůstanou do roku 2036, se automaticky převedou do povinných konzervativních fondů. Jinými slovy, člověk přejde z jedné konzervativní varianty do druhé. Jen se tomu už nebude říkat transformovaný fond a nebude tam každoroční garance nezáporného výnosu, jak správně připomínáte.
Zatímco transformované fondy dnes dlouhodobě vydělávají přibližně jedno procento ročně, povinné konzervativní fondy by se mohly pohybovat někde kolem repo sazby České národní banky nebo lehce pod ní. Mohly by tedy přinášet výnos v průměru kolem dvou procent ročně. Oproti transformovaným fondům je to tedy o něco výhodnější, nebo spíše méně nevýhodné řešení.
Pokud se klient rozhodne přejít z transformovaného fondu do některého z moderních fondů, co se stane s penězi, které už má naspořené?
Musí podat žádost o převod prostředků. Existují zákonné lhůty v řádu několika měsíců, během nichž se převod uskuteční. Transformovaný fond potřebuje čas na zpeněžení příslušných aktiv. Poté všechny prostředky přejdou společně s klientem do nového doplňkového penzijního spoření. Penzijní společnost pak převedené prostředky zainvestuje podle strategie, kterou si klient zvolí. Jinými slovy, podle nové strategie se investují nejen nové příspěvky, ale i všechny již naspořené peníze.
Existuje ale ještě možnost takzvaného zamrazení prostředků. O co přesně jde?
Ano. Pokud transformovaný fond neukončíte, můžete využít možnost, kterou přinesla novela zákona od roku 2024. V takovém případě si necháte všechny dosud naspořené prostředky v transformovaném fondu, kam už ale nebudete posílat žádné nové příspěvky. Vedle toho si založíte nové doplňkové penzijní spoření, do kterého budou od nuly směřovat vaše nové příspěvky, příspěvky zaměstnavatele i státní podpora.
Fakticky tak budete mít dvě smlouvy – jednu „zamrazenou“ – transformovanou – a druhou novou.
Pokud ale projde nynější návrh zákona, v roce 2036 i tato možnost skončí. Nebo ne?
Ano, po roce 2036 už zmrazení staré smlouvy možné nebude. Teď ale tuto možnost lidé ještě mají.
Vladimír Bezděk má za sebou kariéru v ČNB i řadě dalších finančních institucí. V minulosti předsedal dvěma komisím, které připravovaly návrhy důchodové reformy. Nyní je předsedou představenstva Avant investiční společnosti. Rozhovor s ním vznikl v rámci debaty o budoucnosti penzijního spoření, kterou pořádala Hospodářská komora. Experti v ní analyzovaly přínosy a rizika připravovaných pravidel.
