Zvýšení dostřelu klasického dělostřelectva bylo pro západní armády dlouho neřešitelným problémem. V březnu 2024 na něm definitivně ztroskotal americký zbrojní program ERCA. Konstruktéři v USA nedokázali vyřešit extrémní opotřebení hlavně u prototypu ráže 155 mm/58. Materiál vykazoval fatální degradaci i při relativně nízkém počtu výstřelů.

Francouzsko-německý zbrojní koncern KNDS však tento týden na veletrhu Eurosatory 2026 u Paříže překvapil vojenské experty, když představil nový dělostřelecký systém LORAS. Ten využívá stejně dlouhou hlaveň, ale díky zcela odlišné vnitřní konstrukci spalovací komory dokáže kritickému opotřebení materiálu úspěšně předcházet.

Technologie pro detekci a lokalizaci cílů udělaly v posledních letech obrovský pokrok. Armády díky nim identifikují více cílů na mnohem větší vzdálenosti. Dosahují přitom dosud nevídané přesnosti.

Současné dělostřelecké systémy ve službě však mají své limity. S běžnou tříštivě trhavou municí zasáhnou cíle jen do vzdálenosti zhruba 40 kilometrů. Nový evropský systém LORAS tuto hranici posouvá. Dostřelí za metu 60 kilometrů. Využívá k tomu výhradně konvenční munici.

Evropské body zkušeností přinesly průlom v dostřelu

„Cílem bylo dosáhnout vzdálenosti 60 kilometrů za použití konvenční munice, abychom nemuseli spoléhat na střely s raketovým pohonem,“ vysvětlil Pierre Septfons, dělostřelecký inženýr společnosti KNDS France.

Houfnice nese jméno Loras podle systému dlouhého dělostřelectva a disponuje hlavní, která je o cca 12 % delší než hlavně ráže 52, které využívají nejnovější evropská děla, i než hlaveň ráže 39 u amerického stroje M109 Paladin. Delší hlavně znamenají delší dostřel a KNDS také zvyšuje maximální nálož prachu, aby střely vystřelily ještě dál.

Spojené státy americké svůj program s hlavní o ráži 155 mm/58 cal. zrušily. Evropští výrobci dělostřelectva však po celá léta systematicky pokračovali ve vývoji zbraní s podobnou délkou.

Díky tomuto kontinuálnímu vývoji získali evropští inženýři rozsáhlé odborné znalosti. Ty jim nyní umožňují mnohem lépe zmírňovat a kontrolovat opotřebení dělostřeleckých hlavní.

Fyzikální síly a opotřebení s délkou hlavně prokazatelně rostou. Systém LORAS však disponuje podstatně větší spalovací komorou než zrušená americká houfnice ERCA. Díky tomu vykazuje evropská zbraň mnohem mírnější tlakovou křivku, která hlaveň neničí.

Koncern KNDS financuje vývoj této houfnice i přidružené munice z vlastních zdrojů, přičemž francouzské Generální ředitelství pro vyzbrojování pomohlo společnosti v počátečních fázích studií, aby ověřilo správnost zvoleného technologického směru. Výrobce již úspěšně otestoval a odpálil prototyp zbraně a spuštění sériové výroby plánuje mezi lety 2032 a 2035.

superdělo
Superhoufnice Loras na veletrhu Eurosatory v Paříži. Foto: Army Recognition

Plná automatizace na pásovém podvozku

Nový dělostřelecký systém kombinuje technologie z obou zakládajících zemí koncernu. Využívá dělostřelecký zbraňový modul (Artillery Gun Module – AGM) z produkce KNDS Germany namontovaný na pásovém podvozku Boxer, přičemž samotnou hlaveň vyrábějí závody KNDS France v Bourges ve střední Francii. Finanční náklady na výrobu této prodloužené hlavně jsou přitom pouze nepatrně vyšší než v případě standardní hlavně o délce 52.

Zbraňový modul AGM sice integruje některé osvědčené prvky ze samohybné houfnice Panzerhaubitze 2000, zejména v oblasti nabíjení střel, ale celkově se jedná o výrazně novější systém vybavený moderní elektronikou a zcela novým nabíjecím mechanismem. Nabíjení systému LORAS je plně automatické, přičemž zbraň dokáže pojmout jednu až osm modulárních prachových náplní, zatímco jednodušší systém Caesar využívá maximálně jednu až šest náplní.

Veřejné operační zprávy z bojových podmínek na Ukrajině sice naznačují, že některé plně automatizované houfnice vykazují v drsném prostředí bojiště nižší míru provozní dostupnosti než jednodušší dělostřelecké systémy, LORAS však sází na pokročilejší a novější digitální architekturu.

Poměr nákladů a efektivity

Hlavní operační význam dělostřelectva s velmi dlouhým doletem spočívá v jeho příznivém poměru nákladů a efektivity a ve vysoké míře odolnosti vůči nepřátelské obraně. Dělostřelecké granáty totiž stojí pouhý zlomek ceny ve srovnání s porovnatelnými raketami, a navíc žádný v současnosti nasazený systém protivzdušné obrany nedokáže dělostřelecké projektily efektivně zachytit.

KNDS v první fázi veškerou pozornost věnuje vývoji kompletní rodiny specifické konvenční munice pro hlaveň o délce 58 ráží. Ta zahrne tříštivě trhavé, osvětlovací i kouřové granáty, díky nimž zbraň plně využije svůj potenciál. Nová hlaveň sice dokáže střílet i standardní munici určenou pro délku 52 ráží, ale s ní nedosáhne většího dostřelu. S využitím pokročilých střel s náporovým pohonem (ramjet) nebo klouzavé munice by však systém mohl v budoucnu zasahovat cíle až na vzdálenost kolem 100 kilometrů. V této oblasti plánuje KNDS otevřeně spolupracovat s dalšími průmyslovými partnery a výrobci, kteří chtějí pokročilé granáty vyvíjet.

Nová generace těžkých obrněnců: Francouzská věž na německém podvozku

Představením systému LORAS si koncern KNDS upevňuje svou pozici nejkomplexnějšího evropského dodavatele prostředků pro nepřímou palbu. Francouzsko-německý gigant představil na veletrhu Eurosatory 2026 vedle nového dělostřelectva i další zásadní novinku. Jde o hlavní bojový tank nové generace v oblasti těžkých obrněnců s označením CAPINT. Oba stroje představují technologickou odpověď na zkušenosti z nedávných konfliktů. Zároveň splňují měnící se požadavky evropských spojenců v NATO.

„Tyto systémy ztělesňují jedinečnou hodnotovou nabídku KNDS při navrhování a organizování schopností systémů systémů, které propojují platformy, senzory, efektory a digitální řešení pro zvýšení efektivity na bojišti. Spojujeme francouzské a německé schopnosti do jediných, plně integrovaných řešení,“ uvedl generální ředitel KNDS Jean-Paul Alary.

Projekt CAPINT představuje francouzský národní záměr. Má posílit schopnosti tamní armády v segmentu těžkých obrněnců. Současně připravuje technologickou půdu pro budoucí společný evropský tankový program MGCS (Main Ground Combat System).

Celý komplex nebude fungovat jako jeden izolovaný stroj. Jde o ucelený multiplatformní systém. Tvoří ho centrální platforma a doprovodná robotická křídla.

Mohlo by vás zajímat

Otevřené digitální jádro a pokročilá vnitřní architektura zajistí systému plnou přizpůsobivost novým hrozbám. Zaručí mu také silnou ochranu a schopnost bojovat proti bezpilotním prostředkům (C-UAV). Důležitým prvkem je rovněž vysoká datová konektivita.

Revoluční bezposádková věž ASCALON prošla ostrými testy

Centrální platforma nového tanku CAPINT využívá vylepšený podvozek od KNDS Deutschland. Ten konstrukčně vychází z nejnovější verze tanku Leopard 2 A8. Tento těžký stroj pohání dieselový motor o výkonu 1500 koňských sil.

Vozidlu to zajišťuje vynikající poměr výkonu k hmotnosti a špičkovou mobilitu na bojišti. Na tomto německém podvozku je usazena technologicky pokročilá bezposádková věž ASCALON z produkce KNDS France. Je dálkově ovládaná, nezasahuje do prostoru pro posádku a disponuje vestavěným automatickým nabíjením pro svůj 120mm kanón s hladkou hlavní. KNDS vyvíjí systém s cílem dodat první jednotky armádám v průběhu třicátých let 21. století.

Zbraňový systém ASCALON přináší flexibilní řešení pro moderní konflikty vysoké intenzity. Jeho unikátní škálovatelná architektura zbraní totiž umožňuje bezproblémový přechod ze současného standardu NATO ráže 120 mm na vyšší výkon. A v budoucnu i na mnohem větší kalibry. Systém je postaven na plně vyzrálých technických řešeních a má za sebou již přibližně 300 cvičných výstřelů.

Flexibilní využití

V lednu 2026 dosáhl koncern KNDS celosvětového prvenství. Úspěšně totiž zrealizoval první kampaň dynamických střeleb z tankového demonstrátoru v Portugalsku. Stroj nese dálkově ovládanou věž.

ASCALON plně podporuje veškerou standardní tankovou munici NATO ráže 120 mm. Armády díky tomu mohou plně využít a zhodnotit stávající skladové zásoby. Systém zároveň garantuje dlouhodobou interoperabilitu mezi spojeneckými vojsky a optimalizuje pořizovací náklady.

Flexibilitu vykazuje i samotná dělostřelecká hlaveň systému LORAS. Konstruktéři ji navrhli tak, aby ji uživatelé mohli namontovat na stávající kolové i pásové platformy v aktivní službě, a to bez ohledu na to, zda je vyrobila společnost KNDS, nebo jiní průmysloví partneři.