Česko se bouří proti bruselské byrokracii. Ministrovi životního prostředí Igoru Červenému (Motoristé sobě) se nelíbí, jak Evropa zavádí do praxe třeba nejnovější pravidla pro označování obalů. Varuje, že zbytečné změny by mohly Evropany stát desítky miliard eur. Ministr na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a životní prostředí také slíbil radikální řez do takzvaného gold platingu, tedy zostřování pravidel daných Unií v českém parlamentu.
„Celkově by nás to stálo jako zákazníky 56 miliard eur,“ sdělil Červený. Nejde ale podle něj o kritiku samotného unijního předpisu. Spíše daného postupu, jak se zavádí do praxe.
V oblasti obalového hospodářství a nařízení EU o obalech a obalových odpadech se Česká republika podle Červeného jako první ozvala, že je implementační plán nastaven špatně. „Zjistilo se, že je tam několik chyb, které by zapříčinily, že by se implementace musela otáčet v několika vlnách,“ uvedl.
Přiblížil to na příkladu PET lahví. Podle navržených pravidel by mělo od 12. srpna z trhu zmizet označení recyklačního trojúhelníku, aby se o několik měsíců později znovu vrátilo, tentokrát už v upravené podobě s jiným kódem.
Ve jménu svobody
Jedna vlna zavádění nových pravidel přitom podle ministra vyjde na 16 až 18 miliard eur. Podle původního unijního plánu by byly takové vlny tři až čtyři. Česká republika podle něj komunikuje i s dalšími institucemi. Kvitoval, že výzvy Evropská komise, Rada i Parlament vyslyšely.
„Za Českou republiku jsme se jednoznačně postavili nejen za obchod a průmysl, ale za nás jako občany Evropské unie. Postupně na naši stranu získáváme i další státy, protože jsou najednou všichni překvapení,“ poznamenal Červený.
Červený zároveň Unii kritizoval, že chce ovlivňovat životy občanů až příliš. V té souvislosti zmínil některé extrémní výklady unijních předpisů pocházející zejména ze švédského a britského akademického prostředí, které usilují o omezení toho, jak často lidé využívají leteckou dopravu. „Žijeme ve svobodné společnosti, a to bychom si měli udržet,“ podotkl ministr.
Měl by být nastavený cíl, ne technologie
Generální ředitel Temperatior Lukáš Marek v souvislosti s dekarbonizací upozornil na to, že by se měl stanovit cíl, ale nevynucovat, jakými technologiemi a surovinami se dosáhne. „Jde o jednoduchý princip, který by měl ohlídat to, že jsem po cestě s vaničkou nevylil i dítě,“ dodal.
Zejména u surovinového minimálního limitu IX.A v kombinaci se stropem na potravinářské a krmné plodiny je podle něj trh vystavený něčemu, co lze velmi těžko splnit. „Trh potom má dvě možnosti. Jako národní státy můžete inkasovat pokuty, nebo podvádět,“ dodal. A uvedl i příklad. V Indonésii dojde k vykácení pralesa, na místě se začnou pěstovat palmy na olej, který je v ekologické naftě zakázaný, a tak se nabízí jako odpadní olej, který vznikl při zpracování. „V EU potom platíme drahá biopaliva a CO2 na planetě jsme zvýšili,“ sdělil.
Mohlo by vás zajímat
Předpisy se přijímají v rychlosti a velkém rozsahu
Prostor pro zmírňování dopadů evropských regulací obecně vidí také partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Tomáš Sequens. Problém podle něj spočívá v tom, že jsou v poslední době přijímány právní předpisy v obrovské rychlosti a rozsahu. „Ve spoustě oblastí jsou nové předpisy přijímány formou takzvaných nařízení,“ dodal. Nařízení jsou přímo účinná. Jenže národní předpisy jim nemusí vyhovovat.
David Chytil, obchodní manažer REMA Systém, který zajišťuje zpětný odběr odpadních elektrozařízení, na konferenci upozornil, že v praxi pak firmy naráží na nejasnosti a rozpory mezi jednotlivými předpisy. Byť je evropské nařízení přímo účinné, musí se k němu sladit domácí zákony. A to se v Česku často nestíhá.
Typicky jde například o bateriové nařízení, kterým se v nejdůležitějších bodech musí evropští výrobci řídit od února 2024. „Tato norma problematiku baterií a odpadních baterií jednoznačně upravuje, nicméně dodnes čekáme na takzvanou adaptační novelu národního zákona o výrobcích s ukončenou životností,“ sdělil Chytil. Ta přes rok čeká na projednání ve sněmovně a stará verze českého zákona novému nařízení neodpovídá. „Ty dva právní předpisy nejsou spolu logicky dosud kompatibilní, což v praxi působí problémy a komplikace,“ uvedl Chytil.
Na podobě novely panuje podle Červeného shoda. Ze zdržení obvinil obstrukce opozice. Za další zásadní legislativní otázkou, kterou je potřeba řešit, ministr označil přenastavení fungování společnosti EKO-KOM, která zajišťuje v Česku systém třídění, svozu a recyklace obalového odpadu. To, jak funguje nyní, není podle ministra stoprocentně ideální. Přesto Červený upřednostňuje monopolní postavení, které ale otevřeně kritizuje Evropská komise. „Když se rozvolní, tak to rozbije trh,“ uvedl Červený a poukázal na slovenský trh.
Také novela upravující postavení EKO-KOMu čeká na projednání. Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí ji připravila a předložila poslankyně Berenika Peštová (ANO). Opírá se v ní i o klíčový rozsudek evropského soudu, který řešil postavení sběrných systémů ve Slovinsku. Ministerstvo i Peštová věří, že díky tomu monopol EKO-KOMu obhájí.
Evropští premianti
Míra sběru PET lahví aktuálně přesahuje 80 procent a podíl recyklovaných obalů vzrostl zhruba z 45 na 52 procent. Česká republika podle Červeného patří mezi premianty odpadového hospodářství. „My si nemůžeme dovolit rozbít naše dědictví, které tady máme od 90. let. Eko-dvory opravdu fungují. Jsme třetí nebo čtvrtá nejlepší země,“ podotkl Červený.
K cílům do roku 2030 ministr řekl, že je oddalovat nehodlá. „Naše vláda se k té věci staví racionálně. Jestli se máme připravit na klimatickou změnu, ne krizi, tak to dělejme racionálními kroky,“ sdělil.
Čištění vod jako priorita
Česko také musí podle Červeného zlepšit schopnost zadržování vody v krajině a dohnat okolní státy. Připustil, že v posledních letech v této oblasti zaostávalo. Česká republika je podle něj střechou Evropy a ve srovnání se sousedními státy vodu zadržuje nejméně efektivně. To se musí podle Červeného změnit. Pomoci mají fondy i legislativní úpravy. „Já sám bojuji za Plavební stupeň Děčín, abychom tou jezovou variantou udržovali vodu v krajině,“ dodal.
Prioritou je i oblast čištění odpadních vod, včetně investic do čistíren a dalších projektů v rámci připravovaného Národního plánu obnovy životního prostředí. Podpořil také legislativní úpravu Evropské unie, aby se na financování čištění vody více podíleli výrobci vybraných produktů, například z oblasti farmacie a kosmetiky.
Na konferenci promluvil i předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy o novém trestném činu „těžkého poškození životního prostředí“.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.
