Bez souhlasu Evropské komise by nevznikl nový jaderný blok v Dukovanech ani miliardová investice společnosti Onsemi do výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Podobné projekty ukazují, jak zásadní roli dnes hrají pravidla veřejné podpory. Podle místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Solského se proto Evropská unie snaží pravidla zjednodušit a přizpůsobit nové realitě, ve které se vedle dekarbonizace řeší také konkurenceschopnost evropského průmyslu, obrana nebo energetická bezpečnost.
„Potřeby a cíle jsou zvyšování konkurenceschopnosti, energetika a dekarbonizace, digitalizace, obrana a bezpečnost,“ uvedl Solský na konferenci o veřejné podpoře v Brně. Právě revize pravidel veřejné podpory je podle něj jedním z nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout.
Úvodního panelu se vedle Solského zúčastnili také Petra Němečková z kabinetu výkonné místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribery, soudce Soudního dvora EU Tihamér Tóth a profesorka Caroline Buts z Vrije Universiteit Brussel.
Česko má za sebou několik významných schválení
Solský připomněl, že Evropská komise v posledních měsících schválila několik významných projektů s českou stopou. „Takovým naším malým příspěvkem k zelené energetice je schválení veřejné podpory na financování výstavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedl.
Vedle Dukovan zmínil také schválenou podporu pro společnost Onsemi. „Tam by měla směřovat veřejná podpora téměř ve výši 12 miliard korun,“ řekl Solský. Podle něj jde o investici do výroby polovodičových součástek využívaných například v energetice nebo datových centrech.
Zmínil rovněž programy na podporu výroby biometanu, ukládání energie nebo strategických investic do klimaticky neutrální ekonomiky.
Tři podmínky pro horkovod z Dukovan do Brna
Podrobněji se Solský zastavil u projektu horkovodu z Dukovan do Brna. Česká republika podle něj přesvědčila Evropskou komisi, že jde o přirozený monopol. „Po nějaké diskusi s Evropskou komisí se tato naše myšlenka potvrdila. Evropská komise český názor akceptovala,“ uvedl.
Aby však mohl projekt fungovat v tomto režimu, musí splnit konkrétní podmínky. „Jednak že bude oddělen provozovatel od výroben tepla. Druhou podmínkou bylo umožnění přístupu dalších výrobců do sítě. A poslední podmínkou bylo, že budou uplatňovány regulované sazby kontrolované ze strany ERÚ,“ vysvětlil Solský.
Mohlo by vás zajímat
Nový krizový rámec reaguje na Blízký východ
Významnou část vystoupení věnoval Solský novému krizovému rámci METSAF, který Evropská komise přijala letos v dubnu. „Hlavní myšlenkou tohoto krizového rámce je umožnit rychlou a flexibilní pomoc podnikům,“ řekl.
Podle něj mohou členské státy nově kompenzovat až 70 procent dodatečných nákladů způsobených růstem cen energií nebo pohonných hmot. Součástí rámce se stala také možnost poskytovat jednodušší formou podporu až do výše 50 tisíc eur na podnik. „Je to silný nástroj zaměřený na nejvíce zasažená odvětví současnou energetickou krizí,“ zdůraznil Solský.
Ocelářství je podle Solského ve vážných problémech
Dalším velkým tématem byla revize obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), které umožňuje poskytovat většinu veřejných podpor bez individuálního schválení Evropskou komisí.
Česká republika podle Solského požaduje další zjednodušení pravidel. Vedle administrativních změn prosazuje také možnost poskytovat regionální investiční podporu ocelářskému průmyslu. „Domníváme se, že ocelářský průmysl je poměrně ve vážných problémech. Situace na trhu je kritická. Kapacity jsou využity dnes okolo 60 procent. Je potřeba nějakým způsobem na tuto situaci reagovat a evropskému ocelářství pomoci,“ uvedl Solský.
Podle něj se Česká republika snaží své návrhy prosazovat společně s dalšími členskými státy, které se potýkají s podobnými problémy.
Obrana je novou prioritou Evropské unie
Závěr svého vystoupení věnoval Solský obrannému průmyslu. „Bezpečnost a obrana je jednou z nových priorit Evropské unie,“ uvedl. Připomněl, že pro čistě obranné projekty existuje bezpečnostní výjimka, která umožňuje pravidla veřejné podpory vůbec nepoužít. Složitější je situace u technologií dvojího užití.
„Pokud lze některé produkty využít jak pro obranné účely, tak i pro civilní, jedná se o takzvané dvojí užití. Potom se už na tyto investice pravidla veřejné podpory standardně vztahují,“ vysvětlil Solský.
