Petr Kratochvíl, donedávna jeden z předních manažerů skupiny CSG, vede nyní s holdingem Michala Strnada rozsáhlý spor. Hraje se především o jeho desetiprocentní podíl v klíčové divizi CSG Land Systems. Městský soud v Praze však zatím nevyhověl Kratochvílovu návrhu na předběžné opatření s odůvodněním, že zvolenou procesní cestou se požadované ochrany nelze domoci.
Na začátku letošního roku Kratochvíl uplatnil takzvanou put opci, která mu umožňuje požadovat od majoritního akcionáře odkup jeho podílu za tržní cenu.
Obraz sporu se dosud soustředil především na dramatickou válku akcionářů a ztrátu důvěry. Česká justice nyní analyzovala usnesení Městského soudu v Praze, které nabízí právní pohled na první soudní fázi. Je přitom důležité zdůraznit, že soud v této fázi neřešil oprávněnost Kratochvílovy put opce, ocenění jeho podílu ani samotné vypořádání mezi akcionáři. Zabýval se výhradně jeho návrhem na předběžné opatření souvisejícím s jeho odvoláním z orgánů společnosti CSG Land Systems a s tvrzením, že šlo o odvetu proti němu za jeho kroky před IPO.
Pro investory je také důležitá ještě jedna okolnost, která v dosavadní debatě často zaniká. Generální ředitel a majoritní vlastník CSG Michal Strnad na konferenčním hovoru s investory po zveřejnění výsledků za první čtvrtletí letošního roku uvedl, že jakýkoli potenciální závazek spojený se sporem s Petrem Kratochvílem nevzniká na úrovni skupiny CSG a že případné vypořádání bude řešeno mimo skupinu.
Bývalý generální ředitel společnosti Excalibur Army, která patří mezi klíčové firmy obranné divize skupiny, se domáhal soudní ochrany poté, co mu dozorčí rada pozastavila výkon funkce člena představenstva. Následně přišel také o pozici předsedy představenstva. Kratochvíl současně prostřednictvím společnosti Terzo Company vlastní více než desetiprocentní podíl právě v CSG Land Systems.
Soud mu nevyhověl
Kratochvíl tvrdí, že kroky dozorčí rady souvisely s jeho upozorněním na údajné nedostatky při vstupu skupiny CSG na amsterodamskou burzu a s uplatněním put opce. Soud mu však nevyhověl. Návrh na předběžné opatření zamítl a dospěl k závěru, že zvolenou právní cestou nemůže být navrhovatel úspěšný. „Soud je toho názoru, že navrhovatel nemůže být se svým návrhem úspěšný,“ uvedl v usnesení. Kratochvíl se proti rozhodnutí odvolal k Vrchnímu soudu v Praze.
Kratochvíl před soudem argumentoval tím, že pozastavení výkonu jeho funkce bylo odvetou za upozorňování na údajné nedostatky při vstupu CSG na burzu a za kroky související s uplatněním put opce. Městský soud v Praze však tuto interpretaci nepřijal. V odůvodnění uvedl, že z dosud předložených podkladů nelze dovodit, že by dozorčí rada postupovala šikanózně nebo zneužila své pravomoci. „Nelze tak zatím říci, že by se snad jednalo o zneužití práva,“ konstatoval soud. Poukázal přitom na to, že dozorčí rada své rozhodnutí opřela o konkrétní výtky vůči Kratochvílově jednání, mimo jiné o komunikaci s médii a dalšími subjekty mimo skupinu, veřejné zpochybňování prospektu IPO či možný střet mezi jeho osobními zájmy a zájmy společnosti.
Mohlo by vás zajímat
Dával přednost osobnímu životu
Jako šéf Excalibur Army řídil Kratochvíl firmu, která opravuje, modernizuje a vyrábí vojenskou techniku a po ruské invazi na Ukrajinu se stala jedním z hlavních pilířů růstu skupiny CSG. V poslední době však již nebyl podle lidí z vedení společnosti CSG manažersky aktivní. „Začal se postupně vzdalovat každodennímu řízení společnosti a stále více se soustředil na soukromý život a budoucnost svých akcionářských podílů. Téměř přestal navštěvovat výstavy a veletrhy, utlumil účast na setkáních a schůzích managementu CSG a celkově omezil svoji přítomnost v práci i dostupnost,“ vysvětlil České justici mluvčí CSG Andrej Čírtek.
Zároveň dodává, že na takové změně postoje k životu není samo o sobě nic neobvyklého ani negativního. „Současně ale platí, že role vrcholového manažera v CSG vyžaduje mimořádné pracovní nasazení, každodenní zapojení do řízení firmy, intenzivní cestování a účast na řadě obchodních jednání doma i v zahraničí,“ zdůrazňuje Čírtek.
Otěže vedení předal
Kratochvíl útlum své činosti nerozporuje a připouští, že od roku 2025 již ve vedení aktivní nebyl a otěže předal dál. Zároveň ale ve vyjádření pro Českou justici zdůraznil, že právě pod jeho vedením zažila Excalibur Army období mimořádného růstu, které souviselo zejména s prudkým nárůstem poptávky po vojenské technice po ruské invazi na Ukrajinu. Podle něj byla společnost díky připravenému týmu schopna okamžitě reagovat na nové obchodní příležitosti a významně přispěla k výsledkům celé skupiny CSG. Jako důkaz uvádí i skutečnost, že Excalibur Army byla za rok 2024 oceněna jako nejlepší firma ve skupině. „Skupina CSG z toho vysoce profitovala a je to zřejmé z veřejných výsledků,“ uvedl prostřednictvím svého advokáta Michala Fraňa s tím, že právě v roce 2025 s ním skupina CSG začala jednat o jeho odchodu.
Podle mluvčího CSG Čírtka se Kratochvíl svým přístupem odlišoval od ostatních minoritních akcionářů skupiny. Ti podle něj zároveň působili v nejvyšším vedení dceřiných společností a i během příprav vstupu CSG na burzu zůstávali aktivně zapojeni do jejich každodenního řízení. U Kratochvíla naopak vedení skupiny vnímalo, že se stále více soustředí především na budoucí vypořádání svých podílů ve firmách skupiny a na podmínky, za nichž by z nich mohl vystoupit. Podle Čírtka se otázka ocenění a vypořádání jeho akcionářské účasti postupně stala jeho hlavní prioritou.
Dva posudky, rozdíl v desítkách miliard
Ve spise se objevují dva znalecké posudky objednané společností Terzo Company, které během přibližně jednoho roku dospěly k dramaticky odlišným závěrům. Zatímco starší ocenění pracovalo s hodnotou podílu kolem 3,5 miliardy korun, novější posudek stanovil jeho hodnotu na více než 34 miliard korun. Rozdíl přesahující 30 miliard korun se stal jedním z hlavních argumentů CSG při zpochybňování Kratochvílových nároků.
Podle Kratochvíla je však srovnávání obou částek zavádějící. Pro Českou justici uvedl, že starší posudek z roku 2024 neoceňoval tržní hodnotu akcií určenou pro jejich prodej, ale hodnotu stanovenou pro příplatek mimo základní kapitál. „Pokud by znalec dostal zadání na tržní cenu, vycházel by, jak je v posudku uvedeno, z tržní hodnoty divize v rozmezí 135 mld. Kč až 205 mld. Kč,“ uvedl Kratochvíl. Současně zpochybnil okolnosti vzniku staršího ocenění. Tvrdí, že komunikaci se znalcem tehdy zajišťovali zástupci CSG a pouze oni mu předávali podklady. „Posudek z roku 2024 je stanoven s velmi negativní predikcí pro zbrojní trh a je otázkou, zda znalci byly předloženy všechny výhledy,“ uvedl.
Burza jako bod zlomu
CSG však Kratochvílovu interpretaci odmítá. Podle skupiny oba posudky vznikly na objednávku společnosti Terzo Company, tedy firmy ovládané samotným Kratochvílem. Za problematické považuje i jeho tvrzení, že starší ocenění vznikalo pod vlivem osob spojených s CSG. „Tvrdit, že znalec pracoval pod kontrolou osob spojených s CSG, je závažné obvinění ve vztahu ke znalci a provedení ocenění. K tomu se však může vyjádřit pouze příslušný znalec,“ reagoval mluvčí CSG Čírtek. Zásadním faktem podle něj je, že v obou posudcích byla metodika založená na stejné základní kategorii: tržní hodnotě jeho podílu. „Pozoruhodné je tedy to, že pan Kratochvíl dnes zpochybňuje dvě ocenění, která si nechal sám zpracovat, přičemž mezi oběma oceněními je desetinásobný rozdíl. To je z našeho pohledu nevysvětlitelné a neobhajitelné,“ dodal mluvčí CSG.
Vztahy mezi oběma stranami se definitivně vyhrotily právě v době, kdy CSG dokončovala historický vstup na burzu v Amsterdamu. Skupina v lednu letošního roku získala od investorů 3,8 miliardy eur a její hodnota byla stanovena na přibližně 25 miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. Kratochvíl však v průběhu příprav IPO začal upozorňovat na to, že prospekt podle jeho názoru neobsahuje všechny podstatné informace týkající se vlastnické struktury a jeho put opce.
Kratochvíl v průběhu příprav IPO komunikoval nejen s vedením skupiny, ale také s investiční bankou JPMorgan a následně využil i ochranu podle zákona o ochraně oznamovatelů. Dozorčí rada společnosti CSG Land Systems následně začala řešit jeho další působení v orgánech společnosti. Nejprve mu pozastavila výkon funkce člena představenstva a následně přišel i o pozici předsedy představenstva. Proti těmto krokům se Kratochvíl bránil návrhem na předběžné opatření, kterým se domáhal soudní ochrany a omezení jednání statutárních orgánů společnosti.
„Za podstatné považujeme, že Městský soud v Praze následně zamítl návrh pana Kratochvíla na předběžné opatření a nepotvrdil jeho tvrzení o odvetě vůči whistleblowerovi ani jiná tvrzení o systémovém pochybení CSG,“ uvedl Čírtek. Na konkrétní dotaz České justice, jaké informace měly podle něj investorům v prospektu chybět, Kratochvíl odpověděl pouze stručně: „To si případně musí zhodnotit regulátor (AFM) v Nizozemí.“
CSG upozorňuje, že dosavadní vývoj Kratochvílovu argumentaci nepotvrzuje. „Ani soud ani žádný regulatorní orgán dosud nepotvrdil tvrzení o jakémkoliv pochybení CSG vůči investorům nebo o neúplnosti prospektu“ uvedl Čírtek a zdůraznil, že nic konkrétního nesdělil ani sám Kratochvíl.
CSG: O ochranu investorů nešlo
Podle CSG okolnosti celého případu spíše nasvědčují tomu, že Kratochvílovy kroky souvisely s probíhajícím jednáním o vypořádání jeho podílů než s ochranou investorů. Skupina proto odmítá interpretaci, že šlo primárně o spor o transparentnost IPO.
Jedním z bodů, které se objevily i v soudním usnesení, byla medializace celého konfliktu. Kratochvíl tvrdí, že pouze reagoval na již zveřejněné informace. „První článek popisující existenci minoritního akcionáře ve struktuře CSG vydal server Odkryto.cz, v němž CSG jako první potvrdilo informaci o minoritě, která uplatnila put opci. Já jsem pak už jen reagoval na mediální tlak, který tím byl vyvolán,“ uvedl prostřednictvím svého advokáta.
CSG však tuto interpretaci odmítá. Podle skupiny přišly první detailní dotazy od serverů Odkryto.cz a Seznam Zprávy již v březnu a bylo z nich zřejmé, že média disponují informacemi od Petra Kratochvíla. „Odpovědi na dotazy médií nelze vydávat za medializaci ze strany CSG. Iniciativa k tomuto kroku jednoznačně vznikla na druhé straně,“ reagoval Čírtek.
Skupina CSG zároveň odmítá, že by současný konflikt přesahoval rámec běžného akcionářského sporu. Podle jejího vedení jde především o spor o ocenění Kratochvílova podílu a podmínky jeho vypořádání, pro který akcionářská dohoda obsahuje předem sjednaný mechanismus řešení.
