Znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) schválila Sněmovna v prvním čtení. Má začít fungovat od příštího roku a vláda si od ní slibuje dodatečný roční výnos přes 14 miliard korun i narovnání podnikatelského prostředí. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že nový systém bude jednodušší a administrativně méně náročný. Proti hlasovali poslanci TOP 09 a ODS, lidovci se k nim ale nepřidali.
Na rozdíl od předchozí verze EET podnikatelé nemají vystavovat zákazníkům papírové účtenky, pokud o to sami nepožádají. EET má podle ministerstva fungovat na běžných zařízeních včetně mobilu, tabletu nebo stávajícím pokladním systému. Pro nejmenší podnikatele nabídne Finanční správa řešení zdarma.
Nekopíruje minulost, moc to ale nepomůže
Schillerová poukázala na to, že návrh stojí na zcela nových principech a vláda nechce kopírovat minulost. Poučila se podle ní z praktických zkušeností i nedostatků předchozí verze. Ujistila, že stát stejně jako dřív nebude sledovat obsah nákupů, ale jen částku, místo a čas. „Nová úprava je oproti původní v řadě aspektů mírnější,“ zdůrazňovala.
Návrh si přesto vysloužil silnou kritiku opozice. Podle místopředsedy klubu TOP 09 Michala Kučery znamená pouze zátěž a byrokracii v novém obalu, která nepřinese očekávané výnosy. S poslancem ODS Vojtěchem Munzarem navrhli zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení vládě k přepracování. „Už je to ovoce jednou přežvýkané, už jsme ho tu jednou měli,“ řekl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Ústavní soud zasáhl, praxe se přesto vrátí
Výhrady směřovaly třeba také k tomu, že nově se mají evidovat i bezhotovostní platby. Zákon už nebude vycházet z toho, zda jde o hotovostní, nebo bezhotovostní platby. Proto se evidence má vztahovat třeba i na platby bitcoiny, směnkami nebo šeky. Ústavní soud přitom v minulosti tržby z bezhotovostních převodů z povinnosti evidence vyňal. Zdůvodnil to tím, že jsou dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci.
Daňové úlevy můžou efekt EET vyrušit
Lucie Sedmihradská uvedla, že Starostové návrh nechtějí negovat jenom kvůli tomu, že jde o EET. Nebudou však současně přehlížet slabá místa návrhu. Budou například chtít, aby se daňové změny řešily samostatně, a nikoli jako součást tohoto návrhu. Měla právě výhrady k dalším daňovým změnám, které označila za daňové přílepky. Podle ní například snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích může vymazat přínos EET.
Podle poslankyně Pirátů Venduly Svobodové EET znamená především marketing hnutí ANO a vlajková loď ministryně Schillerové. Může tak tvrdit, že bojuje se šedou ekonomikou a za lepší výběr daní. Podle Svobodové ale možnému přínosu až 15 miliard korun nikdo nevěří. Zdůvodnila to tím, že když se předchozí verze rušila, pracovalo ministerstvo financí s maximální částkou čtyř miliard korun. Včetně navazujících daňových úlev pak podle ní zavedení nového systému dopadne celkově záporně.
Podle Munzara nejde o modernizaci důvěry, ale o digitalizaci nedůvěry. Také podle něj je návrh v rozporu s dřívějším závěrem Ústavního soudu. Poslanec KDU-ČSL Benjamin Činčila řekl, že lidovci jsou připraveni zákon podpořit do druhého čtení. Systém by podle něj měl fungovat, ale pokud nebude, měl by ho stát opravit. Za největší problém považuje dopad na státní rozpočet. Poukazoval přitom na zmíněné daňové úlevy.
Ruší konsolidační opatření Fialovy vlády
Projednávaný návrh obsahuje navazující daňové změny. Například zařazuje nealkoholické nápoje podávané v restauracích do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Obnovuje slevu na studenta a školkovné a ruší stropy na nepeněžní benefity, což byla opatření zavedená v konsolidačním balíčku předchozího kabinetu.
Evidence tržeb už v minulosti fungovala. Zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Současný premiér Andrej Babiš (ANO) v ní figuroval jako ministr financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 ale zrušila. Evidence se ještě před tím ale pozastavila kvůli pandemii covidu.
