Nezvládnuté tempo výstavby obnovitelných zdrojů energie generuje obří ekonomické ztráty. Jen za rok 2024 stála nucená omezení výroby a kompenzace za nevyužitou zelenou elektřinu země Evropské unie přes 200 miliard korun. Asociace Energy Storage Europe během kulatého stolu EU Perspectives upozornila, že klíčem k rychlé stabilizaci trhu jsou velkokapacitní bateriová úložiště.
Skladování energie už není jen záložní variantou, ale začíná být zásadní technologií, která může pomoci rychle stabilizovat evropskou energetickou síť, která nestačí držet krok s boomem obnovitelných zdrojů. Tak zní hlavní argument Daniela Viga, hlavního politického referenta v organizaci Energy Storage Europe, která sdružuje poskytovatele bateriových úložišť v Unii.
Skladování energie jako rychlé řešení
„Jedním z řešení je rozšířit energetické sítě. Ale to zabere čas kvůli povolovacím řízením a financování. Kapacity pro skladování energie lze postavit mnohem rychleji,“ řekl Vig během kulatého stolu, který pořádal zpravodajský portál EU Perspectives.
Debata se zaměřila na evropský balíček pro podporu energetických sítí, jak jej představila Evropská komise. Řečníci se ale shodli, že dosáhnout konsenzu mezi energetickým sektorem a zástupci unijních institucí bude obtížné.
Tlak na rychlé řešení stabilizace evropské energetické soustavy v posledních letech roste. Dokončení velkých přenosových projektů od fáze plánování až po jejich uvedení do provozu trvá deset let i déle.
Proces je často zpomalován zdlouhavými povolovacími řízeními, posuzováním vlivů na životní prostředí a odporem veřejnosti. V Evropě zároveň rychle roste počet nových zdrojů obnovitelné energie.
Ztráta 216 miliard korun
Tento nesoulad již nyní způsobuje značné ekonomické náklady. Podle údajů společnosti Aurora Energy Research, o nichž se hovořilo během kulatého stolu, dosáhly náklady na omezení dodávek a kompenzační platby související s přebytkem elektřiny z obnovitelných zdrojů předloni 8,9 miliardy eur (216,3 miliardy korun).
K omezení dodávek dochází v momentě, když je elektřina z obnovitelných zdrojů k dispozici, ale nelze ji přepravit ani spotřebovat, protože síť nemá dostatečnou kapacitu.
Vig zdůraznil, že skladování energie představuje jednu z mála technologií schopných reagovat v časovém horizontu, který si přechod na obnovitelné zdroje energie vyžaduje.
„Obnovitelné zdroje energie rostly rychleji než rozvodné sítě. Skladování energie může pomoci tuto mezeru překlenout,“ uvedl. Podle něj dosáhla celková kapacita skladování energie v EU na konci loňského roku sto gigawattů. To ukazuje, jak rychle se baterie a další technologie skladování energie etablují na evropských trzích.
Mohlo by vás zajímat
Problémem je roztříštěnost trhů
Tento růst upoutal pozornost tvůrců politik v Bruselu. Komise začala označovat úložiště za „pro síť příznivou“ infrastrukturu. Jedná se totiž o zařízení, která mohou stabilizovat elektrické soustavy. Dokáží absorbovat přebytečnou výrobu z obnovitelných zdrojů a snížit tlak na přetížené přenosové sítě.
Navzdory rostoucí politické podpoře však zůstává regulační rámec týkající se úložišť roztříštěný. „Evropské instituce označují úložiště za zařízení příznivá pro síť. Jedná se však pouze o doporučení,“ vysvětlil Vig.
V praxi zůstává většina rozhodnutí o přístupu k síti, povoleních a prioritách připojení v rukou vnitrostátních regulačních orgánů a národních provozovatelů přenosových soustav. Tato roztříštěnost vedla k výrazně odlišným podmínkám v jednotlivých členských státech. Některé země zjednodušily schvalovací procesy a poskytly úložištím preferenční zacházení v rámci sítě. Jiné stále zpracovávají projekty úložišť v rámci tradičních rámců určených pro výrobní aktiva.
Vig tvrdí, že je tento problém stále naléhavějším. Fronty na připojení po celé Evropě se stále prodlužují. „V současné době čeká v EU na připojení k síti více než 1700 GW kapacit,“ uvedl zástupce Energy Storage Europe během debaty. To znamená výrazně více, než dosahuje současná instalovaná kapacita výroby elektřiny v EU.
Dopad na konkurenceschopnost
Ostatní účastníci diskuse varovali, že zpoždění v budování evropské infrastruktury může ohrozit širší ekonomické cíle spojené s elektrifikací, čistým průmyslem a umělou inteligencí. „Klíčem je samozřejmě vydávání povolení a touto otázkou by se měly zabývat především členské státy,“ uvedl stínový zpravodaj k energetickému balíčku poslanecké frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) Ondřej Krutílek zvolený do Evropského parlamentu za ODS. „Obecně si ale myslím, že návrh směřuje správným směrem,“ dodal.
Andrew Kasembe ze společností ČEPS a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E ale připomenul, že skladování energie nemůže zcela nahradit potřebu rozsáhlého rozšiřování elektrizační soustavy. Evropa stále potřebuje značné investice do fyzické infrastruktury, zejména do přeshraničních propojovacích projektů, vysvětlil.
„Balíček se musí zaměřit na skutečné překážky bránící včasnému rozšíření sítě,“ uvedl Kasembe. Mezi tyto překážky patří prodlevy při vydávání povolení, územní plánování a plánování využití půdy, ale také nedostatky v dodavatelských řetězcích a personální omezení.
