Třináct a půl milionu občanů evropského bloku žije v jiném členském státě, než ze kterého pocházejí. Právo volit v komunálních volbách mají od roku 1994, ale jen málokdo tuto možnost využívá. Nová pravidla to mají změnit. Členské země sedmadvacítky musí cizince o volebních právech aktivně informovat a zjednodušit registraci.
Představte si českou učitelku žijící v Portu. Má právo volit v místních volbách, ale nikdo jí to neřekl. Registrační formulář je navíc v portugalštině. Proto svého práva nevyužívá. Pouze asi 56 procent občanů EU ví, že se může účastnit místních komunálních voleb v zemi, kde dlouhodobě bydlí. V zemích, kde se vyžaduje aktivní registrace, se ale k volbám přihlásil méně než každý pátý cizinec.
Aktualizovaná směrnice má zajistit, aby k tomuto scénáři nedocházelo tak často. Členské státy musí aktivně informovat své občany o jejich volebních právech, musí zjednodušit registraci a chránit občany před automatickým vyškrtáváním ze seznamů voličů v jejich zemi původu.
Ambiciózní myšlenka
Původní směrnice pochází z roku 1994. Byla to ambiciózní myšlenka. Občanství členských zemí EU poprvé přicházelo s volebním právem, které překračovalo hranice. Tato ambice se ale nikdy neprojevila v praxi. Mnoho občanů prostě nevědělo, že toto právo existuje. Jiné odrazovaly registrační formuláře dostupné pouze v místním jazyce.
Někteří se zaregistrovali v zahraničí a následně zjistili, že byli ve své rodné zemi vyškrtnuti ze seznamu voličů. A ztratili hlasovací právo v obou zemích najednou. Komise na tento problém upozornila již v roce 2018.
Silnější ochrana volebního práva
Evropský parlament vydal své stanovisko v únoru 2023. Poslanci prosazovali silnější ochranu občanů se zdravotním postižením a vyzvali ke zrušení výjimky. Ta umožňuje členským státům, kde cizinci tvoří více než dvacet procent voličů, omezit jejich volební práva. Rada EU ji ale nezrušila, takže výjimka zůstává v platnosti. Členské státy ale budou muset pravidelně podávat zprávy o tom, jak ji uplatňují.
Členské státy mají nyní dva roky na to, aby směrnici zavedly do vnitrostátního práva. Komise bude její provádění sledovat.
„Svoboda pohybu musí jít ruku v ruce s plnou a rovnou možností účastnit se demokratického života,“ uvedla náměstkyně kyperského ministra pro evropské záležitosti Marilena Raounaová. Podle ní nová pravidla posílí důvěru v demokratické instituce v celém bloku.
Mohlo by vás zajímat
Rada v červnu 2025 přijala také paralelní směrnici o volebním právu pro volby do Evropského parlamentu. Obě opatření usilují o to, aby svoboda pohybu, kterou Unie občanům zaručuje, zároveň nenarušovala jejich demokratickou účast ve volbách. Zda nová pravidla povedou k vyšší volební účasti, bude záviset na tom, jak vážně členské státy přistoupí k zavádění novinek. Historie směrnice z roku 1994 zůstává ale varovným příběhem.
