Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax vysávala po tři roky zisky energetických společností v Česku. V závěru loňského roku tato kontroverzní daň, zavedená za éry ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a ostře kritizovaná hlavně menšinovými akcionáři ČEZ, skončila. Teď se však stejný nápad vynořil u našich severních sousedů. Polská vláda cílí hlavně na rostoucí zisk koncernu Orlen.
Jak upozornil polský web Strefa inwestorów, vláda premiéra Donalda Tuska si chce posvítit na vysoké marže na trhu s pohonnými hmotami. Politici mají pocit, že hlavní distributoři paliv – Orlen, Unimot i další – až moc vydělávají na drahém benzinu a naftě. Proto chtějí tu část marže, která převyšuje o více než 20 procent loňskou úroveň, zdanit sazbou 75 procent.
Dočasné opatření na 10 měsíců
Podle návrhu zákona se zdanění bude vztahovat na období od začátku března do konce prosince letošního roku. Jde tedy o dočasné opatření. Zřejmě i proto byla reakce trhů umírněná. Akcie Unimotu od počátku týdne klesly o 7,4 procenta, cena akcie Orlenu na zprávu o zavedení mimořádné daně téměř nereagovala.
Strefa inwestorów ve svém článku připomíná zásahy, kterými polská vláda zmírnila dopad růstu cen ropy po vypuknutí války v Perském zálivu na spotřebitele. Jedná se o snížení sazby DPH na benzin a motorovou naftu a snížení spotřební daně. Vláda také zavedla maximální maloobchodní ceny paliv. Snížení daní se však promítlo do nižších příjmů státního rozpočtu. Proto ministři s nelibostí sledují, že marže v byznysu s pohonnými hmotami výrazně rostou.
Potíže na trhu s plasty
Ještě výsledky koncernu Orlen za minulý rok nebyly až tak oslnivé. Konsolidovaný čistý zisk klesl na 2,65 miliardy zlotých (15 miliard korun). Jeho výši ovlivnily ztráty z přecenění majetku v rozsahu přes 16 miliard zlotých (92 miliard korun). Přecenění se týkalo hlavně závodů na výrobu plastů v Polsku a České republice. Evropští výrobci plastů čelí vysokým výrobním nákladům a ztrácejí konkurenceschopnost oproti dovozu ze zámoří. Pro připomenutí: Orlen vlastní obě české ropné rafinerie a petrochemické závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Letos jdou opět zisky rafinerií nahoru – hlavně od přelomu února a března, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě. Dopad růstu cen na hospodaření koncernu Orlen ještě není jistý; vedení Orlenu posunulo termín zveřejnění finančních výsledků za první čtvrtletí na 28. května. Finanční trhy však cítí, že se „něco děje“. Akcie Orlenu od počátku roku vzrostly o 41,5 procenta na rekordní hodnotu 143 zlotých za kus.
Profil skupiny Orlen
Orlen, kterž v minulých letech pohltil podniky Lotos, Energa a PGNiG, je největší společností v zemích Visegrádské čtyřky. Ve svých rafineriích v Polsku, Česku a Litvě zpracovává okolo 38 milionů tun ropy za rok. V celé střední Evropě a Pobaltí vlastní 3546 čerpacích stanic. Zákazníkům v Polsku dodává okolo 20 miliard metrů krychlových zemního plynu, z toho 8,6 miliardy m3 loni pokryl vlastní těžbou v Polsku, Norsku a Kanadě.
Skupina Orlen je také s produkcí 18,4 TWh třetím největším výrobcem elektřiny v Polsku. Její dceřiná firma Energa provozuje distribuční síť v severní a střední části země. V posledních letech Orlen aktivně investuje do stavby pozemních i mořských větrných elektráren. Největším akcionářem Orlenu je polský stát s podílem 49,9 procenta, významné podíly zde vlastní také polské penzijní fondy.
