Kupte to, je to férová nabídka. Takový je verdikt pěti ekonomů, analytiků a investorů, které Ekonomický deník požádal o zhodnocení nabídky ministerstva financí na investici do Dluhopisů republiky. Na výhodách a slabinách státních dluhopisů pro občany se oslovení shodli. Zato odpovědi na otázku, který ze tří nabízených produktů by experti zvolili, nejsou jednoznačné.
Ministerstvo financí dalo na výběr ze tří možností, kterými jsou fixní, protiinflační a flexi dluhopisy. „Každý dluhopis je určen trochu pro někoho jiného. Asi nejpřínosnější je protiinflační dluhopis, neboť ochrana úspor proti inflaci je velmi typický cíl konzervativního českého investora. Flexi bond je vhodný pro investory s kratším horizontem a jeho výhodou je větší likvidita,“ odpověděl hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Pohodlné jsou flexi bondy
Opačný názor na věc má ekonom J&T Banky Adam Ruschka. „Pro konzervativního střadatele může být fixní varianta Dluhopisu republiky vhodným produktem pro diverzifikaci portfolia a alternativou ke spořicímu účtu, a to především díky daňovému osvobození. Protiinflační varianta se pak vzhledem k aktuálním náhledům České národní banky, ministerstva financí, ale i konsenzu trhu na to, jak se bude vyvíjet inflace v následujících letech, jeví jako relativně drahá a neatraktivní pojistka,“ uvedl Ruschka. To platí v případě, že se inflace bude držet okolo očekávaných dvou procent za rok.
Hlavní ekonom investiční platformy Portu Jan Berka za svého favorita označil flexi bondy. Tedy krátkodobé dluhopisy, přesněji řečeno státní pokladniční poukázky reinvestované po třech měsících. Jejich úročení je nižší než u fixního dluhopisu, a sice 3,50 procenta za rok. To však vyvažuje velká výhoda – čtyřikrát ročně lze peníze vybrat. Naopak fixní a protiinflační dluhopisy lze prodat jen jednou ročně v daný termín. Navíc se tím kupující připraví o bonusy a zvýhodnění, které stát nabízí až k datu splatnosti v červenci 2031.
Neobvyklé, složité podmínky
Burzovní investor Jaroslav Šura upozornil na některé nevýhody Dluhopisů republiky. Jejich podmínky mohou být pro běžné zájemce poněkud matoucí. Například u protiinflačního dluhopisu stát inflaci nad pět procent ročně promítne až v době splatnosti, tedy v červenci roku 2031. Funguje to tedy jinak, než tomu bylo u oblíbených protiinflačních dluhopisů z roku 2019. Úročení fixních dluhopisů roste postupně v čase, až za celou „pětiletku“ se průměrný úrok dostane na avizovaných 4,50 procenta ročně.
Řadu lidí může zaskočit i fakt, že stát nebude lidem úroky vyplácet na účet, ale místo toho připíše další dluhopisy. „Není to úplně obvyklé, ale fakticky to investorům přináší výhody složeného úročení. Jistě, může se stát, že výnosy dluhopisů časem výrazně vzrostou a člověk bude mít dlouhodobě vázané peníze i s jejich zafixovaným zhodnocením. Ale to je právě otázka pro každého, na jak dlouho si chce vázat peníze,“ odpověděl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Přehled nabízených dluhopisů (1. upisovací období)
- Fixní státní dluhopis
- Splatnost 5 let.
- Průměrný výnos 4,5 % p.a.
- Každoroční automatická reinvestice.
- Nejvyšší výnos se připíše v 5. roce.
- Proti-inflační státní dluhopis
- Splatnost 5 let.
- Výnos odpovídající inflaci plus bonus v posledním roce 2,5 %.
- Automatická reinvestice.
- Při předčasném splacení bude roční výnos zastropován na max. 5 %.
- Flexi Bond
- Splatnost 3 měsíce.
- Pevná sazba 3,5 % p.a., případně navýšená podle repo sazby ČNB k datu konce úpisu.
- Automatické překlopení do nové 3měsíční emise s novou sazbou.
Zdroj: MF ČR
Dobrý obchod pro všechny zúčastněné
Navzdory zmíněným výhradám považují oslovení ekonomové Dluhopisy republiky za mistrovský tah ministerstva financí. Úročení státních dluhopisů, které požadují velcí investoři typu bank, pojišťoven či fondů, totiž v posledních měsících prudce roste. Například u pětiletého státního dluhopisu České republiky se už pohybuje okolo 4,60 procenta ročně. Prodat za této situace pětiletý dluhopis občanům s úročením 4,50 procenta za rok se může státu vyplatit.
Na druhou stranu na tom neprodělají ani české domácnosti. Banky jim v současné době nabízejí úročení termínových a spořicích účtů v rozsahu od dvou do 4 procent. Nejvýše úročené nabídky jsou však často podmíněny uzavřením dalších spořicích či investičních produktů. Navíc z úročení těchto vkladů si stát strhne 15procentní srážkovou daň. Naopak v případě státních dluhopisů není úrok daněn.
Stát pokračuje v prodeji
Nadšená je také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ve středu zveřejnila, že lidé už objednali státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán v objemu 20 miliard korun, uvedla Schillerová na síti X. Rozhodla, že stát bude Dluhopisy republiky prodávat dál, a to až do odvolání. Objednané dluhopisy mají zájemci uhradit do 7. července. Vlastní emise bude vydána k datu 15. července. Minimální vklad je 1 000 Kč, maximum 3 miliony Kč na osobu pro jeden typ dluhopisu za jedno období.
Oslovení experti se shodují, že Dluhopisy republiky jsou vhodné pro konzervativní investory. Tedy pro osoby, které nemají odvahu či zájem investovat do akcií. Odliv peněz tak lze očekávat hlavně z termínových a spořicích účtů v bankách, ale také ze stavebního spoření a dluhopisových podílových fondů. Vzhledem k tomu, že lidé drží na bankovních účtech všech typů přes 4 biliony korun (věřte či nevěřte, jde o číslo ze statistiky ČNB), je opravdu kde brát.
