Válka mezi USA a Íránem vyhnala ceny ropy do závratných výšin a ohrožuje energetickou stabilitu Evropy. Londýn a Paříž proto oznámily vytvoření nové námořní koalice, která má s pomocí lodí a stíhaček zajistit svobodnou plavbu strategickým Hormuzským průlivem. Zatímco Teherán hrozí rozhodnou reakcí, trhy zůstávají nervózní. Brusel stojí před klíčovým rozhodnutím, zda do mise zapojit více sil.
Británie a Francie se zavázaly společně řídit evropskou obrannou agendu. Během úterý 12. května předsedaly virtuální konferenci zástupců obrany z 51 zemí. Setkání, které společně pořádali ministr obrany Spojeného království John Healey a francouzská ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrinová, se dohodlo na vytvoření nové námořní koalice pro ochranu Hormuzského průlivu.
Za normálních okolností průlivem proplouvají lodě, které přepraví pětinu světového objemu ropy. Válka USA a Izraele proti Íránu, který začala na konci února, vyděsila světové trhy. A odhalila také závislost Unie na dovážených fosilních energiích.
Britský torpédoborec a stíhačky
Healey slíbil torpédoborec protivzdušné obrany HMS Dragon, stíhačky Typhoon a skupinu autonomních dronů pro hledání min. A ještě finanční injekci ve výši 115 milionů liber (3,2 miliardy korun). „S našimi spojenci bude tato mnohonárodní mise obranná, nezávislá a důvěryhodná,“ prohlásil britský ministr.
Paříž pak vyšle do oblasti důstojníky a ponechá na místě údernou skupinu z letadlové lodi Charles-de-Gaulle, aby zajistila vzdušné krytí. Litva, Bahrajn, Japonsko, Kanada a mnoho dalších přislíbilo menší účast. Například poskytnutí plavidel pro boj s minami, lodě na podporu logistiky a finance.
„Chci poděkovat německému kancléři Friedrichu Merzovi a italské premiérce Giorgii Meloniové za to, že jsou tu s námi,“ řekl na tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. I když Berlín podporuje svobodu plavby, brání se nasazení vlastních plavidel bez jasné právní opory evropských institucí. Řím také preferuje multilaterální přístup.
Írán je připraven na víc
Z Teheránu ale přišla varovná rána. „Válečné lodě Británie a Francie nebo jakékoli jiné země by se setkaly s rozhodnou a okamžitou reakcí,“ prohlásil íránský místopředseda vlády Kazem Gharibabadi ještě před zahájením summitu.
Íránská námořní cvičení poblíž přístavu Mahšáhr naznačují, že se Teherán připravuje na potíže. Její představitelé neustále požadují formální uznání suverenity nad průlivem, což ostatní země odmítají.
Mohlo by vás zajímat
Pro Evropskou unii, jejíž tankery zůstávají v Perském zálivu, je v sázce jak legislativní, tak námořní aspekt. Brusel, který chce ukázat „strategickou autonomii“, se musí rozhodnout, zda naroubuje svou stávající operaci Aspides v Rudém moři na anglo-francouzský projekt. Nebo zda bude vést samostatnou akci pod vlajkou Unie. Pokud by se Unie rozhodla misi rozšířit i do Hormuzského průlivu, mimorozpočtový Evropský mírový fond by uhradil náklady na doprovod obchodních lodí.
Státy v Perském zálivu očekávají ráznou reakci
„Arabské státy v Perském zálivu by rády viděly, že se Unie nebo evropské státy zavážou k rázné reakci na současnou krizi v Hormuzském průlivu. Pouhá prohlášení o záměru nestačí,“ uvedl nicméně think-tank Gulf Research Center ze Saudské Arábie.
Centrum varuje, že Saúdové přišli kvůli konfliktu o třetinu exportu ropy. Spojené arabské emiráty pak přišly o celou polovinu exportu. To má také dopady na evropské rafinérie. Trhy zatím na evropskou iniciativu reagují rozpačitě. Severomořská ropa Brent se ve středu odpoledne prodávala za 108 dolarů, co je stále o třicet procent víc, než před americko-izraelským útokem na Teherán.
