Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová neskrývá zklamání nad „ospalou“ reakcí evropských zemí na ruskou hrozbu. Zatímco Ukrajina čeká na miliardové půjčky na nákup dronů, za které nechce ručit ani Babišova vláda, Evropa bojuje s nedostatkem munice i námořních plavidel. Také vojenskou pomoc pro Ukrajinu řada evropských států pouze předstírá.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se netvářila, že je vše v pořádku. Když v úterý odpoledne předstoupila v Bruselu před novináře, aby prozradila, co přineslo jednání Rady EU pro obranu a zahraniční věci, nedokázala udržet pokerovou tvář. Na dotaz zástupců médií, proč Unie stále tak pomalu reaguje na ruskou hrozbu, řekla: „Sdílím vaši frustraci, protože mám stejný pocit.“
Bývalá estonská premiérka měla na mysli ospalou reakci Evropy v oblasti obranného průmyslu na ruskou válku proti Ukrajině. „Inovace v oblasti obrany se musí stát politickou prioritou,“ řekla Kallasová.
Omezení ve zbrojní výrobě
Zlepšit musí unijní země hlavně společné zadávání zbrojních zakázek. Každá evropská země má totiž stále jiná pravidla pro zbrojní firmy. Také dodávky evropských producentů se zpožďují. Kallasová naléhala na manažery v tomto odvětví – kteří byli na schůzku pozváni –, aby vyřešili omezení ve výrobě.
„Po čtyřech letech války na Ukrajině jste měli mnoho, mnoho příležitostí hovořit se zástupci průmyslu a členskými státy. Takže jste konečně našli problém a jste v pozici, kdy ho můžete vyřešit?“ položila reportérka AFP ostrou otázku.
Kallasová přiznala nespokojenost z malého pokroku v této oblasti. „Zatím jsme neviděli, že by se průmysl rozběhl tak, jak bychom očekávali,“ připustila.
Nerovnoměrné rozdělení zátěže
Ústředním bodem setkání ministrů obrany bylo téma Ukrajiny. Kallasová oznámila, že Kyjev dostane první peníze z evropské půjčky v celkovém objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) letos v červnu. Česká vláda Andreje Babiše přitom odmítla za tuto půjčku ručit. Stejně jako slovenská a maďarská vláda.
Babiš navíc odložil projednání využití peněz z evropského fondu SAFE ve výši přesahující 50 miliard korun. Má pomoci připravit zemi na rostoucí bezpečnostní hrozby z Východu. Přestože projekt slibuje modernizaci armády i strategické infrastruktury, očekávané projednání vládou neproběhlo. Premiér poslal ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) zpět k plánovacímu stolu.
Evropské peníze na drony pro Kyjev
Kallasová upřesnila, že peníze z Unie mají Kyjevu primárně sloužit k nákupu dronů pro ukrajinské obránce. „Tyto finanční prostředky půjdou přímo na drony, které jsou v současné době klíčovou schopností k zatlačení ruských sil,“ vysvětlila evropská šéfdiplomatka. Objevila se také kritika toho, že některé země sedmadvacítky pomáhají Ukrajině mnohem více než jiné.
Ministři také načrtli první úvahy o poválečných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Brusel chce vytvořit speciální satelitní centrum, které bude monitorovat příměří, sledovat ruskou stínovou flotilu a kontroloval protiruské sankce. „Potřebujeme vidět ústupky z ruské strany, aby byl mír trvalý a aby se Rusové zdrželi útoků na jiné země,“ upřesnila.
Mohlo by vás zajímat
Rada EU také souhlasila s tím, aby Brusel modernizoval dvě výcviková centra pro ukrajinské vojáky. Několik členských států už dobrovolně poskytlo finanční prostředky a instruktory.
A co Blízký východ?
Ministři se rovněž věnovali napjaté situaci na Blízkém východě. „Hormuzský průliv je v šedé zóně mezi válkou a mírem,“ připustila Kallasová. Íránská blokáda obchodní dopravy ohrožuje toky energií do Evropy i Asie.
Unie v oblasti pokračuje v misi Aspides, která se zaměřuje na ochranu lodní dopravy v Rudém moři. Její právní mandát se nicméně vztahuje i na Hormuzský průliv. Chybí ale dostatek vojenských plavidel. „Potřebujeme více plavidel, více lodí,“ vyzvala Kallasová evropské státy, aby do oblasti vyslaly více lodí.
