Po ničivých povodních v září 2024 stále zůstává velká část škod nedořešena. Velká voda v Česku tehdy způsobila škody za 70,6 miliardy korun. Jejich odstraňování si vyžádá ještě v letech 2027 až 2031 dalších 7,5 miliardy korun. Na jednání sněmovního zemědělského výboru na to upozornil poslanec Karel Tureček (ANO).
Podle Turečka bude současná vláda a zřejmě i budoucí kabinet muset na odstranění škod uvolnit peníze nad rámec schváleného rozpočtu. O dalším sanování škod hovořil před poslanci i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Škody na státním vodohospodářském majetku se podle Šebestyána podařilo vyčíslit na přibližně 12,8 miliardy korun.
Škody ve výši desítek miliard korun
Nejvýznamnější dopady podle ministra zaznamenali v Povodí Odry se škodami ve výši 6,1 miliardy korun, Povodí Moravy spočítalo škody na 3 miliardy korun a Lesy České republiky na 2,9 miliardy. Stát už dříve vypočetl škody na soukromém majetku občanů a firem na 25 miliard korun a zhruba 45 miliard měly dosáhnout škody na majetku státu, krajů a obcí.
Podle Šebestyána se začalo s odstraňováním následků bezprostředně po povodních. Ministerstvo zemědělství zároveň aktivovalo program na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku. Vláda v roce 2024 schválila jeho financování do roku 2030, a to ve výši 10 miliard korun.
Podle Šebestyána se dosud do kapitoly resortu zemědělství převedlo přibližně 2,8 miliardy korun, i když původní usnesení vlády plánovalo rozdělit 10 miliard. „Prostředky bohužel minulá vláda použila na jiné krytí výdajů,“ poznamenal Šebestyán. O finance musí ze státního rozpočtu podle něj ministerstvo žádat znovu. V loňském roce navíc došlo k zadržení 0,8 miliardy korun a k úpravám harmonogramu.
V současné době běží podle Šebestyána projekty za 2,4 miliardy korun. „Máme rozhodnutí na 191 akcí za zhruba 130 milionů korun,“ uvedl před poslanci na zemědělském výboru. Celkem 54 projektů už je dokončených a dalších 45 projektů za 1,7 miliardy korun se podle něj soutěží.
Nejasný výklad zákona
Jako komplikaci Šebestyán zmínil nejednotný přístup při povolování staveb ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny a nejasný výklad části stavebního zákona zaměřené na rychlou obnovu po přírodních živlech.
Podle poslance a zpravodaje materiálu k odstraňování povodňových škod Karla Turečka jsou povodňové škody z roku 2024 z hlediska odstraňování historicky v nejhorším stavu. Předložil také návrh, aby se zemědělský výbor stavem odstraňování povodňových škod zabýval pravidelně.
Škody se mají řešit opakovaně
Poslanec KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marek Výborný s pravidelným informováním souhlasil. Ohradil se ale proti jeho výkladu ohledně odstraňování škod. „Moc dobře víte, že prostě není v silách nikoho, ani kolegů z jednotlivých povodí, aby během jednoho roku nebo roku a půl všechno uvedli do původního stavu,“ upozornil.
Čtěte také: Šetříme na prevenci? Zaplatíme za katastrofy, varuje prezidentův poradce Miko
Mohlo by vás zajímat
Předsedkyně poslaneckého zemědělského výboru Monika Oborná (ANO) Ekonomickému deníku sdělila, že bod k odstraňování povodňových škod výbor zařadili na jednání, aby členové získali ze strany zástupců ministerstva i povodí aktuální informace, jakým způsobem práce pokračují. „V rámci výboru jsme se usnesli, že se budeme k tomuto tématu průběžně vracet,“ uvedla.
Hlavní příčiny současného stavu spočívají podle Oborné v tom, že ministerstvo zemědělství nezískalo na odstraňování povodňových škod tolik financí, kolik bylo přislíbeno. Druhý problém vidí i ona v nerovnováze jednání mezi vodohospodáři a Agenturou ochrany přírody a krajiny.
