Evropská unie zásadně mění svou blízkovýchodní politiku. Rozhodla o plném obnovení dohody o spolupráci se Sýrií, kterou zmrazila v roce 2011 v reakci na represe režimu Bašára Asada. Brusel odstraňuje poslední obchodní bariéry pro ropu či drahé kovy a spouští finanční pomoc pro rozvrácenou infrastrukturu.
Sedmadvacítka se po letech izolace vrací k větší angažovanosti v Sýrii. Rada EU se rozhodla ukončit částečné pozastavení Dohody o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Syrskou arabskou republikou, původně uzavřené v roce 1977.
Ekonomický tlak
Před patnácti lety, když v Sýrii vypukly protesty proti režimu Bašára Asada, Unie reagovala ekonomickým tlakem. To znamenalo omezení obchodních ustanovení dohody. Zejména těch, která se týkala volného dovozu vybraných syrských komodit, jako je ropa, zlato, diamanty a další drahé kovy. Cílem bylo oslabit ekonomickou základnu režimu kvůli obvinění ze závažného porušování lidských práv.
Tato omezení zůstala v platnosti více než deset let a stala se jedním z nástrojů, kterými se Brusel snažil reagovat na konflikt a izolovat tehdejší syrské vedení. Postupem času se však okolnosti začaly měnit.
Změna po Asadově pádu
Zlom nastal v prosinci 2024 s pádem Asadova režimu. Evropa začala přehodnocovat svou politiku vůči Sýrii. V roce 2025 zrušila většinu ekonomických sankcí – s výjimkou těch, které souvisely s bezpečností. Úředníci začali hovořit o podpoře obnovy země a její reintegrace do mezinárodních ekonomických struktur.
Nejnovější rozhodnutí evropských ministrů zahraničí v této politice pokračuje. Dohoda se proto vrací k původní plné platnosti a otevírá cestu pro obnovení obchodních vztahů a stabilnější hospodářskou spolupráci mezi evropským blokem a Sýrií.
Fórum partnerství se Sýrií
Nový přístup k arabské zemi dlouhá léta zmítané občanskou válkou se odráží i ve větší politické a ekonomické angažovanosti. V Bruselu se sešlo koordinační fórum partnerství se Sýrií, které spojilo Evropskou unii a syrské vládní orgány. Cílem je lépe koordinovat mezinárodní pomoc, úsilí o rekonstrukci a hospodářské oživení v souladu s prioritami Sýrie.
„EU a její členské státy již více než deset let rozhodně stojí za syrským lidem a poskytují pomoc ve výši více než 41 miliard eur (996,3 miliardy korun). Nyní je čas přejít k ekonomickému oživení a rekonstrukci,“ vysvětlila Dubravka Šuicová, evropská komisařka pro Středomoří. Dodala, že Unie chce spolupracovat se syrskými orgány na obnově důvěry, posílení institucí a podpoře stabilní budoucnosti země.
Finanční pomoc
Toto úsilí je rovněž podpořeno konkrétními finančními iniciativami. EU se připravuje na zřízení centra technické pomoci v hodnotě 15 milionů eur (364,5 milionů korun), jehož cílem bude posílit kapacity syrských veřejných institucí. Zároveň Brusel oznámil, že dá 14 milionů eur (340,2 milionu korun) na obnovu nemocnice Al-Rastan v Homsu.
Z politického hlediska tento krok vysílá jasný signál. Evropa se chce opět silněji angažovat v této blízkovýchodní zemi. Rozhodnutí bude mít pravděpodobně další důsledky včetně zajištění přístupu evropských firem k fosilním zdrojům a dalším surovinám, případně k lepší možnosti řešit konflikty v sousedství Sýrie.
Ke svržení prezidenta Asada došlo po povstalecké ofenzivě vedené Ahmadem Šarou, tehdejším vůdcem povstalců z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Šara se od té doby snaží obnovit vztahy se západními a arabskými zeměmi.
