Unie se tentokrát zaměřila na „ukradenou budoucnost“ Ukrajiny. Nový sankční balíček dopadá na šestnáct ruských funkcionářů a sedm institucí, které stojí za deportacemi, indoktrinací a militarizací ukrajinských dětí. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová přirovnala počet unesených dětí ke dvaceti prázdným školám. Kyjev na konferenci v Bruselu varoval, že mezinárodní mechanismy zatím selhávají.
Rada EU na sankční seznam přidala šestnáct osob a sedm organizací. V praxi to znamená, že mají zmrazený majetek v Evropě. Občané a společnosti z Unie jim nesmí poskytovat finanční prostředky.
Téma návratu unesených dětí v Bruselu řešili také politici na zasedání Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí. Od začátku totální ruské invaze Moskva deportovala a násilně přemístila téměř 20 500 ukrajinských dětí. Také Rada EU označila tyto deportace za „závažná porušení mezinárodního práva“, jejichž cílem je oslabit ukrajinskou identitu a podkopat budoucnost Ukrajiny.
Narušení logistiky deportací
Protiruské sankce zůstávají preferovaným nástrojem Unie. Předchozí kola se zaměřila na kremelské oligarchy a jejich finančníky. Nový balíček cílí na ředitele dětských táborů, komisaře pro práva dětí a šéfy mládežnických klubů. Brusel se domnívá, že jejich přidání na sankční seznam naruší logistiku deportací a indoktrinace.
Na seznamu organizací jsou tři ruská federální dětská centra. Každé z nich spolupracuje s ruským ministerstvem školství na ubytování ukrajinských nezletilých a jejich začlenění do „vlasteneckého“ vzdělávání.
Svou roli hrají také polovojenské jednotky. Sevastopolská pobočka DOSAAF a Vojensko-vlastenecký klub „Patriot“ školí teenagery s puškami. Nachimovova námořní škola směruje ty nejhorlivější do kurzů námořních kadetů.
Zapojení ruských úředníků
Místní ruští úředníci přispívají k celé mašinérii. Komisaři pro práva dětí v Astrachani a Murmansku zařizují adopce v ruských rodinách.
Okupační představitelé v Chersonu, Záporoží a Sevastopolu vytvářejí školní osnovy, které nahrazují ukrajinské dědictví kremelskými mýty. Vedoucí dětských táborů od Berďjanska po Krym dohlížejí na vše od ideologických přednášek až po manipulaci se zbraněmi.
Brusel argumentuje, že sankce fungují tak, že zvyšují transakční náklady. Zmrazený majetek ve Španělsku nebo na Kypru poškodí soukromé osoby, i když Kreml nahradí veřejné ztráty. Zákazy cestování upírají uvedeným osobám prestiž západních konferencí a možnost získat dárce pro své tábory. Kyjev tato opatření vítá, ale zároveň naléhá na další.
Mohlo by vás zajímat
Evropští lídři se v červnu znovu sejdou, aby posoudili dodržování předpisů a zvážili další opatření. Hodně záleží na osudu Ruska na bojišti a jeho ochotě vyjednávat.
Koalice pro ukrajinské děti
V Bruselu se také sešla Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí. Společní organizátoři – Evropská unie, Ukrajina a Kanada – přivítali zástupce 60 zemí a organizací. Zasedání zahájil videohovorem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval ostatní země, aby i nadále vyvíjely silný tlak na Rusko. „Sankce fungují,“ zdůraznil.
„Na den matek jsem mluvila se svým čtrnáctiletým synem. Řekla jsem mu, že z Ukrajiny pochází 20 tisíc dětí, které byly odebrány z domovů a deportovány. Řekl mi, že v jeho škole je tisíc dětí. Takže to znamená dvacet škol plných dětí,“ řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Mezinárodní zatykač pro Putina
Kallasová zopakovala postoj Unie k této záležitosti. Ruská vláda prosazuje politiku, schválenou samotným Vladimirem Putinem, jejímž cílem je vymazání identity Ukrajiny. Už v roce 2023 vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu dva zatykače na Vladimira Putina a Marii Bělovovou (prezidentská komisařka pro práva dětí v Rusku) za válečné zločiny v souvislosti s nezákonnými přesuny dětí z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha připomenul výstavu s názvem Prázdné postele, „hluboce emotivní a znepokojivý zážitek pro nás na Ukrajině. Jedná se o hrůznou realitu ukradených dětí.“
Děti nelze vyměnit
„Všechny tyto výstavy, akce a setkání mají absolutně nulový význam, pokud nepřinášejí měřitelné výsledky. Podařilo se nám vrátit přes dva tisíce dětí. Nestalo se to ale díky mezinárodním mechanismům, ale spíše navzdory jejich selhání. Když mluvíme o tom, že se děti z Ruska vracejí, pomáhají nám určité země. Jako je Katar, USA, Vatikán a některé další. Musíme si ale položit otázku, jaké konkrétní kroky podnikáme pro návrat dětí,“ řekl Sybiha ostatním účastníkům konference.
Kallasová připustila, že řešení návratu unesených dětí není jednoduché. „Válečné zajatce si můžete vyměnit,“ poznamenala šéfka unijní diplomacie s tím, že v případě dětí to možné není, protože Ukrajina žádné ruské děti neunáší. Zmínila ale právě sankce vůči lidem, kteří jsou za deportace zodpovědní. A také další vyjednávání s Rusy.
