Jednotná pravidla pro postih sexuálního násilí chtějí zavést evropští poslanci. Unie má skoncovat s dosavadní praxí, kdy oběť musí složitě dokazovat fyzický odpor, nebo nesouhlas s pohlavním aktem. Konzervativní kritici ale varují před ideologickým tažením a zásahem do kompetencí členských států.

Jak jednoznačně definovat znásilnění? Zásadní je absence souhlasu, navrhují evropští poslanci. Zákonodárci vyzvali Komisi, aby připravila nová celounijní pravidla k tomuto trestnému činu. Usnesení prošlo většinou 447 hlasů. 160 poslanců bylo proti a 43 se zdrželo hlasování.

Z českých zákonodárců byli pro nezařazená Nikola Bartůšek (dříve Přísaha) a zástupci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (za TOP 09). Pro byla také Markéta Gregorová (Zelení) zvolená za Piráty. Tomáš Zdechovský z EPP zvolený za KDU-ČSL se zdržel.

Proti Vondra i David

Proti byl zástupce evropských konzervativců (ECR) Alexandr Vondra z ODS a Ivan David z SPD z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová z ODS se zdrželi. Stejně se zachovali také nezařazení europoslanci za Stačilo! Kateřina Konečná a Ondřej Dostál. Nehlasovali rovněž poslanci zvolení za ANO z frakce Patrioti pro Evropu Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jaroslava Pokorná Jermanová a také Antonín Staněk.

evropský poslanec Alexandr Vondra
Evropský poslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR/Česko) pro návrh nehlasoval. Foto: Evropský parlament

Evropská komisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová má doplnit směrnici z roku 2024 o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí. Definice znásilnění založené na absenci souhlasu má být v souladu s Istanbulskou úmluvou, kterou evropský blok ratifikoval v roce 2023.

Výsledek hlasování se setkal s potleskem v sále. Přitom ještě několik hodin před projednáváním tohoto usnesení nebylo jasné, jak se k této věci postaví členové nejsilnější poslanecké frakce Evropské lidové strany (EPP). „Museli jsme znění vyjednávat slovo od slova, což se v předchozím volebním období nikdy nestalo,“ prozradila jedna ze dvou zpravodajek dokumentu Evin Incirová (S&D/Švédsko).

Co se počítá jako souhlas?

Krátce před hlasováním ona a její kolegyně zpravodajka Joanna Scheuring-Wielgusová (Levice/Polsko) vyjádřily frustraci z jednání s poslanci EPP. „Byly jsme velmi zklamané z jednání o spisu,“ uvedly. Jednání se „zasekla“ na formulacích v otázkách, jako jsou potraty a feminismus.

Unie podle nich potřebuje jasnou definici znásilnění založenou na svobodně daném souhlasu. „Sexuální akty bez svobodného souhlasu musí být trestné. Nedostatek odporu nesmí být nikdy vykládán jako souhlas,“ zdůraznila poslankyně Verena Mertensová (EPP/Německo), stínová zpravodajka pro tento spis.

Ochrana ženy před znásilněním nesmí podle ní záviset na tom, v jakém státě zrovna k násilnému aktu dojde. Poukázala na rozdíly ve vnitrostátních pravidlech v rámci evropského bloku. V posledních letech ale přibývá zemí, kde je znásilnění jednoznačně spojeno s nedostatečným souhlasem k sexu.

Mohlo by vás zajímat

Přísnější definici přijala Francie, Finsko, Lucembursko nebo Nizozemsko. Jiné unijní země ale stále vyžadují důkazy o násilí nebo nátlaku, aby byl čin klasifikován jako znásilnění.

Krok vpřed

Skupina poslanců z frakce Renew uvedla, že výsledek hlasování znamená krok vpřed po neúspěchu v roce 2024, kdy vypadla ze směrnice o násilí páchaném na ženách definice znásilnění založená na souhlasu na základě námitek několika členských států. Argumentovaly tím, že Unie nemá pravomoc k tomu, aby tento trestný čin upravovala.

Evropský parlament zdůraznil, že mlčení, nedostatek odporu, absence „ne“, ale také předchozí souhlas, minulé sexuálního chování nebo stávající či předchozí vztah nesmí být vykládány jako souhlas. Ten musí být posuzován individuálně s přihlédnutím ke kontextu a okolnostem.

Reakce na traumata

Text se zabývá také reakcemi na traumata v případech znásilnění. „Dokument poprvé na evropské úrovni uznává ‚reakci zmrazení‘, což je reakce na strach, která může vést k dočasné paralýze. A ‚reakci podrobení‘, strategii přežití, při níž se oběti snaží uklidnit agresora, aby se vyhnuly eskalaci,“ uvádí se v prohlášení strany Renew. Ani jedna z těchto reakcí nemůže představovat souhlas.

Proti zprávě vystoupila frakce Evropských konzervativců a reformistů. Elena Donazzanová (ECR/Itálie) kritizovala debatu jako pokus levice vnést do diskusí o právech žen „zavádějící genderové teorie“.

Tlak na komisařku

Podle Abir Al-Sahlaniové (Renew/Švédsko) evropské zákony o znásilnění dlouhodobě odrážejí chybné chápání sexuálního násilí. Argumentovala, že za sexuální násilí nejsou odpovědní jen jeho pachatelé, ale také právní a kulturní systémy, které ho normalizují.

Někteří zákonodárci zpochybnili úsilí komisařky Hadji Lahbibové změnit definici znásilnění a omezit sexuální násilí ve společnosti. Poslankyně Scheuring-Wielgusová označila Lahbibovou za „progresivní, ale slabou“. Tvrdí, že se jí nepodařilo přesvědčit kolegy v Komisi o důležitosti této problematiky.