Naděje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na rychlý vstup do Unie narazily na realitu. Evropští lídři odmítli jakékoli zrychlené postupy a inovativní plán německého kancléře Friedricha Merze na vytvoření „polovičního členství“. Přestože Brusel chválí ukrajinské reformy a posílá další miliardy, vzkaz pro Kyjev je neúprosný: Nepočítejte s žádnými úlevami ani pevnými termíny.
Lídři zemí evropské sedmadvacítky na závěr neformálního setkání na Kypru v pátek vyloučili jakékoli zrychlené postupy k členství pro Ukrajinu. „Navrhl jsem, abychom zahájili proces v rámci Evropské unie zahrnující strategii, která by Ukrajinu přiblížila k Unii, jejímž konečným cílem by samozřejmě mělo být plné členství Ukrajiny,“ uvedl nicméně německý kancléř Friedrich Merz. Iniciativu Berlína ale ostatní země nepodpořily.
Jeho myšlenka částečného členství pro Kyjev – místa na zasedáních Evropské rady, Evropského parlamentu a Komise bez hlasovacího práva – se nedostala do oficiálních závěrů summitu. Většina evropských politiků sice ocenila reformní odhodlání Kyjeva, ale odmítla měnit pravidla pro přistoupení do evropského bloku.
Pravidla jsou nade vše
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová všem připomněla striktní pravidla pro vstup nové země do Evropské unie. „Pokud jste kandidátskou zemí, musíte provést zásadní reformy,“ oznámila. Trvala na tom, že právě jejich úspěšné zavádění do praxe otevírá dveře do evropských institucí, nikoliv diplomatické sympatie. „Pokud reformy provedou, mají právo v procesu pokročit,“ řekla.
Předseda Evropské rady António Costa se ke slovům von der Leyenové připojil. „V červnu 2022 jsme jednomyslně schválili udělení statutu kandidátské země Ukrajině. Není to konec procesu. Je to dlouhý a velmi náročný proces,“ prohlásil s tím, že Kyjev postupně zavádí legislativní změny, aby se přiblížil Unii.
Ukrajinské zboží pro evropských trh
Německý kancléř Merz doufal, že prolomí patovou situaci tím, že vyjedná omezený přístup na jednotný evropský trh pro vybrané ukrajinské zboží. Konzervativní politik tvrdil, že jeho návrh měl „silnou podporu“. Na uzavřeném jednání ale nedokázal přesvědčit ostatní evropské kolegy, aby jeho nápad podpořili.
Například Francie se obává nebezpečného precedentu. Polsko má zase strach z ukrajinské laciné zemědělské konkurence.
Mohlo by vás zajímat
Šéfka Komise von der Leyenová dala přednost zavedeným bruselským procedurám před improvizací. „Nakonec se vždy jedná o politické rozhodnutí všech členských států, protože o přistoupení se musí rozhodnout jednomyslně,“ připomenula. „Poloviční členství“ evropské smlouvy neumožňují.
Reformy pro uvolnění peněz
„Chci zdůraznit, že Ukrajina v posledním měsíci velmi tvrdě pracovala a provedla důležité reformy, které uvolnily evropské financování,“ prohlásila. Odměnou zůstanou peníze, nikoli jasný termín, kdy Ukrajina vstoupí do evropského bloku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně hovořil o roce 2027. Kritici ale tvrdí, že to nejde ani technicky stihnout. Navíc je země stále fakticky ve válce s Ruskem.
Český premiér Andrej Babiš poukázal na skutečnost, že země západního Balkánu čekají na vstup už mnoho let. „Pokud západní Balkán musí splnit jednotlivé podmínky, tak to musí splnit i Ukrajina,“ zdůraznil Babiš.
Nikdo nic neslibuje
Costa uvedl, že vedení Unie nemůže nikomu slíbit, zda proces přistoupení dokončí „za tři měsíce nebo za deset let“. Evropští lídři se nicméně zavázali k zachování makrofinanční pomoci a rozšíření bezcelních kvót na vybraný dovoz ukrajinského zboží.
Výsledek jednání o vstupu napadené země do evropského bloku je pro ukrajinské diplomaty a politiky zklamáním. Překvapila je hlavně rychlost, s jakou německé návrhy odmítly ostatní země Unie.
