Sedmadvacítka se konečně odhodlala k přísnější kontrole čínských investic, jenže podle expertů to je pozdě. Unie chce hlídat prodeje firem, čínští giganti jako BYD či CATL ale už ovládli evropský trh stavbou továren na zelené louce. Stále více evropských zemí včetně Česka opouští ostrou kritiku Číny a chce s komunistickou velmocí navázat užší ekonomickou spolupráci.
Evropský blok připravuje rozsáhlý rámec pro prověřování přímých zahraničních investic. Nová pravidla mají omezit čínský vliv na evropskou ekonomiku. Politika omezující vliv komunistické velmoci, ale přichází příliš pozdě. Peking totiž posunul hranice, jak zvýšit svůj vliv na starém kontinentu.
Přímé investice klesají
Čínské investice v Evropě v posledních letech prudce klesly. Z 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) v roce 2010 na současných 10 miliard eur (244 miliard korun).
Zásadní ale je, že čínský kapitál směřuje především do výstavby úplně nových továren a podniků. Investice na zelené louce nyní tvoří 78 procent čínských přímých zahraničních investic v Evropě. Asijské firmy se soustředí na automobilový průmysl a výrobu baterií.
Továrny na zelené louce
Nedávná analýza think-tanku Centra pro evropskou reformu zjistila, že ačkoli Čína využívá nadměrné průmyslové kapacity, aby dokázala vyrábět levněji než konkurence, už neusiluje o investice do evropských firem. Spíše staví přímo své továrny v Evropě.
„Riziko spočívá v tom, že Evropa vyřešila včerejší problém s Čínou. Akvizice firem. Ale ne ten zítřejší. Budování vlastních evropských průmyslových center,“ uvádí se ve zprávě Jamese Greena a Sandera Tordoira z Centra pro evropskou reformu.
Unijní pravidla pro screening přímých zahraničních investic, který schválil Evropský parlament a Rada EU v prosinci 2025, tak přichází „s křížkem po funuse“. Byla totiž navržena primárně pro fúze a akvizice. Investic na zelené louce se novinka netýká.
Maďarská otázka
Hlavní vstupní branou pro čínský průmysl bylo v posledních letech Maďarsko. Drtivé vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách 12. dubna ale ukončilo šestnáct let vlády premiéra Viktora Orbána. Nový premiér, který má začít úřadovat od poloviny května, slíbil, že jeho země sladí své zákony s unijními pravidly.
Nová vláda by měla přísněji posuzovat také čínské investice s ohledem na dodržování ochrany životního prostředí, pracovní podmínky a podporu místní ekonomiky. Otázkou je, jak bude vypadat realita v praxi.
Mohlo by vás zajímat
„Z Maďarska se stal preferovaný vstupní bod pro čínský kapitál. Konkrétně ochota obejít smysluplné prověřování investic, upustit od podmínek reciprocity a zrychlit schvalování, které by ostatní členské státy podrobily mnohem větší kontrole,“ uvedla Alicia García-Herrerová, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve společnosti Natixis a spolupracovnice bruselského think-tanku Bruegel.
Během Orbánovy éry postavila čínská společnost CATL gigatovárnu na výrobu baterií v Debrecínu. První evropský závod automobilky BYD vznikl v Segedínu. V Maďarsku také investoval čínský výrobce elektromobilů NIO a energetická společnost EVE Energy, která vyrábí lithium-iontové baterie. To vše za štědrých státních dotací a minimální kontroly.
Nyní se očekává, že přístup Magyarovy vlády bude k čínským firmám přísnější. Maďarsko ale není jediné, které lákalo čínské investory k výstavně nových továren. Stejně postupuje i Španělsko pod vedením socialistického premiéra Pedra Sáncheze.
Změna kurzu?
Zůstává otevřenou otázkou, zda Evropa svůj vztah k Číně v době, kdy se ochlazují vztahy mezi Bruselem a Washingtonem, nepřehodnotí. Řada evropských lídrů se snaží s Pekingem navázat užší spolupráci. V posledních měsících Peking navštívili šéfové Německa, Francie, Finska a Irska.
Také česká vláda Andreje Babiše (ANO) opouští kritiku Pekingu kvůli porušování lidských práv. Navíc odmítla poskytnout armádní speciál šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi pro let na Tchaj-wan.
