Český premiér Andrej Babiš při svém příjezdu na neformální summit EU na Kypru nešetřil kritikou. Hlavními terči jeho výroků se stalo Norsko, které podle něj neúměrně bohatne na energetické krizi, a Evropská komise kvůli návrhu nového víceletého rozpočtu, který počítá s krácením peněz pro Českou republiku.
Podle českého premiéra Norsko jako klíčový dodavatel plynu do EU dostatečně nezohlednilo složitou situaci, v níž se Evropa po omezení dodávek z Ruska ocitla. Norsko v roce 2025 pokrylo již 52 procent veškerého dovozu plynu do Unie, což je dvojnásobek oproti stavu před pěti lety.
Babiš: Už nevědí, co s penězi
„Norsko vydělává neskutečné peníze od začátku války na Ukrajině, nezohlednili vůbec tu situaci Evropy,“ uvedl Babiš s tím, že zisky země dosahují stovek miliard eur. „Už nevědí, co s penězi, a samozřejmě my všichni ostatní to platíme,“ dodal premiér. Evropská unie přitom dál intenzivně řeší, jak vysokou závislost na dovozu energetických surovin snížit.
Rozpočet EU jako „boj o moc“
Kromě energetiky se Babiš vymezil i proti návrhu unijního rozpočtu na období 2028–2034. Ten se mu nelíbí především kvůli „dramatickému“ snížení prostředků určených pro Českou republiku. Premiér si postěžoval, že mu dosud nikdo nevysvětlil klíč, podle kterého byly tyto výpočty provedeny.
Zároveň odmítl snahy Evropské komise zavádět nové vlastní zdroje financování, jako jsou například unijní daně. Jedinou výjimkou, kterou je ochoten podpořit, jsou cla na zboží ze zemí mimo EU, typicky z Číny. „Komise chce s tím návrhem stále větší moc a chce rozdělovat stále více peněz,“ varoval Babiš před návrhem, který operuje s částkou kolem dvou bilionů eur.
Ukrajina vs. západní Balkán: Stejný metr pro všechny
V souvislosti s rozšiřováním Unie se premiér vrátil i ke čtvrtečnímu apelu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na urychlení vstupu jeho země do bloku. Babiš zdůraznil, že Ukrajina nesmí dostat žádné úlevy na úkor zemí západního Balkánu, které na členství čekají dlouhé roky.
„Pokud západní Balkán musí splnit jednotlivé podmínky, tak to musí splnit i Ukrajina,“ uzavřel Babiš s tím, že tento postoj sdílí většina lídrů členských států.
